Generální advokát k zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Soudní dvůr EU zveřejnil dne 11. listopadu 2021 stanovisko generálního advokáta ve věci C-485/20 HR Retail k zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Podle generálního advokáta Athanasia Rantose je zaměstnavatel povinen v přiměřeném případě přeřadit pracovníka, který se stal nezpůsobilým pro svou práci, na jinou pracovní pozici, pro niž má potřebné dovednosti a schopnosti a je schopen do ní nastoupit, pokud takové opatření nepředstavuje pro zaměstnavatele nepřiměřenou zátěž.

 

Účelem akciové společnosti HR Rail je vybrat a přijmout zaměstnance potřebné k plnění úkolů společností Infrabel SA a Société nationale des chemins de fer belges (SNCB). Společnost HR Rail najala technika specializujícího se na údržbu tratí, který zahájil svou stáž / zkušební dobu u společnosti Infrabel v listopadu 2016.

V prosinci 2017 byl tento technik postižen srdečními potížemi vyžadujícími zavedení kardiostimulátoru, zařízení citlivého zejména na elektromagnetická pole vyzařovaná mimo jiné i železnicemi. Následně byl uznán Federálním sociálním zabezpečením veřejné služby (Belgie) za zdravotně postiženého.

Po lékařské prohlídce ho HR Rail prohlásila za definitivně nezpůsobilého k výkonu povinností, pro které byl přijat, a přidělila ho na místo skladníka v Infrabelu. Dne 26. září 2018 informoval poradce personálního železničního odboru technika o jeho propuštění ke dni 30. září 2018, spojeném s pětiletým zákazem činnosti na pozici (v platové třídě), na kterou byl přijat.

Dne 26. října 2018 generální ředitel HR Rail technika informoval, že zkušební doba zaměstnance, který je prohlášen za zcela nezpůsobilého, končí, pokud již není schopen vykonávat povinnosti spojené s jeho pracovním zařazením (platovou třídou). Technik požádal Conseil d’État (Belgie), aby rozhodnutí o jeho odvolání bylo zrušeno.

Tento vnitrostátní soud se Soudního dvora táže, zda byl zaměstnavatel ve výše uvedené situaci – namísto toho, aby s technikem ukončil pracovní poměr – povinen technika (podle směrnice o rovnosti v zaměstnání1 a aby se vyhnul diskriminaci na základě zdravotního postižení) převést na jinou pracovní pozici, pro niž má potřebné dovednosti a schopnosti a může do ní nastoupit.

Generální advokát Athanasios Rantos ve svém stanovisku, které vydal dne 11. listopadu 2021, navrhuje Soudnímu dvoru, aby Conseil d’État odpověděl, že pokud se pracovník, včetně pracovníka, který absolvuje zkušební dobu v souvislosti se zařazením na určitou pozici, stane z důvodu náhlého zdravotního postižení trvale nezpůsobilým k výkonu činnosti, na kterou byl v rámci podniku přidělen, je jeho zaměstnavatel povinen jej podle práva Unie přeřadit na jiné místo, má-li pro ně pracovník potřebné dovednosti, schopnosti a je mu dostupné, pokud takové přeřazení nepředstavuje pro zaměstnavatele nepřiměřenou zátěž.

Generální advokát zaprvé poukazuje na to, že smyslem směrnice 2000/78 je vytvořit obecný rámec pro zajištění rovného zacházení v zaměstnání a povolání tím, že zajistí účinnou ochranu před diskriminací z jakéhokoli důvodu uvedeného v článku 1, včetně zdravotního postižení.

Generální advokát má za to, že dotčený technik utrpěl trvalé omezení své způsobilosti vyplývající z tělesného postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jeho plné a účinné účasti na pracovním životě na rovnoprávném základě s ostatními pracovníky, a že musí být kvalifikován jako osoba se zdravotním postižením ve smyslu směrnice 2000/78. Dodává, že osoba, která v rámci svého náboru absolvuje stáž / zkušební dobu, je ve zranitelnější situaci, než osoba, která má stabilní zaměstnání, a že je pro ni obtížnější najít si jinou práci v případě zdravotního postižení, které ji činí nezpůsobilou pro práci, pro kterou byla přijata,  zvláště pokud je na začátku své profesionální kariéry. Zdá se tedy opodstatněné zajistit ochranu takové osoby před diskriminací. Generální advokát v tomto ohledu zdůrazňuje, že v rámci své stáže / zkušební doby vykonával technik skutečnou placenou činnost pro zaměstnavatele a pod jeho vedením a že by tedy měl být kvalifikován jako pracovník ve smyslu unijního práva.

Pokud jde dále o pojem „přiměřená úprava“, generální advokát připomíná, že účelem tohoto kompromisu je dosáhnout spravedlivé rovnováhy mezi potřebami osob se zdravotním postižením a potřebami zaměstnavatele. Zdůrazňuje, že ustanovení dotčené směrnice neomezuje opatření přijatá pouze na postavení zdravotně postiženého pracovníka. Naopak, přístup k zaměstnání a poskytování odborné přípravy zanechávají otevřenou možnost přidělení na jinou práci. Generální advokát uvádí, že v souladu s judikaturou Soudního dvora musí být pojem „přiměřená úprava“ definován široce a musí být chápán tak, že je zaměřen na odstranění různých překážek, které brání plnému a účinnému zapojení osob se zdravotním postižením do pracovního života na rovnoprávném základě s ostatními pracovníky.

Podle generálního advokáta by lidé se zdravotním postižením měli být pokud možno drženi v zaměstnání, a ne propouštěni pro nezpůsobilost. To by mělo být pouze krajní možností.

Generální advokát dodává, že přeřazení zdravotně postiženého pracovníka na jiné pracovní místo v rámci společnosti předpokládá, že je způsobilý, schopný a může nastoupit a vykonávat základní činnosti tohoto nového zaměstnání. Přiměřená opatření týkající se úpravy navíc nesmějí zaměstnavatele nepřiměřeně zatěžovat, a to s ohledem mimo jiné na související finanční a jiné náklady, velikost a finanční zdroje organizace nebo společnosti a na možnost získat veřejné financování nebo jinou pomoc.

V tomto ohledu generální advokát uvádí, že možnost přidělit zdravotně postiženého pracovníka na jiné pracovní místo se týká situace, kdy existuje alespoň jedno volné pracovní místo, které je tento pracovník schopen obsadit, aby zaměstnavatel nebyl vystaven nepřiměřené zátěži.

Úplné znění stanoviska je zveřejněno na internetových stránkách curia.europa.eu v den dodání.

 

Zdroj: Soudní dvůr EU
Foto: canva.com

 

 


1 Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. 2000 L 303, str. 16).

Go to TOP