Soudní dvůr Evropské unie udělil dne 27. října 2021 Polsku pokutu ve výši milion eur (25,7 milionu korun) denně za to, že nepozastavilo činnost disciplinární komory Nejvyššího soudu trestající soudce. Soud o tom informoval na twitteru. Spor o kárný režim polských soudců je součástí širší pře o polskou justiční reformu, jejíž části podle unijní justice ohrožují nezávislost soudnictví v zemi. Pokutu by země měla platit až do doby, kdy se zcela podřídí příkazu soudu a sporný orgán přestane fungovat. Náměstek polského ministra spravedlnosti označil rozhodnutí soudu za uzurpaci a vydírání.

 

Nejvyšší soudní instance EU v červenci konstatovala, že disciplinární komora, která rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby, není v souladu s unijním právem. Polská vláda následně oznámila, že činnost orgánu ukončí. Evropská komise však v září uvedla, že komora nadále pokračuje v projednávání dříve zahájených případů. Unijní exekutiva proto soud požádala o udělení pokuty.

„Soudní dvůr EU zcela přehlíží a ignoruje polskou Ústavu i nálezy (polského) Ústavního soudu. Zasahuje mimo své promoci a zneužívá peněžních trestů a předběžných opatření. Je to další etapa operací, které mají Polsko zbavit vlivu na zřízení našeho státu. Je to uzurpace a vydírání,“ zareagoval podle listu Gazeta Wyborcza na rozhodnutí unijního soudu náměstek ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta.

„Milion eur pokuty denně za to, že nebyla zlikvidována disciplinární komora Nejvyššího soudu. Milion! Kdo to zaplatí? (Ministr spravedlnosti Zbigniew) Ziobro? (Předseda vládní strany Jaroslaw) Kaczyński? (Premiér Mateusz) Morawiecki? Ne. Zaplatíte to vy (Poláci). Tolik nás stojí hybridní válka vládní strany s Evropskou unií,“ okomentoval rozhodnutí opoziční levicový poslanec Krzysztof Śmiszek.

Aktuální rozhodnutí je dalším prohloubením pře mezi unijními institucemi a Varšavou. Polský Ústavní soud začátkem října zpochybnil nadřazenost práva EU nad polskou Ústavou, což kritizovala polská opozice i řada unijních zemí. Polská nacionálně-konzervativní vláda tvrdí, že EK překračuje své pravomoci, když chce kvůli sporu blokovat zemi fondy EU.

Polsko dostalo jinou pokutu půl milionu eur denně již před měsícem za to, že nepřerušilo práce v hnědouhelném dole Turów, proti jehož rozšíření podalo žalobu Česko. Varšava však pokutu neplatí. Komise má podle unijních činitelů možnost částky odpovídající výši pokuty Polsku odebrat například na jeho podílu ze strukturálních fondů.

 

---

 

Výběr hlavních událostí kolem polské justiční reformy. Vleklý justiční spor Varšavy a Bruselu začal v červenci 2017:

 

2017

12. července – Vládní většina v Sejmu schválila novelu Ústavy o Zemské soudcovské radě (KRS). Rozhodující část rady dosud volili soudci, nově tento orgán volí Sejm, dolní komora parlamentu. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) to zdůvodnila tím, že od pádu komunismu se justice nedokázala očistit od zkompromitovaných soudců. Kritici označili krok PiS za snahu o ovládnutí nezávislé justice.

13. července – Poslanci PiS přišli s návrhem zákona o Nejvyšším soudu, který vyvolal kritiku od soudců i opozice jako další krok k posílení vlivu vlády na justici. Podle návrhu měli být odvoláni všichni soudci Nejvyššího soudu, kterým neudělí výjimku ministr spravedlnosti.

20. července – Sejm schválil zákon o Nejvyšším soudu, o dva dny později jej schválil i Senát.

25. července – Prezident Andrzej Duda podepsal zákon o reformě polské justice. Zákon měnil fungování obecných soudů – ministru spravedlnosti dal právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů, u předsedů soudů po konzultaci se soudcovskou radou. V Polsku je navíc ministr spravedlnosti zároveň generálním prokurátorem. Zákon také snížil věk odchodu do penze soudců obecných soudů, státních zástupců a soudců Nejvyššího soudu na 60 let u žen a 65 let pro muže. Dříve odcházeli do důchodu v 67 letech.

29. července – EK zahájila vůči Polsku proceduru kvůli možnému porušení unijní legislativy. Polské úřady reagovaly prohlášením, že komise překračuje své kompetence. Stalo se tak poté, co byl v polském úředním věstníku zveřejněn sporný zákon, který podle Bruselu ohrožuje nezávislost soudů.

31. července – Prezident Duda vrátil Sejmu zákony o Nejvyšším soudu a soudcovské radě.

8. prosince – Sejm schválil návrh zákona o Nejvyšším soudu. Vládní PiS následně prosadila i přijetí zákona o soudcovské radě, který umožnil vládní straně a prezidentovi ukončit mandát 15 soudců v radě a nahradit je novými členy, které již nevybere soudcovská samospráva, ale Sejm. PiS tak získala většinu v radě, která rozhoduje o jmenování členů všech soudů v zemi.

20. prosince – EK došla k závěru, že v Polsku hrozí riziko závažného porušení vlády práva, a spustila nikdy dříve nepoužitý postup, na jehož konci Polsku hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU.

– Prezident Duda se rozhodl podepsat oba kritizované zákony.

 

2018

12. ledna – Kvůli vládní reformě justice odstoupil šéf soudcovské rady Dariusz Zawistowski.

6. března – Polský parlament poprvé zvolil členy soudcovské rady na základě nového zákona.

12. dubna – Polští poslanci schválili tři zákony, které pozměňují kontroverzní soudní reformu. Podle nové úpravy by se ministr nejprve musel poradit s ostatními soudci, zda předsedu soudu odvolá. Pokud by měli negativní názor, radil by se se soudcovskou radou.

2. července – EK zahájila řízení s Varšavou kvůli zákonu o Nejvyšším soudu. Podle komise podkopává nezávislost soudnictví, a Polsko tak porušuje unijní smlouvy.

3. července – Začala platit novela zákona o Nejvyšším soudu, která snižuje pro jeho soudce věk odchodu do důchodu na 65 let.

2. srpna – Nejvyšší soud pozastavil platnost snížení důchodového věku svých soudců a požádal unijní soud o stanovisko.

17. září – Organizace sdružující soudcovské rady z většiny zemí Evropské unie (ENCJ) pozastavila členství polské Zemské soudcovské rady (KRS).

24. září – EK zažalovala Polsko kvůli novému zákonu o Nejvyšším soudu.

19. října – Soudní dvůr EU vydal předběžný příkaz, že Polsko musí okamžitě zastavit nucené penzionování soudců Nejvyššího soudu.

22. října – Část soudců polského Nejvyššího soudu, které poslala do penze sporná novela zákona snižující důchodový věk, se vrátila do práce.

21. listopadu – Sejm schválil změnu zákona o Nejvyšším soudu, navrhovaná změna zapracovala do zákona výtku Soudního dvora EU. O dva dny později schválil změnu Senát. Stále ale platí, že si soudci nebudou moci věkovou hranici pro odchod do důchodu prodloužit.

17. prosince – Soudní dvůr EU nařídil Polsku, aby okamžitě přestalo uplatňovat sporný zákon o odchodu soudců do důchodu.

 

2019

11. dubna – Generální advokát soudu EU doporučil, aby soudní dvůr rozhodl, že polské předpisy o odchodu do důchodu soudců nejvyššího soudu jsou v rozporu se zákony Evropské unie. Soudní dvůr EU tak učinil 24. června.

10. října – EU zažalovala v dalším sporu Polsko kvůli disciplinárnímu řádu polských soudců.

5. listopadu – Soudní dvůr EU rozhodl, že polský zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem. Soud rovněž označil zákon za diskriminační, neboť zavedl rozdílný věk pro odchod do penze u žen a mužů.

19. listopadu – Soudní dvůr EU stanovil, že polský Nejvyšší soud musí ověřit nezávislost svého nového kárného orgánu, který má rozhodovat o penzionování soudců.

20. prosince – Polští poslanci přijali zákon umožňující postihnout soudce, kteří se stavějí proti kontroverzní soudní reformě.

 

2020

14. ledna – EK požádala Soudní dvůr EU, aby předběžným opatřením pozastavil účinnost polského zákona o trestání soudců, kteří zpochybňují vládní reformu justice. Polská vláda předala 13. února Soudnímu dvoru EU své odmítavé vyjádření v této věci.

9. března – Soudní dvůr EU začal projednávat žádost EK na pozastavení činnosti disciplinární komory polského Nejvyššího soudu, 8. dubna nařídil Polsku činnost komory pozastavit.

29. dubna – EK zahájila nové řízení s Polskem kvůli zákonu umožňujícímu trestat soudce.

 

2021

31. března – EK se obrátila na Soudní dvůr EU s požadavkem, aby soud vydal předběžná opatření ještě před konečným rozhodnutím ve vleklém sporu s Varšavou.

29. června – Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že Polsko porušilo Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv, když polský ministr spravedlnosti bez udání důvodu propustil dva soudce a neumožnil jim odvolat se.

14. července – Soudní dvůr EU rozhodl, že disciplinární komora není v souladu s unijním právem, a nařídil Polsku, aby její činnost pozastavilo. Polský ústavní soud rozhodl, že předběžná opatření Soudního dvora EU jsou v rozporu s polskou Ústavou.

15. července – Soudní dvůr EU rozhodl, že disciplinární režim polských soudců je v rozporu s právem EU.

5. srpna – Předsedkyně polského Nejvyššího soudu Malgorzata Manowská částečně zablokovala činnost kritizované disciplinární komory.

7. srpna – Šéf polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński ohlásil, že disciplinární komora bude zrušena.

7. září – EK požádala Soudní dvůr EU, aby vyměřil pokutu Polsku, protože se nepodřídilo soudnímu příkazu, který požaduje zastavení činnosti disciplinární komory. Podle EK sice nyní komora neotevírá nové případy, pokračuje však v řešení těch již zahájených.

7. října – Polský ústavní soud po několika odkladech rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské Ústavě. Zpochybnil tak nadřazenost práva EU nad tím polským, s čímž Varšava souhlasila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2004.

8. října – Verdikt polského Ústavního soudu některá evropská média i politici označili za krok Varšavy na cestě z Evropské unie. Polský premiér Mateusz Morawiecki na to reagoval slovy, že Polsko nemá v nejmenším úmyslu vystoupit z EU.

19. října – Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová řekla v EP, že rozhodnutí polského Ústavního soudu zpochybňuje a ohrožuje základy EU, komise proti rozhodnutí zakročí.

21. října – Evropský parlament odsoudil rozhodnutí polského Ústavního soudu, který zpochybnil slučitelnost některých článků unijních smluv s polským právem. Verdikt je podle EP útokem na hodnoty a zákony celé evropské komunity a stanovuje nebezpečný precedent do budoucna.

25. října – Polský premiér Morawiecki v rozhovoru pro Financial Times obvinil EU, že na Varšavu klade požadavky a přitom jí „míří na hlavu pistolí“. Vyzval také Brusel, aby odvolal hrozby právními a finančními postihy, pokud chce, aby se v Polsku vyřešila krize kolem vlády práva.

27. října – Soudní dvůr Evropské unie udělil Polsku pokutu ve výši milion eur (25,7 milionu korun) denně za to, že nepozastavilo činnost disciplinární komory Nejvyššího soudu trestající soudce.

 

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com