Polský ÚS zpochybnil nadřazenost práva EU nad polským, EK se ohradila

Polský ústavní soud dne 7. října po několika odkladech rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě. Zpochybnil tak nadřazenost práva EU nad tím polským, s čímž Varšava souhlasila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Evropská komise využije všech prostředků, aby ochránila dodržování principů práva Evropské unie. Uvedl to v reakci na rozhodnutí polského ústavního soudu o rozporu mezi polským a unijním právem řekl eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders. Unijní smlouvy jsou podle něj nadřazeny národním zákonům a všechny země se musí podřídit verdiktům soudu EU.

 

Ústavní soud uvedl, že členství země v Evropské unii a to, že Varšava při vstupu podepsala smlouvy o jejím fungovaní, neznamená, že země unijním soudům předala nejvyšší právní pravomoci ani to, že Polsko unii předává svou suverenitu.

Na ústavní soud se obrátil premiér Mateusz Morawiecki z národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost poté, co Soudní dvůr EU letos v březnu rozhodl, že soudní reforma prosazovaná PiS může ohrozit nezávislost justice v zemi. Změny v systému soudnictví jsou dlouhodobě předmětem sváru mezi Varšavou a Bruselem. Zatímco polská vláda tvrdí, že novinky mají zvýšit efektivitu soudů a zbavit je pozůstatků komunismu, kritici v nich vidí snahu politiků PiS ovládnout polskou justici.

Evropská komise má pochybnosti i co do nezávislosti samotného ústavního soudu v jeho současném složení – po nástupu PiS k moci v roce 2015 v něm většinu získali soudci loajální vůči této straně.

 „Takové rozhodnutí jsme mohli očekávat, protože jde o rozsudek na politickou objednávku vydané orgánem, který je atrapou ústavního soudu,“ řekl právník Michal Wawrykiewicz z iniciativy Svobodné soudy a Výboru na obranu spravedlnosti. „Rozsudek má dodat legitimitu vládě k tomu, aby se neřídila rozhodnutími Soudního dvora EU ohledně fungování principu nezávislosti soudů a soudců,“ dodal.

Ústavní soud rozhodnutí o vztahu unijního práva a polského základního zákona čtyřikrát odročil. Podle některých kritiků současné polské vlády se tak dělo kvůli tomu, že Varšava chtěla vyvinout nátlak na Evropskou komisi, aby schválila plán obnovy polské ekonomiky po krizi způsobené koronavirem a uvolnila miliardy eur z unijních fondů. Agentura Bloomberg ale nyní upozornila, že nynější eskalace sporu může polský přístup k těmto penězům ohrozit.

V důsledku aktuálního rozsudku soudy v jiných zemích sedmadvacítky přestanou uznávat verdikty vydané jejich kolegy v Polsku. V praxi tak nemusí dělat nic v případě evropského zatykače vydaného polskými justičními orgány nebo nemusí respektovat rozhodnutí polských soudů o rozdělení práv na péči o děti u rodičů z různých zemí nebo rozsudky v případě majetkových sporů mezi občanem Polska a jiného státu EU.

Evropská komise v reakci na rozhodnutí polského ústavního soudu o rozporu mezi polským a unijním právem ústy eurokomisaře pro spravedlnost Didiera Reynderse uvedla, že využije všech prostředků, aby ochránila dodržování principů práva Evropské unie. „Jsme velmi pevní v otázce principů a využijeme všechny dostupné prostředky, abychom je ochránili,“ řekl Reynders. Kdy unijní exekutiva sáhne k možným právním krokům vůči Polsku, odmítl říci. Není podle něj jasné, kdy rozhodnutí vstoupí v platnost.

Jak řekla Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, rozhodnutí polského ústavního soudu zpochybňující nadřazenost unijního práva je hluboce znepokojující a Evropská komise po jeho rychlém prostudování rozhodne o dalších krocích. „Naší zásadní prioritou je zajistit, že jsou chráněna práva polských občanů a že mohou polští občané využívat výhod plynoucích ze členství v Evropské unii, stejně jako občané dalších zemí,“ prohlásila v první reakci na verdikt von der Leyen. Lidé i právnické osoby podnikající v Polsku by podle ní také měli mít jistotu, že v zemi platí unijní zákony a rozhodnutí soudu EU. Evropská komise podle ní udělá vše pro to, aby dodržování smluv evropského bloku v Polsku zajistila.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová uvedla, že musí verdikt nejprve prostudovat, ale Brusel má teoreticky možnost zahájit s Varšavou řízení kvůli porušování práva EU, což může po několika letech vést k udělením pokuty. Polsko však například finanční sankci vyměřenou za neuposlechnutí verdiktu unijní justice v české žalobě na rozšíření dolu Turów ignoruje.

K rázným krokům vyzvali unijní exekutivu po polském rozhodnutí europoslanci, z nichž většina dlouhodobě kritizuje současné právní poměry v zemi.


Zdroj: ČTK
Foto: canva.com

Go to TOP