Senátoři zamítli rozšíření kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu

Za používání pyrotechniky na stadionech během sportovních utkání zřejmě bude hrozit pokuta až do výše 100 000 korun či zákaz vstupu. Změny přinese novela zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů, kterou na své 17. schůzi dne 26. října 2021 schválil Senát. Kromě tohoto předpisu senátoři schválili například i novelu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, či zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Zamítli naopak novelu ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, která měla rozšířit kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu.

 

Novela zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, má kromě jiného zjednodušit agendu spojenou s přestupky a zlepšit součinnost úřadů při ochraně dětí před domácím násilím. Zavádí pravidla šetrného výslechu svědka mladšího 15 let a informační povinnost správního orgánu vůči orgánu sociálně-právní ochrany dětí v případě, že byl přestupek vykazující znaky užití násilí v rodině nebo v partnerském vztahu spáchán na dítěti nebo před dítětem.

S pokutami od 10 000 korun do 50 000 korun a až 100 000 korun v případě opakovaného přestupku počítá novela za použití pyrotechniky při sportovních utkáních i v souvislosti s jejich konáním. Pachatelům bude hrozit i zákaz vstupu na stadiony. Aby měly správní úřady možnost kontroly recidivy, navrhlo Ministerstvo vnitra nový typ přestupku zapisovat do rejstříku trestů. Vztahovat se to má také na drogové přestupky.

 

Policisté, celníci a také obecní strážníci získají od ledna 2022 právo odebrat na místě registrační značku vozu nebo nasadit takzvanou botičku autům řidičů s neuhrazeným dluhem na pokutách za dřívější dopravní přestupky. Zavedení pravomoci schválil Senát na doporučení svých výborů.

Policisté a celníci budou moci v souladu s novelou zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, požadovat po řidiči uhrazení dosud nesplacené částky postihu v hotovosti nebo kartou. Pokud řidič nedoplatek na místě neuhradí, mohli by mu policisté nebo celníci nařídit, aby zajel na nejbližší vhodné místo, kde by z vozu buď odebrali registrační značku, nebo na kolo nasadili botičku. Následně by informovali provozovatele vozidla. Opatření má pomoci vymáhat postihy především od cizinců.

Obdobná pravomoc pro obecní strážníky se do novely dostala ve sněmovně. Týká se neuhrazených pokut, které evidují obce za porušení dopravních předpisů na svém území.

V současnosti vede podle Ministerstva vnitra špatná vymahatelnost nedoplatků za dopravní přestupky k tomu, že lidé opakovaně porušují pravidla silničního provozu.

Novela zákona o Policii ČR upravuje také například zásahy proti bezpilotním systémům, odnětí věci a rušení provozu elektronických komunikací.

Sněmovna k předloze připojila věcně nesouvisející pozměňovací návrh, podle kterého by Nejvyšší soud mohl rozhodovat o stížnostech pro porušení zákona v neveřejném zasedání i v jiných případech než jen tehdy, když je zamítá. Má to zefektivnit činnost soudu.

 

Senát zamítl novelu ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, která měla rozšířit kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. Úřad měl podle návrhu kontrolovat i hospodaření s dalšími veřejnými penězi. Mohl by také prověřovat hospodaření právnických osob, v nichž mají stát nebo samosprávy většinový podíl. Senát už dříve zamítl doprovodnou novelu zákona o NKÚ, která měla širší pravomoci zpřesnit.

Pro zamítnutí ústavní změny hlasovalo 37 z přítomných 69 senátorů. Pokud by obě změny zákonů naopak prošly, mohl by NKÚ kontrolovat například statutární města, kraje, Českou televizi, Český rozhlas nebo státní podniky a státní fondy.

Zamítnutá ústavní změna tak končí svoji legislativní pouť. Nejvyšší kontrolní úřad nyní prověřuje jen hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Kontrolu hospodaření jiných subjektů než státu, tedy i obcí a krajů, může udělat v případě, kdy kontrolovaná organizace hospodaří se státním majetkem.

Dalším předpisem, který Senát v úterý 26. října zamítl, je novela ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, týkající se zavedením dobrovolného klouzavého mandátu pro ministry z řad poslanců. Možnost členů vlády předat poslanecký mandát i dočasně náhradníkům tak nyní poslaneckou ústavní novelou uzákoněna nebude. Senátorům vadila navrhovaná dobrovolnost a také postavení náhradníka, pokud by za člena vlády nastoupil do sněmovny. I v případě, že by ústavní novela byla přijata, kvůli přechodnému ustanovení by byla účinná až od dalšího volebního období.

„Řešením by mohl být povinný přechod poslaneckého mandátu,” uvedl senátní zpravodaj předlohy Zdeněk Hraba. Mohlo by se podle něho stát, že ve sněmovně by zasedalo například 197 poslanců a tři náhradníci. Senátor Michael Canov upozornil na to, že zatímco poslanci skládají slib podle Ústavy, náhradníci by skládali slib podle zákona o sněmovním jednacím řádu. „Náhradníci by nebyli ani ústavními činiteli,“ míní Canov. Vyvstala by podle něj otázka, zda by tito členové Poslanecké sněmovny mohli hlasovat o ústavních zákonech. Ústavní novelu senátor označil za legislativní zmetek.

 

Pobytová sociální zařízení budou muset být ze zákona vybavena požární signalizací. Povinnost zavede poslanecká novela zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterou senátoři během prvního dne 17. schůze také schválili. V budovách s nejvýše 50 klienty postačí podle předlohy čidla. Zařízení s vyšším počtem klientů budou muset instalovat elektrickou signalizaci.

„Cílem předloženého návrhu je zakotvení jasných podmínek pro včasnou výstrahu před mimořádnými událostmi u zařízení sociálních služeb, které poskytuje pobytové služby,“ stojí ve zdůvodnění novely.

Pobytová sociální zařízení s elektrickou signalizací budou napojena na pult centralizované ochrany na operačním středisku hasičského záchranného sboru příslušného kraje. Povinnost se vztáhne i na současná zařízení sociálních služeb, ta ji budou muset splnit do tří let od nabytí účinnosti novely.

Předloha předpokládá, že na pulty centralizované ochrany hasičů budou moci být bezplatně připojeny rovněž elektrické požární signalizace v nemovitých národních kulturních památkách i v dalších vybraných nemovitých kulturních památkách.

 

Platby klientů sociálních zařízení za stravu se zákonem nezvýší a sociální služby se slučovat nebudou. Senát tento návrh předvolební sněmovny v úterý 26. října odmítl. Sněmovna v povolebním složení nebude moci senátní veto přehlasovat.

Poslanecká novela zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, vycházela z loňského návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí, na rozdíl od něj zásadnější změny neobsahovala. Její ambicí bylo zpřehlednit a zjednodušit systém sociálních služeb. Měla sloučit třeba pobytové služby, jako jsou domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním postižením, v domovy sociální péče. Poskytovatelé by díky tomu nepotřebovali více registrací, které jsou nyní nutné pro každý druh pobytového zařízení.

Změny, které měly platit od počátku příštího roku, by se nepodařilo včas realizovat. Do konce roku by totiž nebyly připraveny potřebné prováděcí předpisy. Novela je navíc v rozporu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením.

Pětinové zvýšení plateb za stravovací služby se mělo vztahovat na denní limit v pobytových zařízeních sociálních služeb, který nyní činí 170 korun. Stejnou měrou se měla zvýšit také úhrada za oběd v pečovatelské službě.

Předloha se týkala také opatření omezujících pohyb, které mělo být možné nově použít jen jako krajní prostředek v případě přímého ohrožení zdraví a života. Každé použití takových opatření muselo být evidováno. Novela rozšiřovala možnosti poskytovat sociální služby na dálku, zejména prostřednictvím elektronických nebo zásilkových služeb, a upravuje vzdělávání sociálních pracovníků.

 

Významné české dny by se podle Senátu měly rozšířit o 27. květen, kdy byl v roce 1942 v Praze spáchán atentát na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha. Měl by být připomínán jako Den národního vzdoru. Senát tak doplnil senátorskou předlohu, podle níž by 26. červen měl být nově Dnem odchodu okupačních vojsk, a to v souvislosti s ukončením třiadvacetiletého pobytu sovětských vojsk na území někdejšího Československa v roce 1991. Změny má přinést novela zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, kterou dostane k projednání nová sněmovna.

Česká republika má zatím uzákoněno 15 významných dnů, které na rozdíl od státem uznaných svátků nejsou dny pracovního volna.

Schválené novely nyní dostane k podpisu prezident republiky.

 

Zdroj: ČTK
Foto: Senát PČR

 

 

 

Go to TOP