Senát nebude o takzvané Istanbulské úmluvě rozhodovat podle místopředsedy horní komory Jiřího Oberfalzera na své schůzi ve středu 23. srpna, i když do té doby dokončí její projednávání senátní výbory. Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí nejspíš přijde na pořad až na podzim, uvedl Jiří Oberfalzer, který spolu s kolegy plánuje během středeční schůze zveřejnit výhrady k dokumentu.

Úmluvu odmítl v červenci Ústavně-právní výbor Senátu jako ideologický dokument. Dnes, tedy v úterý 22. srpna, ratifikaci nepodpořil ani senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Pro ratifikaci se vyslovili jen čtyři z 11 přítomných členů výboru. Ve středu před schůzí Senátu pak má ratifikaci projednat Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.

Česko podepsalo úmluvu v roce 2016, její předložení Parlamentu k ratifikaci minulé vlády několikrát odložily. ČR patří v EU k menšině zemí, které dokument dosud nepřijaly. Členské státy na začátku června odhlasovaly, že se sedmadvacítka k úmluvě připojí. Kabinet předem oznámil, že se ČR při hlasování zdrží. Ratifikaci už dřív odmítlo Bulharsko či Maďarsko. Neprovedlo ji Slovensko. Od úmluvy odstoupilo Turecko.

Dokument v Česku vyvolává silné emoce. Důrazně ho odmítali konzervativci či sedm křesťanských církví. Podle ženských organizací je úmluva terčem dezinformační kampaně některých spolků i jednotlivců. Podle zastánců pomůže naopak zlepšit pomoc obětem a představuje i symbol, že násilí je v Česku nepřijatelné. Kritici úmluvě vytýkají zvýhodnění žen před ostatními skupinami obětí a požadavek na společenské a vztahové změny ve společnosti.

Úmluva počítá s prevencí, školením odborníků a s pomocí obětem

Senátní ústavně-právní výbor se těsnou většinou shodl na tom, že úmluva je „ideologický dokument, který v praktické rovině obětem domácího násilí nepomůže“. Podpořil snahy Ministerstva spravedlnosti o legislativní posílení ochrany obětí domácího násilí a trestné činnosti. Odpůrcům úmluvy vadilo mimo jiné to, že do českého práva zavede pojem gender. Výhrady měli i k financování služeb neziskových organizací.

Úmluva odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci.

V úmluvě se signatářské státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy.

Více o Istanbulské úmluvě jsme psali ZDE.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com