Centra duševního zdraví budou fungovat ještě zhruba tři roky v nynější podobě. V novele zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterou dne 14. září schválila Poslanecká sněmovna, to prosadili senátoři z obavy, aby nedocházelo k zániku stávajících center a ohrožení vzniku nových středisek. Předloha ale především mění úhrady drahých moderních léků s cílem jejich lepší dostupnosti a rozšiřuje hrazení některých dobrovolných očkování ze zdravotního pojištění.

Centra duševního zdraví jsou součástí reformy psychiatrické péče a poskytují pacientům služby v psychiatrii, psychologii, psychoterapii nebo adiktologii, tedy léčbě závislostí. Tvoří je terénní týmy zdravotníků a sociálních pracovníků, nebo ambulantní služby. Většina ze tří desítek současných center má v současné době dva zřizovatele. Senátoři poukazovali na to, že podle sněmovního znění novely by od ledna musela mít zdravotnická zařízení registrovanou i sociální službu, a naopak sociální služba i zdravotnickou službu.

Sněmovní verze novely zákona o veřejném zdravotním pojištění by podle senátorů patrně vedla k tomu, že by některá centra zanikla a nevznikala by nová, přičemž podle plánů jich má být do budoucna stovka. Senát prosadil, aby změna pravidel platila od roku 2025.

Senátní verze obsahuje i některé další změny – ty se týkají například hrazení dobrovolného očkování, stanovování cen léků a přístupu revizních lékařů do informačního systému infekčních nemocí.

Naprosto zásadní je – podle dřívějších informací z Ministerstva zdravotnictví – změna úhrad drahých inovativních léčiv a přípravků na vzácná onemocnění ze strany pojišťoven. Měla by tuto léčbu více zpřístupnit. Zákon upravuje také kupříkladu proces dohodovacího řízení, ve kterém zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče vyjednávají se zdravotními pojišťovnami o úhradách péče na celý rok.

Podle novely zákona o veřejném zdravotním pojištění by zdravotní sestry měly dostat pravomoc předepisovat některé pomůcky a praktičtí lékaři nové léky. Předloha také zvyšuje hraniční věk ženy pro hrazené umělé oplodnění o rok, a to na 40 let. Dostupnější péči by mohla přinést pacientům s vážnými ortodontickými vadami, jako jsou rozštěpy a vrozené nebo systémové vady. Předloha rovněž snižuje doplatky pacientů za moderní bionické protézy nahrazující končetiny a upravuje právo na přítomnost rodiče při celodenní hospitalizaci dítěte.

Novelu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, nyní dostane k podpisu prezident republiky.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com