Se zájmem jsem si přečetla článek Tomáše Sokola, jenž vyšel zde v rubrice Sněmovní fórum pod názvem „Sociální, nebo samostatná advokacie?” a který je bohužel další z řady vyostřujících se přestřelek kandidátů do představenstva České advokátní komory.

Nejprve bych chtěla říct, že podobnými příspěvky si s tou tolik diskutovanou důstojností advokátního stavu navenek fakt moc nepomáháme.

O to více jsem ráda, že kandiduji za platformu Komora 2.0, ve které je přístup jiný.  Opravdu oceňujeme práci, kterou udělali představitelé ČAK před námi. Chápeme, že to je a byla dřina. Vidíme ale potenciál ke zlepšení (ať už v posunu k modernějším technologiím, nebo v přístupu k advokátům), a pokud o něj bude zájem, nabízíme svůj čas, energii a chuť na tom pro nás všechny zapracovat.

Nemyslíme si, že víme všechno nejlíp. Neříkáme ani, že by se mělo vyměnit celé představenstvo, protože rozumíme tomu, že kontinuita i zkušenosti s tímto úřadem jsou důležité. Ale věříme, že je čas nějakou změnu připustit. A po přečtení článku kolegy Sokola tomu všichni věříme ještě o hodně víc.

Protože tentokrát to byl zásah rovnou na Komoru 2.0.

Protože představuje přesně ten přístup, který bychom chtěli změnit.

A protože, se vší úctou, doktorem Sokolem popisovaná tvrzení pramení z naprostého nepochopení našich myšlenek. Pokud by sepisu jeho článku předcházela návštěva našeho webu, alespoň letmé pročtení programu, a základní vstřebání podstaty našich myšlenek (i reakcí ostatních advokátů na ně) na sociálních sítích, bylo by zřejmé, že se bavíme o úplně jiných věcech, než které nám jsou vytýkány.

Když říkáme, že chceme komoru přívětivější k advokátům, nemyslíme tím hromadu nezaplatitelných sociálních programů. Jde nám o to, aby ten, kdo dohlíží a kárá nás za chyby, dával i srozumitelný a jednoznačný návod, jak na to, aby advokáti vůči komoře a institucím všechny své povinnosti plnili a snadno se v nich vyznali.

Když chceme reálně ukázat, jak by taková pomoc mohla vypadat, a dáme dohromady manuál pro začínající advokáty, kde mají jindy nepřehledně roztroušené informace a povinnosti vůči komoře na jednom místě, a přidáme pár vlastních tipů z praxe, opravdu nevěřím, že tím vytváříme advokáty, kteří se o sebe nebudou schopni postarat, nezvládnou vykonávat svou práci a vlastně by ji dělat ani neměli. Jen jim ušetříme trošku času při nesmyslném hledání a komoře pár desítek dotazů měsíčně, které se točí pořád okolo těch samých věcí a zbytečně berou čas na obou frontách.

Když připravíme manuál pro advokátní úschovy, nevytváříme žádné zvýhodňování mezi konkurujícími advokáty. Šetříme nervy a čas kolegům, kteří s ním mohou pracovat, snižujeme množství přešlapů při provádění úschov (což zase trošku pomůže s tím obrazem advokátů navenek, a v důsledku mimo jiné šetří čas i komoře samotné), a šíříme podstatné informace, které komora sama přece chce k advokátům dostat – protože za jejich případnou neznalost nebo opomenutí pak trestá.

A když připravujeme manuál o tom, na co nezapomenout při přechodu samostatného advokáta na s. r. o., opravdu v tom nevidíme „advokacii rovnou socialistickou“. Jednoduše zase říkáme, že bychom rádi viděli přehlednější a ucelenější informace ze strany komory a chceme ukázat, že to nestojí miliony a není zase takový problém to udělat. A že sdílení zkušeností s organizačními aspekty vedení advokátní kanceláře je přístup, který nám přijde fajn, protože může advokacii udělat zase o něco lepší.

O sjednocení základních vzorů mluvíme zase jen na úrovni organizačního zajištění kanceláře. Nebojujeme za to, aby nám komora poskytovala vzory smluv pro klienty, to je samozřejmě úplně jiné téma. Ale sjednotit základní vzory např. smlouvy o trvalé spolupráci mezi advokáty nebo smlouvy o poskytování právních služeb – proč ne? A i ty jsme už zvládli (bez peněz z cizích advokátních kapes) připravit.

Člověk by možná čekal, že slušnou snahu o pomoc nejde extrémně kritizovat, ale je vidět, že lidé jsou kreativní a stále dokáží překvapit.

Nebojíme se toho, že kdyby ČAK advokátům trošku víc pomáhala s organizačními aspekty advokacie, a dala tím nám všem více času věnovat se samotnému poskytování právních služeb namísto administrativy, nezbylo by pro nás na trhu místo. Věříme, že výjimečnost advokátů se projevuje úplně jinde.

Takže za mě – pojďme si říct, že by bylo fajn, aby nám to předvolební klání nepodkopalo nohy v tom, co bychom asi všichni chtěli – aby lidé vnímali advokáty jako důstojné, slušné a rozumné lidi.

Osobně chovám velký kolegiální respekt ke všem kandidátům i jejich názorům k tomu, jak by advokacie měla vypadat, byť se všemi nemusím souhlasit. A věřím, že když bude představenstvo zajímavým mixem různých přístupů, dokážeme z té diverzity vykřesat to nejlepší a posunout ČAK do 21. století.

JUDr. Michala Plachká, LL.M., kandidátka do představenstva České advokátní komory za platformu Komora 2.0