Trojici návrhů zákonů projednávala vláda na svém jednání dne 30. srpna 2021. Zatímco k návrhu novely zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, schválila nesouhlasné stanovisko, dvě další předlohy – novelu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a novelu zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů – schválila.

Návrh poslance Ing. Mariana Jurečky, aby Poslanecká sněmovna zrychleně schválila novelu zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, na dnešním zasedání vláda odmítla. Novela je totožná s předlohou, kterou loni vláda předložila poslancům, jediný rozdíl spočívá v tom, že Marian Jurečka navrhuje, aby ji sněmovna schválila ve zrychleném režimu již v prvním čtení. Novela má zjednodušit administrativu spojenou s lovem lesní zvěře. Jejím cílem je usnadnit redukci počtu přemnožené spárkaté zvěře, která ničí nové lesní porosty, a brání tak obnově lesů zasažených suchem a kůrovcovou kalamitou.

Členové vlády naopak podpořili novelu zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů. Souhlas vlády získala už předchozí obdobná poslanecká novela transplantačního zákona, kterou sněmovna zatím neprojednala.

Nová předloha v duchu připomínek vlády navíc upravuje zákon o lidských tkáních a buňkách. Její autoři chtějí, aby Poslanecká sněmovna novou novelu schválila zrychleně na svém posledním předvolebním zasedání v září.

Dárci tkání a buněk by podle předlohy měli mít stejně jako dárci orgánů nárok na úhradu nákladů, které jim kvůli odběru vznikly. Předkladatelé novely poukazují na to, že tkáně a buňky včetně krvetvorných buněk získaných z kostní dřeně se v podstatě nedají jinak získat. „Je tedy namístě podpořit ochotu dárců tkání a buněk shodně, jako je tomu nyní v případě dárců orgánů,“ uvedli v důvodové zprávě. Dárci tkání a buněk by od státu dostali rozdíl mezi ušlým výdělkem a obdrženou náhradou mzdy a nemocenskou. „Případů újmy na zdraví vzniklé dárcům tkání a buněk jsou ročně jednotky a mnohdy se jedná o relativně malou újmu,“ uvedli dále autoři novely transplantačního zákona.

Vláda také schválila novelu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Podle nynějšího zákona je stanovisko platné pět let. Poslanci navrhují do zákona doplnit, že musí být platné v době, kdy další úřady vydávají svá rozhodnutí v navazujících správních řízeních. Podle vlády je současná právní úprava nejasná.

Poslanecký návrh se týká posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. EIA, u prioritních dopravních záměrů zavedených novelou zákona o EIA z roku 2016. Desítka prioritních staveb se do zákona o EIA zmíněnou vládní novelou, která umožnila tyto stavby postavit bez nutností opakovat posouzení vlivů na životní prostředí. Místo dalšího posudku jim stačí jen stanovisko Ministerstva životního prostředí. Problémy s posudky EIA měla v Česku asi stovka dopravních staveb za zhruba 130 miliard korun. Šlo o staré posudky vzniklé podle zákona z roku 1992, tedy před vstupem Česka do EU, které Evropská unie neuznává.

Nejasnosti v nynějším zákoně představují podle navrhovatelů závažný problém při dostavbě dvou z deseti prioritních dopravních staveb, která ještě nemají vydána všechna potřebná povolení. Jde o D1 v úseku Říkovice – Přerov a D49 Hulín – Fryšták. Podle poslanců není možné stihnout vydání stavebního povolení na celou stavbu v době, dokud je ještě závazné stanovisko platné. Bylo by pak nutné vypracovat nové stanovisko podle EIA pro celou stavbu.

Zdroj: ČTK, vlada.cz
Foto: vlada.cz