Délka trestních řízení u okresních soudů vzrostla v roce 2020 v porovnání s rokem předcházejícím ze 195 dní na 201. Obdobná situace byla ve sledovaném roce i v délce civilních řízení, ta se prodloužila v průměru o 18 dní, a to z 263 na 281 dní. K mírnému nárůstu v délkách řízení došlo také v agendě opatrovnických řízení – ze 126 na 133 dnů. Nárůst může souviset s pandemií onemocnění covid‑19, která zkomplikovala činnost soudů. Uvedla to na tiskové konferenci konané dne 13. srpna 2021 ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová.

 

„Byla jsem příjemně překvapena, jak se soudy se situací související s pandemií dobře vyrovnaly. Dávali jsme jim doporučení, která akceptovaly. Velmi rychle začaly využívat videokonference, a to nejen soudy, ale i Vězeňská služba,“ řekla ministryně spravedlnosti Marie Benešová. A dodala, že pandemie tak nečekaně přispěla k posunu elektronizace justice.

Pandemie měla podle ministerstva vliv i na to, že v mnoha soudních agendách došlo k poklesu počtu nových věcí. Podle zveřejněných informací došlo k citelnému poklesu v civilní (- 5 %) i opatrovnické (- 18 %) agendě, v trestní agendě došlo k poklesu u méně závažných trestných činů (- 13 %). K nárůstu naopak došlo v agendě elektronického platebního rozkazu, kdy soudy v roce 2020 obdržely o 16 procent věcí více než v roce 2019. Ministerstvo zároveň upozornilo, že pokles počtu nových věcí automaticky neznamená rychlejší soudy.

Ministryně Marie Benešová uvedla, že „při srovnání délky ve sporných civilních a obchodních věcech u soudů prvních stupňů zaujímá Česká republika v rámci 27 členských států Evropské unie šestou příčku. Oproti roku 2019 jsme se umístili o jednu příčku lépe, délka řízení na všech stupních soudní soustavy ve sporných civilních a obchodních věcech zůstala nižší než 200 dnů, což představuje pátý nejlepší výsledek v Evropské unii, tzn. zlepšení o dvě místa.“

Ministerstvo nyní zkoumá, zda za loňským poklesem kriminality stojí i jiné faktory než omezení spojená s pandemií. „Osobně si myslím, že je to hlubší jev a bude to mít do budoucna vliv na přehodnocení agend a určitý přesun trestních soudců na potřebnější agendy,“ prohlásila Marie Benešová a zmínila konkrétně přesun ke správnímu soudnictví. Poukázala i na to, že velká část trestních případů se řeší dohodou o vině a trestu.

Náměstkyně justiční sekce Ministerstva spravedlnosti Klára Cetlová uvedla, že přesun soudců z jedné agendy na druhou lze uskutečnit tak, že se při další jmenovací etapě nových soudců posílí poddimenzované úseky.

V další části tiskové konference se hovořilo o stavu projednání některých zákonů v Poslanecké sněmovně, odměnách znalců či aktuálně probíhajících jednáních ministryně spravedlnosti s nejvyšším státním zástupcem JUDr. Igorem Střížem. „Jednala jsem s nejvyšším státním zástupcem ohledně zákona o Nejvyšším státním zastupitelství. Hovořili jsme o novele, která by ošetřila postavení i funkční období nejvyššího státního zástupce. O přesné podobě zákona budu ještě jednat s vládou, pravděpodobně na podzim.“

Větší prostor pak byl věnován agendě trestných činů spáchaných v době trvání nouzového stavu a stížnostem pro porušení zákona v souvislosti s tresty uloženými za tyto trestné činy. Při tom zástupci MSp zmínili obecné stanovisko k podnětům k podání stížnosti pro porušení zákona, směřujícím proti aplikaci kvalifikovaných skutkových podstat, vztahujících se k trestným činům spáchaným za nouzového stavu, které vydala ministryně spravedlnosti Marie Benešová 29. července a v němž typově konkretizuje případy, ve kterých bude stížnost pro porušení zákona zpravidla podávat. Podle informací Ministerstva spravedlnosti bylo k dnešnímu dni k NS podáno již na 20 stížností.

 

 

 

 

 

 

 

Celou výroční statistickou zprávu Ministerstva spravedlnosti: České soudnictví 2020 naleznete ZDE.

 

Redakce AD a ČTK
Foto: redakce AD
Grafy: MSp