Sněmovní fórum na stránkách Advokátního deníku má za sebou první měsíc. Nepočítám-li informace o kulatých stolech, pak v něm zatím bylo publikováno 16 příspěvků. Autorem čtvrtiny z nich je Tomáš Nahodil, muž s odborností advokáta a zkušenostmi novináře, jak sám sebe na svém hlavičkovém papíru označuje. Jelikož leitmotivem článků tohoto kandidáta do představenstva, který byl opětovně do seznamu advokátů zapsán letos v lednu, je „sžíravá“ kritika dosavadní činnosti Komory, považuji za nezbytné, abych se jako její předseda vyjádřil.

Mám za to, že ve svém tažení proti dosavadnímu vedení Komory kolega Nahodil občas popírá sám sebe. Jedním z hlavních programových bodů tzv. Otevřené advokacie, kterou T. Nahodil reprezentuje, jsou on-line, tedy elektronické, volby do orgánů Komory. Na druhé straně v podstatě zpochybňuje elektronické sčítání hlasů voličů, když razantně brojí proti odvezení zapečetěných hlasovacích schránek z místa konání sněmu k elektronickému skenování hlasovacích lístků. Jelikož stále platí, co v reakci na zmíněný text naznačil předchozí předseda Komory Martin Vychopeň, tedy, že nelze zajistit bezpečné a bezchybné skenování hlasovacích lístků přímo v hotelu Clarion, pak by nemožnost převézt hlasovací schránky do skenovacího centra znamenala, že sedm členů volební komise (větší počet volební řád neumožňuje) by muselo výsledky voleb zjistit z cca 8 000 hlasovacích lístků ručně. Jelikož do všech čtyř volených orgánů Komory letos kandiduje 253 advokátek a advokátů, není nutné zdůrazňovat, že taková činnost by trvala řadu, ne-li desítky hodin. Zkuste si jen na čtyřech hlasovacích lístcích, za jak dlouho ověříte, zda na nich hlasující nezaškrtl více kandidátů než je členů (náhradníků) příslušného orgánu a zda tedy jeho volba není neplatná dle článku 10 odst. 2 volebního řádu. Teprve pak je možné až 180 hlasů přidělit voleným kandidátům.

K tomuto tématu ještě jedna poznámka. Tomáš Nahodil se na Twitteru pochlubil, že požádal Policii ČR podle zákona č. 106/1999 Sb. o informace týkající se její asistence při převozu volebních schránek na předchozích dvou sněmech. Proč o informace, kam byly schránky převáženy, (a mj. o kontrolu souvisejících dokumentů) nepožádal Komoru, na níž se jinak s dotazy obrací víc než často, není zřejmé.

Činnost Komory by měla být co nejvíce digitalizována, říká Otevřená advokacie (Tomáš Nahodil). S tím ovšem sotva koresponduje zřejmě skutečně vážně míněný návrh v článku Jak lze také bojovat proti vinklářům, aby Komora objednala u České pošty doručení letáků o vinklářích do všech domovních schránek v České republice. Tento nápad je navíc v rozporu s dalšími dvěma body kritiky Komory ze strany Tomáše Nahodila – snižováním nákladů a výběrovými řízeními na cokoli. Takové rozeslání letáků s mírně řečeno nejistým efektem by Komoru přišlo minimálně na 5 milionů korun. Proč by pak mělo být bez výběrového řízení zadáno přímo státnímu podniku, který, jak Tomáš Nahodil věří (nebo snad ví?), by Komoře za poštovní služby neúčtoval plnou cenu?

Další článek T. Nahodila z 20. července o loňské říjnové schůzi představenstva ve Štiříně, v němž ironicky popisuje místo jejího konání, hledá na průběhu této schůze něco zvláštního. Jak správně autor píše, mělo se toto jednání konat již v březnu 2020, čemuž zabránil první nouzový stav. Tato schůze byla mimořádnou pouze tím, že se týkala výlučně koncepčních otázek, na něž při pravidelných schůzích představenstva není dostatek času pro nezbytnost projednání řady běžných „provozních“ záležitostí. Nešlo o nic tajného. Co bude předmětem štiřínského jednání, bylo uvedeno již v zápisu ze schůze představenstva konané 13. a 14. ledna 2020, který je rok a půl veřejně dostupný na webových stránkách Komory.

A palác Dunaj? To už je kolorit. Tisíckrát vysvětleno, tisíckrát náležitě a konkrétními daty a dokumenty doloženo. Vtírá se otázka: „Nic lepšího nemáte?“ Obor demagogie je ale věčný, stejně jako lidská zášť, takže určitě budeme pokračovat.

Na nadcházejícím sněmu nekandiduji. Právě proto apeluji na všechny kandidující advokáty a advokátky, aby v rámci volební kampaně zachovali důstojnost, jež by měla být advokátnímu stavu vlastní. Přirovnání Kandidátky 21 mimo jiné k hnutí Přísaha, vůči jehož programu v oblasti justice se představenstvo a členové této platformy ostře ohradili, rozhodně důstojné (přinejmenším!) není. V rámci procesní čistoty uvádím, že autorem tohoto přirovnání není T. Nahodil, nýbrž jeho spolukandidát z Otevřené advokacie Petr Němec.

Na závěr jen tolik, že tato reakce je pouze ilustrativní, považoval jsem však za nezbytné reflektovat alespoň některé ze štěpných nápadů a „programových“ ataků těch, jež chtějí změnit advokacii k obrazu svému.

JUDr. Vladimír Jirousek, předseda ČAK