Ústavní soud zveřejnil své usnesení sp. zn. I. ÚS 3401/21 ze dne 6. září 2022, jímž odmítl stížnost Cisterciáckého opatství Osek, týkající se sporu, který vedlo s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze o soubor sbírkových předmětů z někdejšího klášterního majetku. Justice dospěla k závěru, že osečtí cisterciáci přišli o majetek, včetně toho movitého, už před únorem 1948, což je klíčové datum pro nároky uplatňované v restitucích. Ze stejných důvodů v jiných sporech neuspěli ani s nárokem na vrácení lesů na Teplicku.

Usnesení ÚS konkrétně neuvádí, jaké sbírkové předměty z fondů muzea chtělo opatství vrátit. Pouze zmiňuje, že část věcí sloužila „bohoslužebným a kultovým účelům“. Podle jedné ze starších výročních zpráv muzea šlo o 33 předmětů, například vitráží, skla, porcelánu a nábytku.

Situace byla po právní stránce specifická v tom, že cisterciáci přišli o majetek na základě poválečných prezidentských dekretů, sporná konfiskační vyhláška ale byla vydaná až v červnu 1948. Podle ústavních soudců se však „jednalo toliko o dokončení konfiskačního procesu, který byl zahájen již před rozhodným obdobím“, tedy před únorem 1948, kdy se moci ve státě chopili komunisté a postupně začali perzekvovat církevní řády.

Klášter Osek v podhůří Krušných hor vznikl ve 13. století. Po roce 1945 jej museli cisterciáci opustit. V 50. letech tam totalitní stát zřídil internační tábor pro mnichy a kněží, později pak charitní domov pro řeholní sestry z různých řádů. Cisterciáci se mohli vrátit až po roce 1989. Momentálně je klášter bez mnišského konventu, patří k významným památkám a turistickým cílům.

Usnesení ÚS sp. zn. I. ÚS 3401/21 je zveřejněno v databázi rozhodnutí Ústavního soudu.

Zdroj: ČTK
Foto: Wikimedia/Packa