NSS zrušil s třídenním odkladem opatření o ochraně dýchacích cest

Aktuálně platné opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví čj. MZDR 15757/2020-55/MIN/KAN ze dne 29. 6. 2021 týkající se nošení respirátorů ve vnitřních prostorách není náležitě odůvodněné, Nejvyšší správní soud proto svým rozsudkem č. j. 8 Ao 17/2021 – 63 ze dne 27. července 2021 uvedené opatření zrušil. Zásah má odloženou účinnost, vstoupí v platnost za tři dny od právní moci rozsudku, tedy od jeho doručení oběma stranám. Ministerstvo tak bude mít čas reagovat a odůvodnění případně doplnit. Podle NSS úřad dosud „systematicky ignoruje“ jeho rozhodování. Příště už by tak soud mohl rušit opatření hned, bez odkladu, který nyní přiznal.

 

Nejvyšší správní soud již rozsudkem ze dne 27. 5. 2021, čj. 7 Ao 6/2021-112, prohlásil za nezákonné obdobné opatření ze začátku dubna letošního roku, a rozsudkem ze dne 11. 6. 2021, čj. 10 Ao 12/2021-81, prohlásil za nezákonné obdobné opatření z konce dubna. V obou případech se tak stalo pro hrubé nedostatky odůvodnění těchto opatření. Ačkoliv v těchto rozsudcích Nejvyšší správní soud konkrétně popsal v jakém směru je třeba odůvodnění upravit, aby bylo přezkoumatelné, Ministerstvo zdravotnictví v nyní vydaném opatření, tedy více než měsíc po prvním rozsudku, stále většinu vytýkaných vad neodstranilo. Jednalo se zejména o vady spočívající v tom, že v rozporu s jasnými požadavky pandemického zákona rezignovalo na posouzení rizik spojených s dlouhodobým nošením respirátorů, a v důsledku toho neprovedlo ani posouzení přiměřenosti zásahu do práv dotčených osob. Ač ministerstvo nepopírá, že nošení respirátoru může být zejména pro některé nemocné osoby komplikované, opětovně se v odůvodnění opatření k této otázce nevyjádřilo. Nelze vyloučit, že rizika nošení respirátoru mohou být v některých případech vyšší než jeho nenošení, na což navrhovatel v posuzované věci přiléhavě poukazoval a je zřejmé i z jeho osobních poměrů.

Ministerstvo zdravotnictví nenapravilo ani další vytýkané nedostatky, jako je zajištění funkčních odkazů na odborné studie nebo stručné shrnutí závěrů cizojazyčných studií v českém jazyce.

Předseda osmého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Petr Mikeš, Ph.D., k tomu uvedl: V právním státě není možné, aby moc výkonná nerespektovala jasně vyjádřený názor soudu a kladla překážky moci soudní při dbání na dodržování zásad demokratického právního státu, který je založen na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Soud po ministerstvu pouze vyžaduje naplnění požadavků na odůvodnění, které jasně stanoví pandemický zákon. Přesto tomuto požadavku není ministerstvo schopno dostát.“

Soud proto zvažoval, zda nemá zrušit opatření s okamžitou účinností či dokonce zpětně. Nemohl nicméně přehlédnout, že opatření se vztahuje i na situace jednoznačně zvýšeného rizika nákazy ohrožených skupin osob, tedy například na návštěvy pacientů ve zdravotnických zařízeních nebo uživatelů sociálních služeb v zařízení sociálních služeb. Proto Ministerstvu zdravotnictví poskytl alespoň krátký čas na zjednání nápravy.

„Soud si uvědomuje, že je nežádoucí, aby daná povinnost nebyla stanovena ani pro velmi rizikové situace po určitou dobu vůbec. K tomuto řešení však bohužel Ministerstvo zdravotnictví soud postupně tlačí, jestliže přes opakované konkrétní výtky soudu není schopno napravit nedostatky. Takový postup proto nelze do budoucna vyloučit, neboť soud nebude mít jinou možnost, jak ministerstvo přimět k respektování jasně vyjádřeného právního názoru,“ dodal soudce Mikeš.

Podle Nejvyššího správního soudu má opakované nerespektování závěrů soudu za následek právní nejistotu adresátů, ale i orgánů veřejné moci vykonávajících kontrolu nad plněním ukládaných povinnosti. Důsledkem jsou také zbytečně vynaložené náklady (nejen v podobě opětovně vyplácených náhrad nákladů řízení úspěšným navrhovatelům), ale i další zahlcování již tak zatíženého systému správního soudnictví, kdy správní soudy namísto poskytování ochrany právům dalších osob v  nepřednostních agendách musí znovu a znovu poukazovat na opakující se stejná pochybení ministerstva.

Navrhovatelem byla fyzická osoba trpící dlouhodobým onemocněním dýchací soustavy, které činí nošení respirátoru značné obtíže, a která má zároveň vysokou hladinu protilátek po prodělaném onemocnění covid-19. Podle jejích tvrzení jí tak nošení respirátoru ohrožuje na zdraví více než jeho nenošení.

Celý rozsudek je zveřejněn na www.nssoud.cz, odkaz Úřední deska.

 

Zdroj: Nejvyšší správní soud
Foto: canva.com

Go to TOP