Zajímavé čtení na dovolenou přináší Bulletin advokacie číslo 6, který právě vychází. Kromě aktuálních judikátů i recenzí bychom v první řadě rádi upozornili na dva příspěvky věnované problematice náhrady škody, která vznikla ve virtuálním prostředí či působením umělé inteligence.

První z nich, Protiprávní jednání a škoda online od Radima Polčáka, se zaměřuje na problematiku virtualizace protiprávního jednání a škody, zejména pak na specifické právní skutečnosti mající zásadní význam pro subsumpci těchto škodních událostí pod rozsah příslušných právních norem. Jak autor zdůrazňuje, přestože žádná ze základních skutkových otázek, co je újma, kdo za ni odpovídá a kde k ní došlo, není nová, je nutné věnovat jim v souvislosti s virtualizovanými právními skutečnostmi zvýšenou pozornost.

Druhý příspěvek k tomuto tématu nazvaný Náhrada škody ve virtuálním světě s důrazem na umělou inteligenci od německého advokáta a dlouholetého prezidenta Karlovarských právnických dnů Friedricha Grafa von Westphalena analyzuje zprávu Evropské komise z 19. února 2020 „Dopady umělé inteligence, internetu věcí a robotiky na bezpečnost a odpovědnost“, přičemž podrobně rozebírá zvláštní znaky umělé inteligence, internetu věcí a robotiky, jako je jejich autonomnost, složitost, závislost na datech, neprůhlednost, konektivita či otevřenost, které jsou výzvou pro existující právní systémy odpovědnosti.

Z dalších odborných článků nelze nezdůraznit Hodnocení rizik při kontrole klienta podle AML zákona a „potíže v ráji“ od Petry Vráblikové. Jedná se o poslední ze série autorčiných příspěvků věnovaný zákonu č. 527/2020 Sb., tedy novele AML zákona a zákona o advokacii, účinné od 1. 1. 2021. Předchozí autorčiny články najdete v BA č. 1-2/2021 –Velká novela AML zákona a zákona o advokacii – několik úvodních upozornění, v BA č. 3/2021 – Novela AML zákona: Identifikace klienta advokátem, v BA č. 4/2021 – Kontrola klienta a náhradní způsoby identifikace a kontroly klienta podle AML zákona, a v BA č. 5 – Kontrola klienta a náhradní způsoby identifikace a kontroly klienta podle AML zákona – část druhá.

Vysoce aktuální je bohužel i příspěvek Alexandra J. Bělohlávka Obsah a projevy práva na právní pomoc v kontextu s povinnostmi a omezeními advokáta z tuzemské a mezinárodní perspektivy, který v něm upozorňuje na stále sílící útoky státní moci v České republice i v zahraničí nejen na advokátní mlčenlivost, ale poukazuje v něm i na přímou kriminalizaci advokátů jen za to, že dělají svoji práci a poskytují klientům právní služby.

Poslední tří články červnového čísla BA pak upozorňují na problémy a nedostatky v právní úpravě vybraných oblastí práva. Alena Tibitanzlová se věnuje problému procesního postupu v případě přechodu trestní odpovědnosti právnické osoby na jejího právního nástupce, Filip Horák kriticky analyzuje účinné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb („SFDR“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 („nařízení o taxonomii“), které jsou legislativním základem regulace ESG (environmental, social a governance), a závěrečný článek Petra Podrazila se zaměřil na vybrané problematické okruhy související s ochranou poskytovanou odborovým funkcionářům podle § 61 odst. 1 až odst. 4 zákoníku práce.

Redakce BA Vám přeje pohodový začátek léta a příjemné chvíle třeba i při čtení stavovského časopisu.

Zdroj: ČAK
Foto: BA