Konečně byla přijata novela zákona k příspěvku při částečné práci (kurzarbeit)
První údaje o tzv. kurzarbeitu jsou již v novelách zákoníku práce (dále zák. práce) před jeho druhým vydáním v roce 2006 jako č. 262/2006 Sb. Tento pojem však nebyl a neměl by být v legislativní praxi používán (viz Legislativní pravidla vlády), jednalo se a jedná o tzv. částečnou nezaměstnanost. V ustanovení § 209 zák. práce se uvádělo, že „o jinou překážku v práci jde také tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách“.
Toto znění platí dosud i po schválené novele Poslaneckou sněmovnou a Senátem 9. června 2021. Z § 209 zák. práce pouze byl vypuštěn pojem „částečná nezaměstnanost“, ale zásadně byla přepracována právní úprava tzv. příspěvku v době částečné práce (dále „příspěvek“). Jde rozhodně o vhodnější pojem, než v období pandemie onemocnění covid-19 velmi často používaný termín „částečná nezaměstnanost“.
Do zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. byla novelou vložena nová ustanovení § 120a až 1320f. Jsou v něm uvedeny podmínky pro přiznání příspěvku. Dosavadní § 115 upravující příspěvek v době částečné nezaměstnanosti byl zrušen.
Nárok na příspěvek
V době částečné práce má zaměstnanec v pracovním poměru nárok na příspěvek při splnění stanovených podmínek po dobu nejvýše 12 měsíců. Příspěvek nelze poskytnout zaměstnavateli, který je uveden v § 109 odst. 3 zák. práce. Jedná se např. o zaměstnavatele, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních předpisů.
Příspěvek se bude poskytovat zaměstnavateli na zaměstnance, jehož pracovní poměr trvá ke dni oznámení příslušných (zákonných) skutečností zaměstnavatelem úřadu práce alespoň 3 měsíce. Před tím je však zaměstnavatel povinen písemně informovat zaměstnance o tom, že nastala překážka v práci na jeho straně, na jejímž základě bude zaměstnavateli poskytován příspěvek v době částečné práce.
Podrobnosti v nařízení vlády
Poskytování příspěvku stanoví vláda nařízením v případě, že je závažným způsobem ohrožena ekonomika České republiky anebo její odvětví z hospodářských důvodů, které jsou charakterizovány ekonomickými ukazateli. Důvodem může být např. živelní událost spočívající v přírodní pohromě nebo epidemie, kybernetického útoku nebo jiné mimořádné situace, která je způsobena vyšší mocí.
Vláda může nařízení vydat po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody. Rovněž může omezit jeho poskytování na část území České republiky nebo na odvětví ekonomiky a na určitý okruh zaměstnavatelů, může jim stanovit jim závazné ukazatele. V takovém případě nařízení vlády určí způsob posouzení naplnění závazných ukazatelů státní orgán, který bude oprávněn k posouzení, kontrole a vydání stanoviska o splnění závazných ukazatelů s určením lhůty pro jeho vydání. Důležité je, že v nařízení vlády může být poprvé stanovena doba poskytování příspěvku na 6 měsíců. Může však být prodloužena vždy maximálně o 3 měsíce, a to až do vyčerpání maximální délky 12 měsíců.
Podmínka pro vznik nároku
Podmínkou pro vznik nároku na poskytování příspěvku je existence překážek v práci na straně zaměstnavatele z důvodů stanovených zákonem, což bude mít za následek nepřidělování práce zaměstnancům v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % týdenní pracovní doby rozvržené jim v písemném rozvrhu směn na příslušný kalendářní měsíc. Snížení potřeby výkonu práce se bude sledovat u každého jednotlivého zaměstnance. Rozhodující pro výpočet a pro stanovení, zda u zaměstnavatele došlo k úbytku potřeby výkonu práce v rozsahu 20–80 %, budou pouze zaměstnanci, u nichž osobně dojde v rámci písemného rozvrhu pracovní doby dle § 84 zák. práce k úbytku potřeby výkonu nejméně 20 % a nejvíce 80 %. Příspěvek neposkytne úřad práce na zaměstnance, kteří budou mít zvláštní rozvrh pracovní doby podle § 86 a 87 zák. práce (konto pracovní doby).
Výše příspěvku
Příspěvek bude zaměstnancům poskytovat úřad práce prostřednictvím jejich zaměstnavatele za část týdenní pracovní doby zaměstnance, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci. Jeho výše je 80 % náhrady mzdy náležející zaměstnanci a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vypočteného z této části náhrady mzdy, kterou má zaplatit zaměstnavatel jako poplatník.
Maximální výše příspěvku činí měsíčně 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bude příspěvek poskytován. Na rok 2021 činí tato mzda – podle Sdělení MPSV č. 574/2020 Sb. z 23. 12. 2020 – celkem 34 611 Kč. Maximální výše příspěvku na zaměstnance v roce 2021 je tedy částka 51 916 Kč.
Účinnost novely
Novela zákona o zaměstnanosti, která upravuje podmínky pro příspěvek v době částečné práce, nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Předpokládá se, že novela bude vyhlášena do konce června 2021, takže její účinnost by byla od 1. července 2021.
Je vhodné podotknout, že cesta k přijetí nové právní úpravy příspěvku při částečné práci nebyla jednoduchá. K původnímu návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí ze září 2020 předložili pozměňovací návrhy zástupci zaměstnavatelů, odbory i Hospodářská komora. Nakonec došlo po vzájemné dohodě k vypořádání připomínek a návrh novely byl přijat zákonodárnými orgány. Senát neměl k navržené právní úpravě zásadní připomínky.
K nové právní úpravě se ještě vrátíme ve vysvětlujících článcích.
JUDr. Ladislav Jouza, advokát, odborník na pracovní právo
Foto: canva.com