Senát vrátil novelu exekučního řádu s dalšími změnami zpět do Sněmovny

Zastavování dlouhodobých bezvýsledných exekucí by se mělo týkat podle senátorů i starších případů, nikoli jen nových. Novelu exekučního řádu

Komentováno pro AD

Zastavování dlouhodobých bezvýsledných exekucí by se mělo týkat podle senátorů i starších případů, nikoli jen nových. Novelu exekučního řádu dne 10. června Senát vrátil i s dalšími změnami k opětovnému projednání poslancům. Sporné zavedení místní příslušnosti exekutorů podle krajů s principem, aby měl jeden dlužník jednoho exekutora, se mezi ně nedostalo.

Předloha má zavést šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastavil. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, mohla by trvat nejdéle 12 let. První exekuce by se mohly zastavovat vzhledem k navrhované účinnosti novely až v roce 2028. Senát navrhl, aby se nynější šestileté a delší exekuce mohly zastavovat už v roce 2023, tedy rok po účinnosti novely. Věřitelé a exekutoři se budou moci v této době dohodnout na dalším postupu.

Horní komora Parlamentu ČR se postavila proti tomu, aby věřitelé museli skládat zálohu na počátku exekuce. Měla by být podle Senátu podmínkou až pro prodloužení exekuce, byť s některými výjimkami. Ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová uvedla, že částku stanoví ministerská vyhláška a bude činit nejvýše 500 korun.

Z vymožených peněz by se podle dalších návrhů Senátu měla splácet vedle nákladů soudu na výkon rozhodnut a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení, a nakonec náklady věřitele. Ze sněmovní verze předlohy tato změna pořadí splácení dluhu údajně legislativním omylem vypadla.

Senát upravil také omezení vymáhání dluhu prodejem movitých věcí. Mělo by se týkat jen fyzických, nikoli i právnických osob. Zpeněženy by mohly být luxusní věci, například šperky nebo sbírky obrazů. Podle sněmovní verze by dlužník mohl odvrátit prodej movitých věcí v případě, že by nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradil aspoň 1500 korun. Doručování písemností týkajících se exekucí by mělo být podle senátních úprav možné i elektronicky prostřednictvím centrální úřední desky.

Předseda sněmovního podvýboru pro exekuce, insolvence a oddlužení Mgr. Marek Výborný míní, že senátní znění předlohy má ve Sněmovně velkou šanci na přijetí. Verze byla podle něj předem diskutována se zástupci všech poslaneckých klubů, takže věří, že nalezne podporu.

S návrhem na zavedení takzvané teritoriality exekutorů ministryně spravedlnosti Benešová s odvoláním na vládní prohlášení nesouhlasila. Naopak podle jiných senátorů je to jediný způsob, jak zajistit jejich nezávislost. Nyní si mohou věřitelé exekutora vybrat. Teritorialita tedy zůstává tématem, které se bude projednávat, ale jaká forma je správná, není ještě prodiskutované. Zavedení takzvané teritoriality dlouhodobě podporuje Exekutorská komora ČR. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů s teritorialitou nesouhlasí.

Sněmovna schválila v novele dvě úpravy mířící na dluhy v minulosti. Dlužníkům vůči státu a dalším veřejným institucím by stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Zastavovaly by se také dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1500 korun. Věřitelé by získali část pohledávky zpět od státu ve formě daňové úlevy a exekutorům by stát uhradil část výdajů spojených s vymáháním peněz. Dolní komora také snížila penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění. Zakotvila povinnost exekutora nahrávat telefonní hovory týkající se exekučního řízení a zakázala zabavovat příplatky a příspěvky ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem a k ocenění účastníků národního odboje.

Podle prezidenta České asociace věřitelů JUDr. Pavla Staňka je exekuční novela v podobě, kterou dnes schválil Senát, zcela nepřijatelným zásahem do práv věřitelů. „Za obrovský faul považujeme zejména její zpětnou účinnost v oblasti automatického zastavování exekucí a hrazení povinných záloh na jejich náklady. Věřitelé by v případě schválení úpravy byli již za rok vystaveni obrovským výdajům na prodlužování běžících řízení, u nichž mezitím uplyne šestiletá lhůta. S těmito dodatečnými náklady nemohli počítat, navíc by je museli hradit i v případech, kdy dlužník jejich exekuci nehradí ne kvůli své faktické nemajetnosti, ale protože zatím splácí dřívější exekuce v pořadí. Změna by tak v praxi vedla k nespravedlivému zvýhodnění osob, které se více zadlužily a mají více exekucí, jejichž splacení by se nově s posvěcením státu vyhnuly. Velmi negativně vnímáme i to, že v návrhu zůstalo výrazné omezení mobiliárních exekucí, které jsou dnes s ohledem na neustálé zvyšování nezabavitelných částek, omezení dražeb nemovitostí a další nedávné úpravy často jedinou šancí, jak se věřitel může dostat ke svým penězům. Pozitivní je snad pouze to, že z daného opatření byly nakonec vyjmuty alespoň právnické osoby.”

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay

Go to TOP