Francie předchází partnerskému násilí hlídacími náramky, uplatnily by se i v ČR

Komentováno pro AD

Ve Francii se stále častěji využívají elektronické náramky, které v případech domácího násilí mohou sledovat vzdálenost mezi agresorem a jeho obětí. Ministerstvo spravedlnosti má nyní podle agentury AFP k dispozici 1000 sledovacích náramků, jejichž pomocí lze vymáhat zákaz styku. Podle reakce českých advokátek, které se domácím násilím zabývají, by své uplatnění našly i u nás.

Několik nedávných vražd žen podle agentury AFP poukázalo na nedostatky sledování násilných partnerů. V posledních měsících proto začal výrazně růst počet sledovacích náramků, které jsou využívány k zabránění dalšího násilí. V polovině dubna bylo podle údajů francouzského ministerstva spravedlnosti aktivních náramků 38, v polovině května 47 a na konci května už 78.

Náramky “nemají zůstat v šuplících”, uvedl ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti po vraždě ženy v Mérignaku ze začátku května. Spáchal ji muž dříve odsouzený za domácí násilí, který ovšem neměl sledovací náramek. Ministr poté rozeslal oběžník a nařídil přezkoumání všech případů domácího násilí, zda by u nich nebylo použití sledování vhodné.

Mohly by hlídací náramky pomoci předcházet domácímu násilí i v českých reáliích? Podle specialistky na domácí a sexualizované násilí advokátky JUDr. Lucie Hrdé náramky mají smysl hlavně tam, kdy se pachatel pokouší ženu znovu kontaktovat, nebo kde jí hrozí nebezpečí. „Skvělé by bylo jejich použití při odsouzení nebo u náhrady vazby stalkera, v těchto případech by se dalo prevencí předejít opakovaným napadením nebo i nejhoršímu,“ uvedla JUDr. Hrdá a dodala, že u nás je problém v tom, jak soudy definují zákaz přiblížení dle předběžného opatření podle zákona o zvláštním řízení soudním a u stalkingu se skoro nevyužívá, i když kvůli němu tato úprava existuje. „Je otázkou, pokud by šlo o vymezení zákazu přiblížení třeba na 300 metrů, jak bývá v zahraničí, nemusela by pak stejný náramek nosit i oběť? Nebo by se jen sledovalo, jestli se hlídaný nepřibližuje k její práci nebo domovu? Problém u stalkerů totiž bývá v tom, že pronásledují oběť úplně všude,“ dodala Lucie Hrdá.

Také advokátka a prezidentka Unie rodinných advokátů JUDr. Daniela Kovářová by jejich zavedení do praxe podpořila. “Vše pro oběti? Pak jistě ano! Mnoho obětí domácího násilí se obává setkání s násilníkem. Pokud tomu náramky zabrání, proč ne?”

Možnost zakázat v případě domácího násilí agresorovi styk s obětí a tento zákaz vymáhat pomocí sledovacího náramku dává francouzské právo tamním soudům od loňského podzimu. Soudci si však na tuto možnost ještě příliš nezvykli.

Českou republikou nyní více rezonuje problém nepřiměřeně nízkých trestů u domácího a sexualizovaného násilí. Již zítra, 4. června, se koná pochod PROTI zlehčování sexualizovaného a domácího násilí. PRO férové tresty, který organizuje iniciativa Beztrestu. Příští středu, 9. června, se pak poslanci sejdou na mimořádné schůzi právě k debatě o zpřísnění trestů za násilné chování vůči ženám a dalším možným obětem a ukládání nepodmíněných trestů za tyto činy. Podnět ke schůzi k trestání násilí na ženách dala poslankyně Mgr. Barbora Kořanová. Z návrhu programu sněmovního jednání vyplývá, že by se mělo zatím jednat o obecnou debatu k trestání násilí na ženách bez konkrétního návrhu zákona, který by poslanci případně mohli ke zpřísnění sankcí připravit a projednat. Ale možná, že i parlamentní diskuse může být prvním krokem k legislativní změně.


Zdroj: ČTK; redakce AD
Foto: facebook.com/beztrestu

Go to TOP