Na své 24. schůzi dne 6. dubna 2022 Senát neschválil novelu zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, a odmítl tak uzákonit možnost, podle níž by se čeští dobrovolníci mohli zapojit do bojů na Ukrajině na základě vládní výjimky. Pro zamítnutí této změny branného zákona hlasovalo 35 z 63 přítomných senátorů.

Senátorská novela měla umožnit českým občanům vstoupit do ozbrojeného sboru jiného státu, pokud to bude armáda uvedená v nařízení vlády a bude to v souladu s podmínkami tohoto nařízení. Nepotřebovali by k tomu výjimku od prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil.

Předseda vlády prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., se na začátku března dohodl s prezidentem Milošem Zemanem na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. Podle premiéra je to výhodnější, než senátní návrh, jehož schvalování zabere měsíce. Předseda senátní Ústavní komise JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D., naopak uvedl, že obecný příslib abolice je nejhorším možným řešením, neboť abolici nelze udělit před spácháním trestného činu. Nejlepší by byl naopak speciální jednorázový zákon, míní Hraba.

Kritici vytýkali novele branného zákona nedostatečné vymezení podmínek, za nichž by se Češi mohli začlenit do ukrajinských ozbrojených sil, i absenci parlamentní kontroly.

Úřady zřejmě budou muset atestovanou elektronickou spisovou službu provádět až od roku 2026. Více času na její přípravu jim poskytne novela zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ve znění zákona č. 270/2021 Sb., kterou Senát schválil dne 6. dubna 2022 beze změn.

Odklad plného spuštění projektu navrhla vláda kvůli jeho nedostatečné přípravě. Dodavatelé měli už od začátku letošního února dodávat úřadům jen atestované systémy, tento termín se má aktuálně schválenou novelou posunout na polovinu příštího roku.

Atest osvědčuje to, že elektronický systém spisové služby splňuje požadavky vyplývající za zákona. Atestaci by si měli zajistit dodavatelé služby, proces má garantovat ministerstvo vnitra. Návrh se týká takzvaných veřejnoprávních původců, tedy například organizačních složek státu, státních podniků, ozbrojených sil, bezpečnostních složek, nebo i zdravotních pojišťoven.

Pravidla atestace systémů byla schválena za předchozí vlády bez širší diskuse s veřejnoprávními subjekty i dodavateli elektronických systémů spisové služby, uvedli navrhovatelé odkladu. Podle dodavatelů je atestace rizikem jak z pohledu výkonu spisové služby a celkové úrovně správy dokumentů ve veřejné správě, tak i z hlediska možných soudních sporů či arbitráží.

Podle dokumentu je nutné zamezit situaci, kdy by nabytí účinnosti pravidel způsobilo problémy nebo přímo hospodářské škody ve veřejném sektoru. Prodloužení termínu by pak mělo podle ministerstva vnitra poskytnout dodavatelům dostatečný čas pro přípravu systémů na atestace, případně pro revizi pravidel.

V týž den Senát schválil i novelu zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.  Novými významnými dny se tak stanou 27. květen jako Den národního vzdoru a 25. červen jako Den odchodu okupačních vojsk. Den národního vzdoru připomíná atentát na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha v roce 1942. Den odchodu okupačních vojsk připadá na výročí podpisu protokolu o odsunu sovětských vojsk z území bývalého Československa v roce 1991.

Oba významné dny podle iniciátora novely, senátora MUDr. Lumíra Kantora, Ph.D., nabývají v kontextu ruské agrese vůči Ukrajině tragické aktuálnosti. „Považuji oba tyto významné dny za nadčasové. Jsou bolestnou vzpomínkou, která navíc nyní opět ožívá v souvislosti se současnou okupací těžce zkoušených měst Ukrajiny,“ uvedl Lumír Kantor.

Česko má aktuálně v kalendáři 15 významných dnů. Na rozdíl od státem uznaných svátků nejsou dny pracovního volna.

Zdroj: ČTK
Foto: Senát PČR