Nejvyšší správní soud dne 27. května 2021 ve svém rozsudku ve věci sp. zn. 7 Ao 6/2021 konstatoval nezákonnost opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 6. dubna 2021, č. j. MZDR 15757/2020-47/MIN/KAN, ve znění mimořádného opatření ze dne 19. dubna 2021, č. j. MZDR 15757/2020-48/MIN/KAN (dále též „opatření ze dne 6. dubna 2021“).

Tímto opatřením byl od 12. dubna 2021 do 3. května 2021 zakázán všem osobám starším dvou let pohyb a pobyt mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest (tj. bez respirátoru či zdravotnické obličejové masky nebo obdobných prostředků). Ministerstvo posuzované opatření po pouhých 20 dnech jeho existence (účinnosti) samo zrušilo. Soud se proto mohl zabývat pouze tím, zda bylo zákonné či nikoliv (§ 13 odst. 4 tzv. pandemického zákona). Soud neposuzoval nyní platné a účinné opatření (ze dne 4. května 2021, č. j. MZDR 15757/2020-50/MIN/KAN). To je napadeno samostatnými návrhy vedenými u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 3 Ao 4/2021, 3 Ao 5/2021, 3 Ao 6/2021 a 3 Ao 7/2021.

Soud shledal, že opatření ze dne 6. dubna 2021 bylo odůvodněno v rozporu s požadavky právní úpravy a navazující judikatury správních soudů. Nutnost řádného odůvodňování mimořádných opatření Nejvyšší správní soud zdůraznil opakovaně: učinil tak již v nedávných rozsudcích ve věcech sp. zn. 8 Ao 1/2021 (tisková zpráva zde) a 3 Ao 3/2021 (tisková zpráva zde). Již před ním však tuto povinnost akcentoval Městský soud v Praze, a to právě ve vztahu k opatřením týkajícím se ochranných prostředků dýchacích cest (blíže viz rozsudky ze dne 31. srpna 2020, č. j. 18 A 22/2020 – 140, a ze dne 13. listopadu 2020, č. j. 18 A 59/2020 – 226). Ministerstvo však požadavkům řádného odůvodnění nedostálo.

Podle soudkyně zpravodajky Mgr. Lenky Krupičkové „napadené opatření neobsahovalo především posouzení konkrétní míry rizika spojeného s nařizovanou povinností. Nemohlo proto dostát ani požadavku na posouzení přiměřenosti zásahu do práv a oprávněných zájmů fyzických osob, tzv. test proporcionality. Chyběla také aktuální analýza epidemiologické situace. Dalším závažným nedostatkem pak bylo převzetí části odůvodnění dřívějších opatření navzdory tomu, že ministerstvo přistoupilo k výraznému zpřísnění jednotlivých podmínek, a to jak ve formě zvýšení nároků na prostředky ochrany dýchacích cest – použití respirátorů namísto šátků či látkových roušek, tak v rozsahu povinnosti – v celém zastavěném území obce bez ohledu na další okolnosti. Tyto nové povinnosti nebyly řádně odůvodněny, v některých místech odůvodnění (převzaté z dřívějších opatření) jejich opodstatněnost v podstatě popíralo.“

Zdroj: Nejvyšší správní soud
Foto: Pixabay