Dne 21. 5. 2021 schválila vláda návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „pandemický zákon“). Návrhu zákona byla předsedkyní LRV udělena výjimka z mezirezortního připomínkového řízení. Vládní návrh zákona byl předložen Poslanecké sněmovně (tisk 1225), přičemž předseda Poslanecké sněmovny vyhlásil na návrh vlády stav legislativní nouze a na základě žádosti vlády dne 21. 5. 2021 rozhodl, že předložený návrh zákona bude projednáván ve zkráceném jednání s vynecháním 1. čtení.

Cílem návrhu zákona je stanovit právní rámec pro vydávání certifikátů fyzickým osobám osvědčujících skutečnost, že byly očkovány proti onemocnění covid-19, prodělaly onemocnění covid-19 nebo byly testované na přítomnost viru SARS CoV 2 nebo jeho antigenu. Důvodem předložení je, že materiál reaguje na situaci způsobenou epidemií onemocnění covid-19 a na připravované bezprostředně použitelné nařízení Evropské unie tzv. Digital Green Certificate. Jde v pořadí již o čtvrtou změnu tohoto zákona za posledních 12 měsíců.

Respektuji potřebu Vlády ČR legislativně reagovat na probíhající pandemii covid-19 a provádět průběžně takové změny, které umožní celospolečensky lépe zvládnout tuto konkrétní situaci. Samozřejmě rozumím i nutnosti legislativní reakce na připravované přímo použitelné nařízení Evropské unie, tedy návrh Evropské komise – Nařízení EP a Rady o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie covid-19 (dále jen „návrh nařízení o digitálním zeleném certifikátu“) taktéž v návaznosti na potřebu snadného prokazování splnění epidemiologických podmínek nastavených pro přístup k některým druhům služeb, hromadných akcí apod.

Samotné kroky vedoucí k vydávání, ověřování a uznávání digitálního zeleného certifikátu proto nevnímám jako nelegitimní, jakkoli není jisté, zda v rychlosti připravený návrh zákona se skutečně pohybuje v rámci zákonných mezí a nedotýká se tímto celé řady práv, která spadají do katalogu základních lidských práv a svobod, a tudíž je nutné k nim přistupovat v mezích ústavnosti, nikoli pouze co do potřeby dosažení sledovaného cíle.

Aktuální návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví především zavádí povinnost poskytovatele zdravotních služeb provést zápis do centrálního „vakcinačního“ registru v rámci Informačního systému infekčních nemocí specifického pro onemocnění covid-19 zřízeného za účelem plnění úkolů orgánů ochrany veřejného zdraví a rozšiřuje oblast osobních údajů využívaných ze základních registrů státní správy a jiných agendových informačních systémů o nové položky, jako např. datum narození a rodné číslo, údaje o dokladech, o spřažených osobách (resp. vztazích mezi fyzickými osobami), údaje vztahující se k pobytu osoby (§ 47b). Sám Úřad pro ochranu osobních údajů uvádí ve svém stanovisku k návrhu nařízení o digitálním zeleném certifikátu, že osobní údaje, jejich zpracování a k tomu využívané technologie, by měly být používány spíše k posílení pozice jednotlivců než k jejich kontrole, stigmatizaci nebo utlačování (jako tomu bylo např. v případě používání lokalizačních údajů a nástrojů k trasování kontaktů v souvislosti s propuknutím onemocnění covid-19). V každém případě je absolutně nezbytné respektovat základní zásady ochrany osobních údajů, a to i v případě zpracování osobních údajů v souvislosti s opatřeními v rámci boje proti tomuto onemocnění. Vzhledem k tomu, že zpracování bude zahrnovat (kromě jiného) údaje o zdravotním stavu, je nutné si uvědomit, že se jedná o zpracování zvláštní kategorie údajů dle čl. 9 nařízení EP a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „nařízení GDPR“) a takovéto zpracování vyžaduje vysokou úroveň zabezpečení a důraz na minimalizaci údajů. Jak ostatně upozorňuje i Úřad pro ochranu osobních údajů.

Čl. 9 odst. 2 návrhu nařízení Evropské komise o digitálním zeleném certifikátu k ochraně osobních údajů uvádí, že zpracovávání osobních údajů pro účely vydání daného certifikátu se omezí na to, co je nezbytně nutné. Je tedy otázkou, nakolik daný návrh zákona o ochraně veřejného zdraví splňuje tuto podmínku, neboť novelizované ust. § 47b a nové ust. § 79 obsahuje neobvykle rozsáhlý rámec osobních údajů, který nemá v současně platném systému očkování (povinném) obdoby. Úřad pro ochranu osobních údajů se vyjadřuje ve zcela obdobném duchu ve svém Stanovisku pro přípravu právního aktu o zpracování osobních údajů při používání digitálního zeleného certifikátu ze dne 9. 4. 2021, když uvádí: „rozsah zpracování osobních údajů není dán zákonem, protože vymezení v § 79 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně veřejného zdraví je příliš široké a neodpovídá předpokládanému účelu. K tomu § 79 odst. 2 věta druhá zákona o ochraně veřejného zdraví stanoví paušální zmocnění: „Rozsah zpracovávaných údajů může být rozšířen pouze výjimečně v zájmu splnění povinnosti orgánu ochrany veřejného zdraví, stanovené právním předpisem a za podmínek stanovených zvláštním zákonem“, což je nepřijatelný přenos pravomoci k zásahu do soukromí zákonodárcem na exekutivu.“

Dále v ust. § 69 odst. 1 písm. i) je navržena změna, která zakotvuje oprávnění orgánů ochrany veřejného zdraví vázat vstup na hromadné či soukromé akce nebo vstup do veřejnosti jinak přístupných prostor na prokázání skutečnosti, že se návštěvník těchto akcí a prostorů před vstupem prokáže jedním z navržených způsobů (tj. potvrzením o prodělání infekčního onemocnění, potvrzením o očkování proti infekčnímu onemocnění, potvrzením o absolvování testu nebo vyšetření na  přítomnost původce infekčního onemocnění). Toto ustanovení přitom není zamýšleno pouze ve vztahu k současné situaci s onemocněním covid-19, ale i na situace, které by případně mohly vzniknout v souvislosti s jakýmkoli jiným známým nebo doposud neznámým infekčním onemocněním. Domnívám se, že tato navrhovaná změna zcela nekoresponduje s ust. § 46 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví, které stanovuje, že pravidelnému ani zvláštnímu očkování není povinna se podrobit osoba, pokud je na základě lékařského vyšetření vůči konkrétní infekci imunní anebo lékařským vyšetřením byla zjištěna trvalá kontraindikace, tj. zdravotní stav, který brání podání očkovací látky. O těchto skutečnostech poskytovatel zdravotních služeb vystaví fyzické osobě potvrzení a důvod upuštění od očkování zapíše do zdravotnické dokumentace. Kladu si proto otázku, zda navrhovaná změna ust. § 69 odst. 1 písm. i) zcela nediskriminuje takovéto osoby, které se nebudou moci nechat naočkovat z důvodu kontraindikace, neboť tato varianta není v daném ustanovení vůbec zmíněna. Domnívám se, že tuto zákonnou úpravu je nutné vzít v úvahu i při vakcinaci proti onemocnění covid-19.

Závěr

Z důvodu současných kapacit očkovacích vakcín, technického či organizačního zajištění proto dospívám k názoru, že nelze zavádět takto rozsáhlé povinnosti, resp. opatření, která zvýhodňují určitou skupinu obyvatel, když není možné, aby veškeré možnosti byly dostupné pro celou společnost bez výjimek. Dále postrádám právní úpravu pro skupinu obyvatel, pro kterou daná vakcína není v současné době aplikovatelná (např. dětská populace).

Domnívám se, že zákon obsahuje ustanovení, která jsou nepřípustným zásahem do oblasti ochrany osobních údajů. Navržené zásahy do ústavně garantových základních práv a svobod sice mohou být co do sledovaného cíle legitimní, ale jejich provedení tuto podmínku v některých případech nenaplňuje. Navržená úprava nedává dostatečné záruky zákonnosti postupu orgánů veřejné moci a s tím spojenou dostatečnou ochranu osobních údajů. Veškerá nová oprávnění zasahující do takto obsáhlé oblasti, jakou ochrana osobních údajů je, vyžadují splnění celé řady podmínek spočívajících především v posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, a to především v celém kontextu práv a svobod jedince.

Autor JUDr. Vladimír Jirousek je advokátem a předsedou ČAK
Foto: canva.com; ČAK