MZd nemůže plošně zakázat vstup do restaurací, míní právní experti

Ministerstvo zdravotnictví nemůže podle právníků plošně zakázat veřejnosti vstup do vnitřních prostor stravovacích zařízení, jak tomu dosud činilo prostřednictvím vydaných mimořádných opatření. Omezení by muselo cílit na osoby podezřelé z nákazy covidem-19, ale podle rozsudku Nejvyššího správního soudu to nelze chápat tak, že podezřelou osobou může být každý. Uvedl to advokát Mgr. Štěpán Ciprýn.

Právník doc. JUDr. Filip Křepelka, Ph.D., se domnívá, že taková omezení by měla být dána zákonem, a ministerstvo by proto mělo prosadit silnější pandemický zákon. Podle advokáta Mgr. Radka Suchého, mohou tedy restaurace otevřít své vnitřní prostory okamžitě. Pokud by dostaly pokutu, mohou se proti ní bránit a mají takřka stoprocentní jistotu, že uspějí.

Nejvyšší správní soud minulý týden zrušil regulaci provozu restaurací, heren a kasin v opatření Ministerstva zdravotnictví. Rozhodnutí ale vstoupilo v platnost až ve chvíli, kdy ministerstvo vydalo další mimořádné opatření, které bylo v základních bodech totožné a zakazovalo přítomnost veřejnosti ve vnitřních prostorách restaurací, heren a kasin. NSS v rozsudku uvedl, že takové omezení je nezákonné. V rozsudku, který dne 25. května NSS zveřejnil, se píše: „Odpůrce si již napříště musí být vědom toho, že vydává opatření zjevně nezákonná, jež zřejmě působí jeho adresátům škodu a újmu na základních právech.“

Pokud ministerstvo vydává každý týden nové opatření, znemožňuje tím podle soudu účinnost soudního přezkumu. Soudce JUDr. Tomáš Langášek už minulý týden uvedl, že se ministerstvo z rozhodování NSS o opatřeních přijímaných podle pandemického zákona příliš nepoučilo a nemělo by pokračovat v nezákonném opatření.

Z rozhodnutí NSS podle advokáta Ciprýna vyplývá, že nyní neexistuje legislativa, na jejímž základě by ministerstvo mohlo požadovat uzavření vnitřních prostor stravovacích zařízení. Neumožňuje to ani pandemický zákon. Ministerstvo zdravotnictví ale ve vydaných opatřeních omezuje provozovny tak, že v nich zakazuje přítomnost veřejnosti. „Ani dle zákona o ochraně veřejného zdraví nemůže ministerstvo zdravotnictví plošně zakázat široké veřejnosti vstup do stravovacích zařízení. Takové omezení by muselo cílit na omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami, přičemž dle NSS toto ustanovení nelze chápat tak, že osobou podezřelou z nákazy může být každý,“ uvedl Mgr. Ciprýn.

Advokát Suchý spolupracující s hnutím, které vzniklo především na základě nesouhlasu restauratérů s vládními protiepidemickými opatřeními, mohou již restaurace díky rozsudku NSS otevřít své interiéry. „Nic jim v tom nebrání. Veškerá opatření, která omezovala stravovací služby, neměla oporu v zákoně,“ řekl advokát Suchý. Pokud by restauratéři dostali pokutu, mohou se podle něj proti ní bránit a mají takřka stoprocentní jistotu, že uspějí.

Podle Cyprína teoreticky může ministerstvo opakovaně vydávat nezákonná opatření. „To znamená, že lidé mohou i za nedodržování neplatného opatření dostat pokutu, ale pak je možnost, že ve správním řízení bude pokuta shledána jako nezákonná.“

Suchý také předpokládá, že se někteří provozovatelé nyní budou soudit kvůli ušlému zisku. Podle Cyprína je ale otázka o odpovědnosti státu za škodu způsobenou mimořádným opatřením otázkou akademickou. „Aktuálně se o ní vedou pře, v nichž konečné slovo budou mít samozřejmě soudy,“ doplnil Cyprín.

Podle docenta Filipa Křepelky, vedoucího katedry mezinárodního a evropského práva brněnské právnické fakulty, je problémem to, že pandemický zákon je slabý a masivně deleguje pravomoci na Ministerstvo zdravotnictví. „Celá řada mimořádných opatření obsahuje věci, které jsou méně či více protizákonné. Nedivím se, že je NSS ruší. Je to nevhodné používání podzákonných norem,“ řekl Filip Křepelka. Omezení, která soud zrušil, by podle něho měla být dána zákonem. Ministerstvo by proto mělo prosadit změnu pandemického zákona, která by jej posílila. To je podle docenta Křepelky právnicky správný postup.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com

Go to TOP