Britské tajné služby při hromadném sledování komunikace občanů porušily základní lidská práva. K takovému závěru došel ve svém verdiktu dne 25. května Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v kauze, která pramení z informací odtajněných bývalým analytikem americké Národní agentury pro bezpečnost Edwardem Snowdenem. Agentura AP označila verdikt za částečné vítězství ochránců lidských práv.

Tribunál konstatoval, že Británie při hromadných sledovacích praktikách porušila právo lidí na soukromí a také právo na svobodu projevu. Způsob získávání komunikačních dat od poskytovatelů služeb rovněž porušil lidská práva. Hromadné sledování komunikace, které prováděla zejména zpravodajská služba GCHQ, samo o sobě nebylo podle soudu nelegální, měly však existovat adekvátní pojistky proti případnému zneužití.

Evropský soud pro lidská práva v podstatě potvrdil verdikt z roku 2018, kdy nižší komora tribunálu rozhodla, že některé aspekty praktik britských tajných služeb při hromadném sledování komunikace porušovaly Evropskou úmluvu o lidských právech, která má chránit právo Evropanů na soukromí, podotkla AP.

Sedmnáct soudců tribunálu se jednomyslně shodlo, že nad britskými tajnými službami nebyl při jejich zkoumání hromadně zachycených telefonátů, emailů, textových zpráv a dalších dat či digitální komunikace dostatečný nezávislý dohled. Británie sice má nezávislý dohlížecí a právní orgán, který projednává stížností lidí, jejichž komunikaci špioni zachytili, nicméně podle soudu tato „ochranná opatření nebyla dostatečná“.

Většina soudců naopak neshledala problémy v zákonech, které se týkají sdílení informací s rozvědkami nebo vládami dalších zemí.

„Tento verdikt potvrzuje, že britská masová špionáž porušovala právo občanů na soukromí a svobodu projevu po desetiletí,“ reagovala na výnos soudu Silkie Carloová z nevládní organizace Big Brother Watch, která společně s Amnesty International praktiky hromadného sledování lidí napadla. „Vítáme rozsudek, že byl britský sledovací režim nezákonný, nicméně soud propásl příležitost předepsat jasnější omezení a záruky, což znamená, že riziko zůstává aktuální a reálné,“ dodala Carloová.

Britská vláda už dříve argumentovala, že masivní sledování komunikace je kriticky důležité pro národní bezpečnost a umožnilo odhalit závažné hrozby. Britský zákon, jenž umožňuje hromadné sledování komunikace, mezitím nahradily nové směrnice, které podle britské vlády poskytují lepší možnost dozoru, napsala agentura Reuters. „Británie má jedny z nejrobustnějších a nejtransparentnějších dozorových režimů k ochraně osobních dat a soukromí na celém světě,“ prohlásila mluvčí kabinetu s tím, že nový zákon nahradil dřívější směrnice, které byly základem pro soudní při, už v roce 2016.

Zdroj: ČTK; ESLP
Foto: canva.com