Podle zástupkyně ombudsmana Mgr. Moniky Šimůnkové není důvodné, aby byly z možnosti získat status pacientské organizace vyloučeny organizace, které jsou obecně prospěšnými společnostmi či zapsanými ústavy. Vyplývá to z vyjádření, které si u Kanceláře veřejného ochránce práv vyžádaly pacientské organizace. Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny nedávno podpořil návrh, aby pacientskými organizacemi mohly být výhradně ty, které budou mít právní podobu spolku. Pacientské organizace, které mají jinou formu, s tímto návrhem nesouhlasí.

Pacientské organizace požádaly úřad ombudsmana o stanovisko v této věci. „Sdružovací princip považuji ve světle úmluvy o právech osob se zdravotním postižením za klíčový pro zastupování lidí s postižením, potažmo pacientů. Neshledávám však důvodným, aby byly z možnosti získat status pacientské organizace a priori vyloučeny organizace s jinými právními formami,“ uvedla v odpovědi zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková.

Podle advokátky JUDr. Lenky Deverové není jedna právní forma lepší než druhá, záleží na skutečné činnosti organizace. Existují spolky, na jejichž řízení se pacienti nepodílejí, a naopak jsou obecně prospěšné společnosti a ústavy, ve kterých mají pacienti vliv na činnost, řekla v rámci debaty, která se k tématu pacientských organizací konala ve úterý 235. května 2021, Lenka Deverová.

Takovou pacientskou organizací je například Debra ČR, která pomáhá lidem s takzvanou nemocí motýlích křídel a která je zapsaným ústavem. Funguje 17 let a podle jejího ředitele Ing. Pavla Melichárka byla před novelou občanského zákoníku občanským sdružením, které přímo řídili pacienti. Na základě jejich žádosti se organizace transformovala na ústav, který funguje spíše na klientském přístupu, přičemž pacienti se na činnosti podílejí prostřednictvím rady pacientů.

Podle Pavla Melichárka například rodiče, kterým se narodí dítě s touto nemocí, mají málo času na to, aby se účastnili procesů v pacientské organizaci. Těžko představitelná může být účast pacientů či jejich blízkých také v případě Alzheimerovy choroby, kdy část pacientů může mít omezenou svéprávnost. Podle Ing. Marka Šedivého z Asociace veřejně prospěšných organizací ČR je pro některé pacienty vzhledem k jejich zdravotnímu stavu obtížné dojíždět na valnou hromadu spolku. Některé organizace se podle něj dokonce setkaly s tím, že pacienti ve správních orgánech svým nemocem podlehli.

Pokud by pozměňovací návrh, pod kterým je podepsaná předsedkyně Výboru pro zdravotnictví prof. MUDr. Věra Adámková, CSc., prošel, dotkl by se podle Marka Šedivého 18 organizací zapsaných v seznamu Ministerstva zdravotnictví. Celkem je více než 100 pacientských organizací.

Jeden rok na změnu právní formy organizací navrhuje v dalším pozměňovacím návrhu Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, současný ministr zdravotnictví. Ten také se vyjádřil v tom smyslu, že věří  v nalezení řešení, které nepoškodí pacientské organizace a zajistí jim stabilitu.

Advokátka Lenka Deverová ale upozornila na to, že podle občanského zákoníku není možné právní formu změnit, ale pouze ukončit činnost dosavadní organizace a založit novou. Při ukončení činnosti by se organizace mohly potýkat s tím, že budou muset vrátit dotace, že nebude možné přenést do nové právní formy některé dřívější smlouvy nebo že by nemohly nakládat s likvidačním zůstatkem bývalé organizace.

Ministerstvo zdravotnictví vede oficiální seznam pacientských organizací, s jejich zástupci se pravidelně setkává. Členové organizací jsou také v pacientské radě, která je poradním orgánem ministerstva.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com