Zastavení stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích, je pravomocné. Rozhodlo o tom Městské státní zastupitelství v Praze, které se ztotožnilo se závěrem znalců, že bývalý předseda vlády i exministr vnitra trpí duševní chorobou, jež jim znemožňuje chápat smysl trestního řízení.

O zastavení stíhání rozhodlo loni v září nepravomocně Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1. Dne 14. května je potvrdil náměstek Městského státního zástupce v Praze, který zamítl stížnosti poškozených. Podle mluvčího Městského státního zastupitelství v Praze Mgr. Aleše Cimbaly se při tom vypořádal jak s argumentací ohledně procesního postupu policie a státních zástupců, tak i s námitkami směřujícími proti znaleckému posudku a jeho zhotovitelům.

„Po prostudování věci a posouzení všech známých skutečností dospěl k závěru, že stížnosti je namístě jako nedůvodné zamítnout. Stěžovatelé byli o tomto vyrozuměni,“ uvedl Aleš Cimbala.

Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil stíhání Lubomíra Štrougala (96 let) a Vratislava Vajnara (90 let) v listopadu 2019. Mužům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení. Úřad obvinil také někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, ten však následně ve věku 97 let zemřel.

Stíhání iniciovala svým trestním oznámením Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Obvinění se opíralo o nově nalezené archiválie, které podle kriminalistů dokazují, že státníci měli informace o střelbě na hranicích a že přímo dávali pokyny ministrům, jaké právní předpisy mají přijmout.

ÚDV tvrdí, že kvůli nečinnosti trojice funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno. K roku 1976 vztahuje policie počátek trestné činnosti proto, že tehdy vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jenž každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti.

Lubomír Štrougal a Miloš Jakeš byli členy předsednictva KSČ. Vratislav Vajnar měl jakožto federální ministr vnitra v kompetenci upravovat nařízeními a rozkazy práva a povinnosti příslušníků Pohraniční stráže, a to včetně oprávnění užít zbraň.

V současné době stíhá ÚDV ze stejného důvodu ještě bývalého tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa Jana Fojtíka. Úřad zároveň zkoumá, zda nežijí ještě další osoby, které spoluzavinily smrt či zranění lidí při pokusu o překročení československé hranice.

V souvislosti se zastavením stíhání někdejšího československého premiéra Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara vám nabízíme výběr informací o předlistopadových vysokých činitelích KSČ, kteří byli po roce 1989 stíháni:

*V roce 1990 například soud uložil 2,5 roku vězení bývalému šéfovi Městského výboru KSČ v Praze Miroslavu Štěpánovi. Uznal jej vinným ze zneužívání pravomoci veřejného činitele při protirežimní demonstraci v říjnu 1988. Štěpán dal tehdy pokyn použít proti účastníkům vodní děla a granáty se slzným plynem. Po odpykání poloviny trestu byl Štěpán podmínečně propuštěn.

*Nakrátko se do vězení dostal i předlistopadový ministr vnitra František Kincl, jemuž soud v roce 1992 uložil tříletý trest odnětí svobody kvůli nezákonnému zadržování občanů před listopadem 1989. V témže procesu byli odsouzeni k tretu odnětí svobody na 3,5 a čtyři roky vězení i někdejší šéf kontrarozvědky Karel Vykypěl a Kinclův náměstek Alojz Lorenc, poslední šéf StB. Ten uvěznění v ČR unikl díky slovenskému občanství. Slovenské soudy mu později za týž čin uložily podmíněný trest.

*Po roce 1989 byl několikrát v hledáčku justice i někdejší premiér a ministr vnitra Lubomír Štrougal (96), vždy ale vyšel bez úhony. Až k soudu se v prosinci 2001 dostala žaloba, podle níž jako ministr vnitra v roce 1965 neodeslal prokuratuře určitý spis, a tím překazil potrestání skupiny příslušníků StB obviněných z vražd odpůrců režimu na konci 40. let. V červenci 2002 jej soud ale obžaloby zprostil.

*Policie podezírala Lubomíra Štrougala i z toho, že jako ministr v letech 1961 až 1965 nezabránil použití vysokého napětí v elektrických zátarasech na západní hranici, v důsledku čehož měl být odpovědný za smrt 43 lidí. Obviněn ale nebyl, případ byl v únoru 2006 promlčen a vyšetřování skončilo.

*V listopadu 2019 policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil stíhání Lubomíra Štrougala a spolu s ním i někdejšího generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše a exministra vnitra Vratislava Vajnara (90). Kladl jim za vinu zneužití pravomoci, a to v souvislosti s používáním střelných zbraní na čs. hranicích. Podle kriminalistů kvůli nečinnosti tří funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice.

*Justice se zabývala i rolí vrcholných komunistů kolem srpna 1968. Jediným z bývalých vysokých činitelů KSČ, který byl odsouzen v souvislosti s okupací Československa, byl Karel Hoffmann, který v srpnu 1968 jako ředitel Ústřední správy spojů nařídil během invaze vojsk Varšavské smlouvy vypnout rozhlasové vysílače. V červnu 2003 mu soud vyměřil čtyřletý trest za zneužití pravomoci veřejného činitele. V říjnu téhož roku pak Vrchní soud jeho počínání překvalifikoval na sabotáž a trest mu prodloužil o dva roky (amnestie z roku 1990 mu trest snížila na čtyři roky). Karel Hoffmann strávil ve vězení necelý měsíc, po 25 dnech byl kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu propuštěn.

*Obžalobě z vlastizrady související s rokem 1968 čelili i bývalí vysocí komunističtí funkcionáři Miloš Jakeš a Jozef Lenárt (zemřel v únoru 2004 v 80 letech). V roce 2003 je ale odvolací soud definitivně zprostil viny. Kvůli podezření z vlastizrady bylo původně obviněno dalších deset bývalých komunistických činitelů a představitelů předlistopadových bezpečnostních složek. Jejich trestní stíhání ale bylo postupně zastaveno.

*V roce 2001 stanul před soudem i předlistopadový federální ministr vnitra Jaromír Obzina, který čelil obžalobě z podílu na akci Asanace zaměřené v 70. letech na šikanování disidentů. Podle obžaloby nařídil příslušníkům StB, aby donutili některé signatáře Charty 77 k podání žádosti o vystěhování z Československa. Jaromír Obzina zemřel v lednu 2003, jeho čtyřem spoluobžalovaným, bývalým vysokým činitelům vnitra, soud vyměřil podmíněné tresty.

*Před několika lety byla zastavena kauza týkající se vyzbrojování někdejších Lidových milicí. V případu figurovali vedle Lubomíra Štrougala a Karla Hoffmanna původně i Miloš Jakeš s Jozefem Lenártem. Obvinění se týkalo i dalších prominentů z doby před listopadem 1989 – bývalého místopředsedy federální vlády Josefa Korčáka a exministra obrany Milána Václavíka. Ten byl již v roce 1996 kvůli zdravotnímu stavu omilostněn.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com