Ústavní soud odmítl stížnost skupiny lidí z Broumovského výběžku na Náchodsku žádajících regulaci počtu vlků. Zvířata jim údajně působí škody a náhrady od státu jsou podle pisatelů stížnosti nedostatečné. Lidé chtěli žalobami přimět Ministerstvo životního prostředí k regulaci vlčí populace pomocí nové právní úpravy. Soudní rozhodnutí, které by uložilo ministerstvu takovou povinnost, by ale podle justice bylo nepřípustným zásahem do výkonné moci.

Lidé z Broumovska se obrátili nejprve na Obvodní soud pro Prahu 10. Žádali, aby uložil ministerstvu povinnost legalizovat do šesti měsíců „možnost přímé obrany před škodami způsobenými vlkem obecným“. Dále se domáhali regulace vlků s ohledem na místní specifika, pro Broumovsko žádali „absolutní omezení“ kvůli hustému osídlení a majetkovým škodám.

Jak obvodní soud, tak později Městský soud v Praze ale konstatovaly, že vlci jsou zvláště chránění živočichové. Pokud způsobují škody, mohou chovatelé zvířat žádat náhradu od státu. V dovolání k Nejvyššímu soudu i v ústavní stížnosti argumentovali lidé z Broumovska tím, že náhrady jsou nedostatečné a že ideálním řešením by bylo vlky regulovat. Jak Nejvyšší soud, tak nyní i Ústavní soud požadavek odmítly s poukazem na princip dělby moci. Není prý úkolem soudů, aby diktovaly zákonodárné a výkonné moci konkrétní právní úpravu.

„Nebylo řečeno, že nemáme pravdu, ale že se problém musí řešit politicky,“ řekl starosta Vernéřovic na Broumovsku a chovatel ovcí Tomáš Havrlant ze Svazu chovatelů ovcí a koz, který byl jedním z iniciátorů stížnosti. Podle něj podstata žaloby spočívala v tom, že právní úprava, která absolutně chrání vlka, je v rozporu s ústavními právy občanů.

„Využijeme všech možných prostředků, abychom ovlivnili rozhodování Parlamentu ČR, který dříve nebo později o tom bude hlasovat. Vývoj v okolních zemích je podobný, dochází k určité právní úpravě ochrany vlků,“ řekl Havrlant.

„Moc soudní sice v systému ochrany základních práv zastává klíčové, nikoliv však výlučné postavení. Zejména pokud jde o pozitivní povinnosti státu spočívající v přijímání normativních právních aktů chránících základní práva, musí soudní moc vystupovat zdrženlivě a nemůže jejich činnost fakticky nahrazovat,“ stojí v usnesení ÚS.

Vlci se do Královéhradeckého kraje trvale vrátili kolem roku 2015 po 250 letech. Za rok 2020 způsobili v hradeckém kraji úhyn či poranění a následně utracení více než 180 hospodářských zvířat a částka vyplacená na náhradách přesáhla 1,6 milionu korun, informoval nedávno krajský úřad. Podle odhadů se v česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami vyskytuje asi 25 vlků ve třech smečkách, na české straně hranice převážně na Broumovsku. Fotopasti loni potvrdily trvalou přítomnost vlků i na česko-polském pomezí v nedalekých Orlických horách.

Slovensko naopak od června skončí s lovem vlka, tamní ministerstvo životního prostředí ho zařadilo mezi chráněná zvířata, což znamená, že usmrcení této psovité šelmy se stane trestným činem.

Zdroj: ČTK; Ústavní soud
Foto: canva.com