Současná pandemie nemoci covid-19 nejhůře zasáhla ty, kteří byli ohrožení už předtím, zejména ženy a uprchlíky. Zároveň prohloubila rozdíly mezi státy a také nerovnost uvnitř jednotlivých zemí, konstatovala ve své výroční zprávě za rok 2020 organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Šéfka AI Agnès Callamardová proto vyzvala zástupce států z celého světa k užší spolupráci a k tomu, aby před úzce národními zájmy dali přednost těm společným. České republice ve zprávě AI opět vytýká neřešení romské otázky, ale také třeba omezení přístupu k distanční výuce pro část žáků nebo český odpor k pomoci jiným zemím Evropské unie s uprchlíky.

„Ocitli jsme se ve světě plném zmatku. V této fázi epidemie budou i hlavy států naprosto odtržené od reality jen těžko popírat, že naše sociální, ekonomické a politické systémy jsou rozbité,“ uvedla Callamardová.

Romové v Česku podle AI nadále čelí diskriminaci. Problémem diskriminační segregace Romů ve školách se v prosinci zabýval i Výbor ministrů Rady Evropy. Jistý pokrok přesto podle AI nastal ve věci kompenzací romským ženám donuceným ke sterilizaci.

Organizace též připomíná, že Praha zatím neschválila Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (Istanbulská úmluva), ačkoliv byla naplánovaná pro předložení k ratifikaci v roce 2018. AI upozornila, že v Česku nejsou možné sňatky párů stejného pohlaví, přestože vláda návrh schválila už v roce 2018.

Podle České školní inspekce se přibližně 11 až 16 procent českých dětí na základních školách nemohlo připojit k online výuce během první koronavirové uzávěry kvůli chybějícímu přístupu k internetu či nevyhovujícímu zařízení, připomíná AI.

Amnesty International zjistila, že Spojené arabské emiráty zásobují ozbrojence v Jemenu zbraněmi, včetně těch s českým původem, což může vést k další eskalaci konfliktu a porušování lidských práv či mezinárodního práva.

Amnesty International ve své zprávě konstatuje, že „rozdíly, diskriminace a útlak“ byly loni vlivem pandemie patrnější a prohloubily se. Je to podle organizace jen jeden z důsledků toho, jaké politiky vlády uplatňovaly v předchozích letech. Nejvíce trpí ženy a uprchlíci, zhoršující se situace ale zasáhla i příslušníky menšin a seniory.

Loni vzrostl počet případů domácího násilí, jedním z důvodů je podle AI horší dostupnost pomoci kvůli omezením pohybu za epidemie. Oběti násilí také mnohdy nemohou požádat o pomoc, aniž by se prozradily, protože sdílí domácnost s agresorem.

Organizace upozorňuje na posun některých hlav států směrem k autoritářství a zneužívání pandemických opatření k utužování moci a k potlačení práv a svobod. Několik zemí zneužilo epidemii jako záminky pro zpřísnění trestního zákona a zvýšilo sazby za šíření dezinformací. V tomto ohledu AI připomíná maďarskou trestní reformu Viktora Orbána nebo omezení svobody slova v Saudské Arábii, Bahrajnu, Kuvajtu nebo Ománu.

Bezpečnostní složky v některých státech přitvrdily při zásazích proti civilistům. Na Filipínách podle AI vojáci dostali pokyn střílet po problémových demonstrantech, v Nigérii několik protestujících zemřelo, v Brazílii policie od ledna do června zastřelila 3181 lidí, v průměru tedy 17 denně. Obavy spojené s koronavirem a očkováním plní titulní strany sdělovacích prostředků, a pro vlády je proto snazší nevěnovat pozornost nepříjemným tématům, upozorňuje AI.

„Pandemie drsně ukázala neschopnost zemí účinně spolupracovat v době celosvětové krize. (…) Jsme na křižovatce. Musíme odstranit bariéry, které ničí lidskou důstojnost. Musíme začít znovu na nových základech, abychom vybudovali svět stojící na rovnosti, lidských právech a lidskosti. Musíme se z pandemie poučit a sjednotit se,“ uvedla Callamardová.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com