V úvodním dnu své první letošní schůze, v úterý 19. ledna 2021, projednávali poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR mimo jiné předklady zákonů vrácené nebo zamítnuté Senátem. Jedním z nich byla novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, dalším pak návrh zákona o evidenci skutečných majitelů nebo návrh zákona o prověřování zahraničních investic.

 

Prvním z předkladů vrácených Senátem byl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s novelou budou nově moci mít dlužníci v exekuci nezabavitelné peníze na zvláštním tzv. chráněném bankovním účtu. Ten by měl zabránit případné neoprávněné exekuci. Normu sněmovna schválila bez senátních úprav.

Chráněný účet bude muset banka založit na žádost dlužníka zdarma, bezplatné bude také jeho vedení. Shromažďovat se na něm budou peníze, které exekuci nepodléhají a které jsou určeny k uspokojování životních potřeb dlužníka a jeho rodiny. Dlužník bude moci mít pouze jeden chráněný účet.

Předloha také zavede úplnou ochranu výživného na děti a upraví jednorázovou výplatu dlužníkovi z jeho obstaveného účtu. Do konce února jde, s ohledem na změny schválené kvůli krizi související s pandemií nemocnění covid-19, o čtyřnásobek životního minima, pak by to měl být znovu dvojnásobek.

Předloha nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky Miloše Zemana, účinná má být od dubna 2021.

 

Další ze schválených norem, kterou Senát sněmovně vrátil, byl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Podle novely zákona by se dárci z řad jednotlivců i firem, kteří posílají peníze na dobročinné účely, měli dočkat za loňský i letošní rok vyššího daňového zvýhodnění. Vzhledem k poskytnutým darům si budou moci snížit základ daně z příjmů až o 30 procent.

Dosud si fyzická osoba mohla při daru alespoň 1000 korun nebo vyšším než dvě procenta daňového základu snížit základ daně o 15 procent. Firmy si mohou snížit daňový základ o desetinu v případě minimálně dvoutisícového daru.

Zvýhodnění má podnítit dárce, aby i v obtížné ekonomické situaci způsobené pandemií onemocnění covid-19 dávali nadále peníze neziskovému sektoru.

 

Návrh Senátu, podle něhož by firmy s nesrovnalostmi v evidenci skutečných majitelů nesměly až do jejich odstranění dostávat dotace, sněmovna při opětovném projednávání návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů, zamítla. Odhlasovala tak původní, sněmovní verzi.

Návrh zákona vymezuje obecněji a přesněji pojem skutečného majitele. Stanoví, které právnické osoby ho s ohledem na svůj charakter mít nemohou. Povinnost zapisovat skutečného majitele nemá smysl například u společenství vlastníků bytových a nebytových jednotek, honebního společenstva, u příspěvkových organizací a u obchodních korporací výlučně ovládaných státem, píše se ve zdůvodnění.

Předloha by také měla snížit byrokracii tím, že ve zřejmých případech budou skuteční vlastníci zapisováni automaticky z veřejných rejstříků. Typickým příkladem je podle materiálu jediný společník společnosti s ručením omezeným.

 

Sněmovna také schválila návrh zákona o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic), který má státu pomoci lépe chránit klíčové české firmy před nežádoucím převzetím ze strany rizikových zahraničních investorů. Poslanci odmítli pozměňovací návrh Senátu, který mimo jiné navrhoval, aby se prověřování vztahovalo i na dodávky jaderných zařízení od firem ze zemí mimo NATO a EU. Návrh souvisel s výstavbou nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany.

Zákon o prověřování zahraničních investic vychází z nařízení Evropského parlamentu a přijímají jej i další členské země EU. Zákon má dát státu nástroje v obraně před rizikovými investory ze třetích zemí, kteří by mohli ohrozit bezpečnost nebo vnitřní pořádek země.

Zahraniční investoři podle vlády můžou představovat i jiná než ekonomická rizika. Týká se to investic do odvětví, která jsou z hlediska bezpečnosti strategická, a umožní třetím subjektům získat kontrolu nebo aspoň dostatečný vliv na klíčové prvky těchto odvětví, případně přístup ke klíčovým a citlivým informacím.

Zákon má umožnit kontrolovat přímé zahraniční investice reálně prováděné subjekty ze zemí mimo Evropskou unii. V případě, že bude prověřovaná investice vyhodnocena jako riziková, bude stát moci její podobu ovlivnit nastavením podmínek, za kterých může být učiněna, popřípadě tuto investici zakázat nebo zpětně zrušit. Úřadem, který bude mít prověřování na starosti, bude Ministerstvo průmyslu.

Investice do nejcitlivějších odvětví, jako je zbrojní průmysl, kritická infrastruktura nebo vývoj a výroba nejcitlivějšího zboží dvojího užití, budou muset investoři předem nahlásit a získat povolení. Všechny ostatní investice mohou být uskutečněny bez povolení, stát je však rovněž bude moci prověřit, a to až pět let zpětně.

 

Sněmovna také v úterý 19. ledna přehlasovala veto Senátu, které si „vysloužil“ návrh zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Návrh počítá s tím, že účinnost vyhlášek bude zveřejněním v této sbírce podmíněna, což Senát označil za protiústavní.

Návrh normy předpokládá vytvoření Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Krajské a obecní úřady by v této sbírce měly nové právní předpisy vyhlašovat. Měly by mít také povinnost tam postupně zanést dokumenty platné již před zavedením informačního systému. Kritici návrhu poukazovali na to, že návrh zvýší administrativní zátěže zejména malých obcí.

Zveřejnění nových místních nebo regionálních předpisů ve sbírce má být podmínkou jejich účinnosti. V současné době musí být norma zveřejněna na úřední desce obecního úřadu či ve Věstníku právních předpisů kraje. Obce a kraje ale podle Ministerstva vnitra často nedodržují povinnost publikovat vyhlášky a nařízení i na svých webech. Třetina obcí prý navíc neplní povinnost informovat o vyhláškách Ministerstvo vnitra.

Kromě vyhlášek a nařízení obcí a krajů má sbírka obsahovat například usnesení o krajských referendech, seznam chráněných území, počty členů zastupitelstev či rozhodnutí Ústavního soudu týkající se právních předpisů samospráv. Také některá ministerstva či správní úřady by zde měly zveřejňovat normy, které nemají celostátní působnost a nedostanou se do Sbírky zákonů. Lidé by v ní měli mít možnost nalézt například i nařízení hygienické stanice, veterinární správy či agentury ochrany přírody.

Všechny uvedené  návrhy zákonů musí nyní ještě podepsat prezident republiky Miloš Zeman.

 

Zdroj: ČTK
Foto: PS PČR