Ačkoli se v ČR v tento moment za pomoci vakcín proti onemocnění covid-19 imunizovalo zatím jen něco přes půl milionu osob[1], znovu začíná zaznívat téma covid pasů. Než přistoupíme k jejich vydávání, měli bychom mít jasno, zda je skutečně budeme potřebovat.

 

„Nech nás přijmout pravdu, i když nás překvapí a změní naše názory.“
George Sand, francouzská spisovatelka (1804–1876)

Manžel by potřeboval nové boty na běhání. Nešetřil si je. Běhal, jako kdyby neměly být obchody zavřené s malou přestávkou rok. Prý i na šibenici si člověk zvykne. Tak přizpůsobivá asi nebudu, ale nové boty na běhání zatím nepotřebuji, tak funguji a nestěžuji si. Nechci nikoho obtěžovat – byla jsem tak vychovaná. Když se ovšem začalo mluvit o bonusech pro očkované, napadlo mě, jestli si na tu šibenici přece jen nezačínáme zvykat. Pro připomenutí si dovolím citovat výrok ministra zdravotnictví Jana Blatného na tiskové konferenci 5. ledna 2021: „Já si v žádném případě nemyslím, že se jedná o diskriminaci. Byl bych zásadně proti jakékoliv diskriminaci. Co si ale myslím, že je oprávněné, je bonifikace. Bonifikace těch lidí, kteří jsou očkovaní nebo testovaní. (…)“

Někteří kolegové právníci v této souvislosti vyjádřili svůj názor, že se v případě bonifikace očkovaných nejedná o plánovanou diskriminaci neočkovaných, že kdybychom nezvýhodnili očkované, jednalo by se o rovnost bídy – jako když nemůžeme být všichni bohatí, dá se zajistit, aby byli všichni chudí.[2] Tento postoj jsme mohli zaslechnout i v rozumnější variantě, že ke zvýhodňování očkovaných by bylo možné přistoupit teprve tehdy, bylo-li by dostatečně prokázané, že nejen že se naočkovaní nemohou nakazit, ale ani nemohou onemocnění covid-19 přenášet, a za podmínky že by rozlišování mezi očkovanými a neočkovanými obstálo v testu proporcionality a existovala by varianta pro neočkované.[3]

Když se ke konci roku 2020 projednával zákon č. 569/2020 Sb.[4], zjednodušeně řečeno o očkování proti onemocnění covid-19, v Poslanecké sněmovně i v Senátu byl načten pozměňovací návrh, podle nějž nemělo být ani nepřímo možné zasáhnout do práv někoho, kdo se nenechal očkovat. Ale tento návrh neprošel, a tak je zde možnost, že by třeba Ministerstvo zdravotnictví vydalo mimořádné opatření, kterým by zavedlo nějaké bonusy pro očkované, čímž by z nepovinného očkování prakticky vytvořilo povinné. Ne že bych si myslela, že by k tomu bylo oprávněné, ale Ministerstvo zdravotnictví opakovaně předvedlo, že si s porušováním právních předpisů hlavu neláme.

Ačkoli přicházely znepokojivé zprávy, že se Španělsko chystá registrovat „odmítače“ vakcíny proti covid-19 a informace z registru předávat evropským smluvním partnerům[5], objevovaly se i zprávy uklidňující, jako že značná část představitelů evropských států nesouhlasí s tím, aby bylo v jejich zemi očkování proti covid-19 povinné.[6] V tomto duchu se vyjádřilo i Parlamentní shromáždění Rady Evropy. V bodech 7.3.1 a 7.3.2 rezoluce z 27. ledna 2021 výslovně uvedlo, že „vyzývá členské státy EU, aby zajistily, že budou občané informováni v tom smyslu, že vakcinace není povinná a na nikoho není vyvíjen politický, sociální nebo jiný nátlak, aby se nechal očkovat, pokud si to sám nepřeje.“ Dále mají členské státy zajistit, „aby nikdo nebyl diskriminován za to, že nebyl očkován kvůli možným zdravotním rizikům nebo nechtěl být očkován.“[7]

 Výše uvedené stanovisko je podle mého názoru zcela v souladu se zásadou nedotknutelnosti osoby a jejího soukromí, vyjádřenou v čl. 7 a v čl. 10 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina)[8]. Respekt pak vyžaduje i autonomie vůle – § 81 občanského zákoníku (dále jen o. z.)[9]: „Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého“, přičemž tento požadavek nachází konkretizaci ve vztahu ke zdraví, a to v § 93 o. z.: „Nelze zasáhnout do integrity jiného bez jeho souhlasu“ či § 28 odst. 1 zákona o zdravotních službách (dále jen z. z. s.)[10]: „Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem“. V čl. 2 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (dále jen Úmluva)[11] se uvádí: „Zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy.“ Toto ustanovení nelze interpretovat jinak, než že má jednotlivec právo na vlastní rozhodnutí o sobě sama, bez ohledu na potřeby společnosti. V čl. 8 Evropské úmluvy o lidských právech[12] je dán limit práva na soukromí, a to omezeními, která jsou „v souladu se zákonem“ a „nezbytná v demokratické společnosti“. Právě nezbytnost zásahu do tělesné integrity člověka je zcela zásadní podmínkou pro oprávněnost takového zásahu. Jak uvádí Pavel Doubek[13]: „Otázce nezbytnosti se věnoval ESLP ve věci Dudgeon proti Spojenému království Velké Británie a Severního Irska[14], kde uvedl, že „nezbytné“ v tomto kontextu nemá flexibilitu výrazů jako „užitečné“, „rozumné“, nebo „žádoucí“, ale implikuje existenci „naléhavé společenské potřeby“ pro daný zásah.“ Ale to bych předbíhala, očkování proti onemocnění covid-19 v tento moment povinné není.

 Je třeba si všimnout, že ve výše uvedené rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy je na roveň kladeno rozhodnutí neočkovat se a nemožnost být očkován kvůli možným zdravotním rizikům. Pokud bychom měli stanovit zvláštní výhody pro očkované, tyto dvě výše uvedené skupiny neočkovaných by měly být znevýhodněné stejně. A o to tu totiž jde. Pokud se mluví o zvýhodnění očkovaných, jedná se skutečně o jejich zvýhodnění, nebo jen jinými slovy mluvíme o znevýhodňování neočkovaných?

Uvažovala jsem takto: bonus je mimořádnou odměnou, prémií, prostě něčím navíc. Možná si už po roce různých omezujících opatření jen matně vzpomínáte, ale chodit na fotbal, do kina, na koncerty a zaplavat si patří v jednadvacátém století v našich kulturních podmínkách mezi běžné naplnění řady ústavou chráněných práv, není to bonus. V našem století a v naší části světa bonus není ani jet na dovolenou a bydlet tam v hotelu. A rozhodně není bonus jít na návštěvu za babičkou. I když se nedokážu vyjádřit ke vhodnosti plošného opatření zakrývat si dýchací cesty, ani nemít zakrytý obličej bonus není. V řadě evropských států je zahalování tváře na veřejnosti zakázáno a tyto zákazy opakovaně potvrdil i Evropský soud pro lidská práva (dále jen ESLP). A nejde o náboženské důvody. Např. ve věci S. A. S. proti Francii[15] se v rozsudku Velkého senátu ESLP uvádí, že „obličej hraje důležitou roli při sociální interakci a bariéra ve formě zahaleného obličeje může představovat zásah do práva žít v prostoru socializace, který činí společné soužití snazší.“

Četla jsem rádoby příměr, že přece ani „povinnost mít řidičský průkaz není diskriminací těch, kteří by chtěli jezdit autem, ale nechtěli by se dát nutit k absolvování řidičské zkoušky.“[16] Doufám, že nejsem sama, kdo vnímá absurdnost takového argumentu. Zatímco k řízení auta potřebujeme získat určité znalosti a dovednosti, které se ověřují zkouškou, k chození na fotbal, do kina, na koncerty, zaplavat si a na návštěvu k babičce žádné mimořádné znalosti a dovednosti nepotřebujeme. Ani k jiným činnostem, které byly zakázány či omezeny. Pro většinu výše uvedených činností postačí jen právní subjektivita a způsobilost k právnímu jednání, ostatní, jako např. podnikání, se řídí zvláštními právními předpisy.

Mluvit tedy o nějaké činnosti, jež je běžnou součástí našich životů, jako o bonusu pro očkované, je třeba vyhodnotit jako pokrytectví zastírající nedostatek odvahy přiznat, že zamýšlíme sankcionovat ty, kteří se nechtějí nechat očkovat.

Z právního pohledu je třeba na omezující opatření vydávaná od loňského března pohlížet jako na dočasné omezení základních práv a svobod, která mimochodem podle mého názoru nebyla dosud řádně odůvodněna, a zůstává i sporné, zda byla po formální stránce vydána v souladu se zákonem. Jak vyplývá z čl. 4 odst. 1 Listiny, povinnosti je možné ukládat pouze předpisy s právní silou alespoň zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. V dalších odstavcích čl. 4 Listiny se podává: „Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a upraveny pouze zákonem. Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.“ Pominou-li tedy tvrzené důvody, na jejichž základě byly základní práva a svobody omezeny, měl by být obnoven původní stav a práva a svobody by nám měly být navráceny, a to bezpodmínečně.

V ČR je očkování upraveno především v hlavě III zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen z. o. v. z.), a to pouze obecným konstatováním povinnosti podrobit se určitým druhům očkováním, blíže specifikovaných v prováděcí vyhlášce, kterou je vyhl. č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem (dále jen očkovací vyhláška). Pro účely tohoto příspěvku pominu problematičnost úpravy povinného očkování vyhláškou a budu vycházet z nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/14, ve kterém Ústavní soud zjednodušeně řečeno konstatuje, že povinná vakcinace může být upravena výše uvedenou vyhláškou a že se nejedná o zásah do garancí poskytnutých nositelům základních práv a svobod v čl. 4 odst. 1, 2 Listiny. Fyzická osoba, která se nepodrobí stanovenému pravidelnému, zvláštnímu či mimořádnému očkování, a zákonný zástupce nezletilé fyzické osoby, nebo fyzická osoba, které byla nezletilá fyzická osoba svěřena rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu do pěstounské péče nebo do výchovy, nezajistí, aby se tato nezletilá fyzická osoba podrobila stanovenému pravidelnému očkování, se podle § 92k odst. 6 z. o. v. z. dopouští přestupku, za nějž lze uložit pokutu do 10 000 Kč. Podobně je sankcionována i fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, které bylo dítě svěřeno do péče zjednodušeně řečeno jako instituci (blíže § 46 odst. 4 z. o. v. z.). Takovým osobám pak lze uložit pokutu do výše 500 000 Kč. Zde je třeba zaznamenat, že sankce za nesplnění povinnosti podstoupit povinné očkování je v rovině peněžní. Za nesplnění povinnosti podstoupit povinné očkování nehrozí sankce ve formě zákazu navštěvovat sportovní či kulturní akce a účastnit se rodinného života. (Jedinou nepeněžní sankcí je zákaz pro neočkované dítě docházet do školky, ale nikoli již do školy, kde se realizuje jiné právo dítěte, a to právo na vzdělání.) Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce je trestem, který se v trestním řízení ukládá zejména pachatelům, kteří se v minulosti v souvislosti s návštěvou nějaké kulturní, sportovní nebo jiné akce dopustili úmyslného trestného činu (§ 76 trestního zákoníku[17]). „Sankce je sekundární povinnost, jejímž předmětem je strpění nějaké újmy a podmínkou je porušení právní povinnosti…“[18] Jak bychom pak mohli sankcionovat tam, kde právní povinnost uložena není?

V případě omezení sociálních, kulturních a dalších práv pro nenaočkování se nepovinnou vakcínou se beze sporu jedná o diskriminaci. Princip rovnosti je vyjádřen v čl. 1 Listiny, a to takto: „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i právech“. Už v tomto článku je upraven zákaz jakýchkoli privilegií a rovnost před zákonem. Diskriminací se rozumí rozdílný přístup k nějaké skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince než k jiné skupině nebo k celku. Zákaz diskriminace najdeme v řadě mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána, ve stejném duchu jako je obsažen v čl. 3 odst. 1 Listiny. V tomto článku po slovech „Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu“ následuje demonstrativní výčet všech možných důvodů diskriminace, zakončený slovy „nebo jiného postavení“. Skupina osob, které se nechtějí nechat očkovat nepovinou vakcínou, se odlišuje od skupiny osob, které se nechají očkovat nepovinou vakcínou, a tvoří tedy skupinu, která poměrně jasně spadá do kategorie „jiné postavení“. Aby se nejednalo o zakázanou diskriminaci, rozlišování by muselo sledovat legitimní cíl a muselo by být tomuto cíli přiměřené. Pokud by zde existoval legitimní cíl – zájem na plošné proočkovanosti ze závažného důvodu, bylo by vhodné, aby ho zákonodárce kodifikoval v podobě právní povinnosti, a to po zvážení přiměřenosti zásahu do individuálních práv toho, kdo se dobrovolně očkovat nechce. Zajištění rovného postavení osob, které se v souladu s právem rozhodnou realizovat své právo na zákaz ingerence do integrity své osobnosti, v situaci, kde ani není dostatečný důvod pro to, aby bylo nařízeno plošné očkování jako povinné, jako egalitářství ani jako ohrožení společnosti ve smyslu levelling down nevidím.

Po přečtení rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy z 27. 1. 2021 jsem se uklidnila a tíživé představy o porušování základních práv a svobod, za použití newspeaku[19], který ve výrazu „bonusy pro očkované“ spatřuji, se přetavily v představy humorné – třeba jak neočkované děti čekají na očkovanou babičku a očkovaného dědečka před kinem nebo jak neočkované děti na letišti mávají svým očkovaným rodičům a vzlykají, protože k „moříčku“ se nepodívají do doby, než se snad za pár let objeví bezpečné vakcíny i pro děti. Tyto humorné, téměř komiksové představy pak brzy zapadly pod reálné vrstvy nových a nových opatření.

V posledních dnech se ovšem znovu začaly množit zprávy o tzv. covid pasech. Ministerstvo zdravotnictví prý nově plánuje nesnímatelné náramky pro očkované a negativně PCR testované.[20] Některé státy, jako např. Dánsko, Švédsko[21] a Estonsko[22] plánují vydat své národní zdravotní pasy (Health Passport) a svůj „cestovní pas“ (Travel Pass) představila např. i Mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA[23] s tím, že dne 17. března 2021 již dokonce na lince Singapore Airlines do Londýna zkouška tohoto „pasu“ proběhla.[24] Trochu mě to překvapilo. Na výše uvedeném Parlamentním shromáždění Rady Evropy 27. ledna 2021 vystoupil i generální ředitel WHO a mimo jiné uvedl, že podle vyjádření nouzového výboru (Emergency Committee), který byl svolaný podle mezinárodních zdravotnických předpisů, mezinárodní cestující nejsou považování za vysoce rizikovou skupinu, a jelikož neexistují důkazy o tom, že by vakcíny snižovaly přenos SARS-CoV-2, považovat po nich důkaz, že prodělali očkování, v současné době nedává smysl.[25]

Představy o covid pasech se ale posunuly – už nemají sloužit jen k potvrzení ukončeného očkování, ale očkování by u neočkovaných mohlo být nahrazeno potvrzením o prodělané nemoci, resp. potvrzením o datu testu s pozitivním výsledkem, či potvrzením o negativním NAAT[26] testu (včetně RT-PCR testu) či antigenním testem. Takže kdo neměl to štěstí, že onemocnění prodělal a bude schopný to prokázat, má na výběr, zda se nechá oočkovat nebo mu bude uložena povinnost se nechat testovat. Jak bude tato povinnost uložena? Zákonem? Doufám, že by nikoho nenapadlo opět použít gumové ustanovení § 69 odst. 1 písm. i) z. o. v. z. a povinnost uložit mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví. Jedná se skutečně o naléhavou společenskou potřebu, která ospravedlní zásah do svobody volného pohybu? A nedojde při tom k diskriminaci některých osob?

Covid pas, tak jak ho představila Evropská komise (dále jen EK), by měl být digitální s QR kódem. Už se nemluví o covid pasu, ale o „digitálním zeleném certifikátu“. Ten by měl mít podobu buď certifikátu o očkování, certifikátu o prodělané nemoci či certifikátu o negativním testu. Podmínky pro vydání by si měl každý členský stát upravit sám s tím, že podmínky by měly být pro všechny lidi stejné. Zároveň by měl zelený certifikát zajistit plnou ochranu dat. Platnost zelených certifikátů má být pozastavena, jakmile WHO vyhlásí konec mimořádné události v oblasti veřejného zdraví způsobené covid-19 s tím, že může být aktivována v případě, že WHO vyhlásí novou naléhavou situaci – nejen v případě znovuvzplanutí pandemie SARS-CoV-2 či jeho varianty, ale i v případě jiné infekční choroby s epidemickým potenciálem. Z toho bychom se taky nemuseli nikdy dostat.

V důvodové zprávě návrhu Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2021/0068 (COD) se konstatuje, že ač podle článku 21 Smlouvy o fungování Evropské unie má každý občan EU právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich provedení, omezení přijatá členskými státy za účelem omezení šíření koronaviru měla dopad na právo občanů EU na volný pohyb.[27] Jedná se o věcné konstatování stavu, který EU, s výjimkou několika vystoupení Ursuly von der Leyenové, tiše akceptovala. Právo omezit svobodu pohybu a pobytu občanů EU členské státy vyvozovaly zejm. ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES, která umožňuje tyto svobody omezit z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví. Na důkaz splnění požadavků členských států pro vstup měly cestující osoby předložit různé druhy písemných dokumentů, které však neměly unifikovaný formát. Proto dne 13. října 2020 Rada přijala doporučení Rady (EU) 2020/1475 o koordinovaném přístupu k omezování volného pohybu v reakci na pandemii covid-19. Mimo jiné bylo konstatováno, že při přijímání a uplatňování omezení volného pohybu by členské státy měly dodržovat právo EU, zejména zásadu proporcionality a zákazu diskriminace.

I přesto, že by si zejména přímořské státy přály mít covid pasy do letošní letní sezóny, zdá se, že se je do července zavést nepodaří, nejen kvůli různé úrovni infrastruktury členských států Evropské unie. Největším problém se totiž jeví legislativní proces v členských státech.[28] Podle mého názoru tu však máme řadu jiných problémů. Snažila jsem se sama si ujasnit, jak by mohla vypadat realizace podmínek pro udělení covid pasu, a informace jsem si rozčlenila podle jednotlivých z trojice kritérií:

 

Prodělané onemocnění

• Pokud by se prodělání nemoci mělo prokazovat předchozím pozitivním RT-PCR testem s tím, že by se za bezinfekčního považoval člověk určitou dobu od tohoto testu, pak by byli znevýhodněni všichni ti, co nemoc prodělali asymptomaticky, tedy aniž by o tom věděli, a proto ani test neabsolvovali. Je třeba vzít v úvahu i možnost, že PCR test nebyl proveden ve správnou dobu, byl proveden moc brzy nebo moc pozdě. Infekce také nemusela být prokázána, pokud odběr nebyl proveden technicky správně, nebo použitý test nebyl dostatečně senzitivní.
• Ale i tak, jak dlouho po prodělaném onemocnění, resp. od posledního pozitivního RT-PCR testu by měl být covid pas platný? Všechna současná opatření vlády, resp. Ministerstva zdravotnictví počítají s tím, že protilátky po prodělaném onemocnění covid-19 v těle vydrží tři měsíce. Zdá se, že tady někomu něco uniká.
• Velká studie UK Biobanky, publikovaná 15. ledna 2021, která zkoumala krev přibližně 20 200 osob, ukazuje, že titr protilátek proti covid-19 zůstává u osob, které prodělaly toto onemocnění, vysoký minimálně 6 měsíců po prodělané infekci.[29] K podobným výsledkům dospěla zatím největší studie, do které byly zapojeny 4 miliony PCR testovaných Dánů. Publikovaná byla 17. března 2021 v prestižním vědeckém časopise The Lancet.[30] Od jara probíhal unikátní výzkum protilátek proti viru SARS-CoV-2 u skupiny klientů a zdravotnického personálu z Domova se zvláštním režimem v Břevnici na Vysočině. „Zatím poslední vyšetření proběhlo v listopadu, tedy 8 měsíců po prodělaném onemocnění. IgG protilátky byly zjištěny u 18 a IgA protilátky u 17 z 20 seniorů. Protilátky tedy přetrvávají po dobu minimálně 8 měsíců.“[31] Protilátky 8 měsíců po infekci covid-19 pozorovali i vědci ve studii, uveřejněné v časopise Science února 2021.[32]
• Poslední jmenovaná studie se nezabývala pouze protilátkami (IgG a IgA), ale čtyřmi zásadními typy imunitní paměti, tedy i buněčnou imunitou. V závěru se výslovně uvádí, že „Jednoduché sérologické testy na protilátky SARS-CoV-2 neodrážejí bohatost a trvanlivost imunitní paměti vůči SARS-CoV-2.“ Jinými slovy – i když u někoho nejsou protilátky měřitelné, neznamená to, že nemůže mít vybudovanou buněčnou imunitní paměť.
• V poslední jmenované studii také autoři upozorňují na to, že u řady onemocnění přetrvává imunita na úrovni B buněk řadu let, jako např. po očkování proti planým neštovicím 60 let, na úrovni CD4⁺T buněk pak cca 10 let, což je v souladu s nedávnou detekcí T buněk specifických pro SARS-CoV 17 let po infekci (epidemie SARS proběhla v letech 2002–2004). Z toho lze usuzovat, že i u SARS-CoV-2 můžeme očekávat dlouhodobé přetrvávání buněčné imunity.
• Odkaz na imunitu po prodělání SARS-CoV pochází ze studie publikované 15. července 2020.[33] Pozoruhodné je, že v této studii vědci pozorovali, že T buňky vykazovaly silnou zkříženou reaktivitu s N proteinem SARS-CoV-2, ačkoli specifické protilátky klesly pod detekovatelný limit do 2 až 3 let. Z tohoto poznatku lze předpokládat, že T buněčná imunita bude i v případě SARS-CoV-2 také přetrvávat v řádu let.
• Jiní vědci pozorovali robustní T buněčnou imunitu u osob s asymptomatickým či mírným průběhem onemocnění covid-19 a výsledky studie publikovali v časopise Cell října 2020.[34] V závěru uvádějí, že vysoce trvanlivá a funkční odpověď T buněk u osob s asymptomatickým či mírným průběhem onemocnění, nikoli neobvykle při absenci detekovatelné humorální odpovědi, dále naznačuje, že přirozená expozice nebo infekce mohou zabránit opakujícím se epizodám onemocnění covid-19 s těžkým průběhem.
• Jiná studie, publikovaná v Journal of Experimental Medicine března 2021[35], naznačuje, že pro asymptomatické osoby nakažené SARS-CoV-2 není charakteristická slabá antivirová imunita. Naopak vytvářejí vysoce účinnou a vyváženou antivirovou odezvu, která je chrání bez zjevné patologie.
• Vytvoření buněčné imunity i u bezpříznakových osob pozoroval i český tým vědců z brněnských laboratoří Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u sv. Anny a lékařské fakulty Masarykovy univerzity s tím, že paměťová imunita chrání po prodělání onemocnění covid-19 nejméně rok. Většina z účastníků jejich výzkumu neměla po delší době v krvi měřitelnou hladinu protilátek, ale paměťovou imunitu ano.[36]
• Podle studie vědců Public Health England, publikované 14. ledna 2021, imunita po prodělané infekci „poskytuje podobnou imunitu jako vakcína Pfizer a mnohem lepší než vakcína AstraZeneca.“ Ukazuje se však, že i lidé s vybudovanou imunitou mohou stále virus přenášet v nose a hrdle, a proto je zde riziko přenosu na druhé.[37]
• Pokud člověk neonemocní a nebude již tedy produkovat nové viriony ve svých dýchacích cestách v koncentraci tisíců až mnoha miliard virionů na mililitr slin, které by v následujícím týdnu mohl rozšiřovat ve velkém množství, virus na sobě může člověk přenášet jen v malém množství. Pro propuknutí nemoci potřebujete do těla dostat minimálně tisíc virionů v jedné dávce, takže pravděpodobnost, že by se člověk po prodělaném onemocnění covid-19 mohl stát přenašečem viru, je zanedbatelná.[38]
• Vyšetření přítomnosti paměťových buněk není triviální, je zdlouhavé, pracné a nikde se v současnosti rutinně neprovádí.[39]

 

Očkování

– Očkování je jedním z největších přínosů novověké západní medicíny a základem prevence celé řady onemocnění. Očkování uschlým hnisem pravých neštovic (variolace) v Anglii zavedla Lady Mary Wortley Montagu již v r. 1721, letos je tomu tedy již 300 let, co země naší kulturní oblasti z očkování profitují.

– I přes očkování je možné onemocnět nemocemi, jako např. černým kašlem, hepatitidou B, příušnicemi a často i chřipkou. Očkovací látky proti těmto nemocem mají především zabránit těžkému průběhu nemoci. Tak je tomu i v případě vakcín proti covidu-19.[40]

– Co se týká délky ochrany vakcinací, doposud nebyla nikdy a nikde vyvinutá vakcína proti žádné infekci, která by chránila déle než prodělání samotné infekce.[41]

– Cílem vývoje vakcín proti covidu-19 bylo zabránit těžkým průběhům, ale především úmrtím. Jelikož osoby nad 65 let se na úmrtích na covid-19 podílejí z více než 90 %[42], vakcíny jsou určeny především k jejich ochraně. Primárním cílem nebylo zabránit šíření viru.

– Vakcíny proti onemocnění covid-19 mají ve srovnání s jinými běžně používanými vakcínami poměrně velké množství referovaných vedlejších účinků.[43]

– Vakcína aktivuje imunitní odpověď, v obraně se má podobat reakci, kterou organismus reaguje na virus. SARS-CoV-2 je schopen vyvolat imunitní reakci, která vede k poruchám krevního srážení, proto taky u predisponovaných jedinců po očkování proti tomuto viru dochází k tromboembolickým poruchám, a to u všech vakcín proti tomuto onemocnění.[44]

– Vakcíny mohou obecně u predisponovaných jedinců vyvolávat nechtěnou závažnou imunitní reakci. Příkladem je třeba vakcína Pandemrix, která v některých lokalitách zvýšila výskyt narkolepsie až pětadvacetkrát.[45] Jakou vlnu odporu vyvolalo v době pandemie mexické prasečí chřipky očkování touto vakcínou i mezi lékaři, se můžete dočíst např. v odkazu.[46] Podobně vakcína Dengvaxia proti horečce dengue naočkovaným školákům z Filipín, kteří dosud horečkou dengue neonemocněli, způsobila závažný průběh tohoto hemoragického onemocnění po očkování včetně úmrtí, což vedlo ke změně její registrace.[47]

– U osob, které onemocnění covid-19 prodělaly, následné očkování proti covid-19 vede ke zvýšenému množství nežádoucích účinků.[48]

– V USA „některé instituce a lékaři před očkováním testují nákazu a protilátky proti covidu“, protože „stále nevíme, jak se organismus chová za situace, kdy bude mít po prodělání covidu v sobě protilátky a do toho ještě dostane očkování.“[49] Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL) se k tomu např. v pojednání o vakcíně od firem Pfizer a BioNTech vyjadřuje tak, že: „Z dostupných údajů z klinických hodnocení však není k dispozici dostatek informací pro hodnocení účinnosti vakcíny Comirnaty u osob, které již prodělaly onemocnění covid-19.“[50] „Z důvodu bezpečnosti je při vyhodnocení profitu a rizika nutno myslet mj. i na fenomén, kdy za určitých okolností vytvářené protilátky místo ochrany umožní rychlejší rozvoj infekce při opakovaném setkání s ní.“[51]

– Očkování je indikované pro rizikové pacienty, kterými jsou většinou senioři. Pokud jsou očkováni pouze oni, můžeme se tím vyhnout případným problémům, které by se teoreticky mohly projevit v horizontu mnoha let třeba u mladých lidí.[52]

– Očkování do vrcholu epidemie není vhodné, organismus může být současně atakován virovou náloží z okolí, taková kombinace není žádoucí.[53] U respiračních onemocnění se to nikdy nedělalo, očkovat je třeba před příchodem sezóny (např. u chřipky do listopadu), a to tak, aby alespoň 14 dní před a 14 dní po očkování nepřišel očkovaný do kontaktu s infekcí. „Jenomže pravděpodobnost, že se v současné době s virem potká, a to ve velké dávce, je v tuto chvíli poměrně vysoká, mnohem vyšší než v době, kdy schválené vakcíny procházely druhou a třetí fází testů. A to může v imunitním systému způsobit neočekávané reakce. Proto je opatrnost namístě. Pokud si to člověk neuhlídá, tak část těch vedlejších účinků jde i na toto konto.“[54]

– „Lidé, kteří onemocnění prodělali, vytvářejí imunitní odpověď proti všem komponentám viru. Nikoliv jen proti jedné jeho části, jednomu antigenu. Pravděpodobnost, že by se virus změnil tak, že by ho organismus, který se s ním už jednou potkal, nepoznal, je v takovém případě poměrně malá. Takže lidé, kteří nemoc prodělali, by měli být poměrně dobře chráněni i proti mutacím. Poněkud jiná situace je u lidí, kteří imunitu nabyli díky vakcíně. Při očkování genetickou vakcínou je totiž imunitnímu systému představen nikoliv virus celý, jako při infekci, ale jen jeho malá část, v našem případě ten takzvaný S protein, který pomáhá viru „odemknout“ buňku. […] stále lze předpokládat, že vakcíny účinné jsou, i když jejich účinnost může být kvůli změnám na S proteinu o něco nižší. Ale proti těžkým průběhům vakcíny dokážou chránit i nadále.“[55]

– „Přirozeně probíhající respirační infekce vyvolá ten typ obranyschopnosti, který potřebuji, a vyvolá ho v těle tam, kde potřebuji. Tedy na sliznicích dýchacích cest. A to je zásadní, takže pokud je organismus schopen si infekcí projít bez dlouhodobého poškození, pak si nastaví zcela jistě ten správný způsob ochrany, který je nejúčinnější. Příroda a to, jakým způsobem náš imunitní systém vyvinula, je stále ještě mocnější než představa, že to sami uděláme lépe. […] Vakcína nevyvolá po injekci do svalu silnou reakci tam, kde ji potřebujeme nejvíc, tedy v dýchacích cestách a v plicích. […] Naše imunita se nastavuje tak, jak virus tělem postupuje. Kdežto vakcína, tím, že ji dostanete do svalu, jde cestou opačnou – do těch míst, kam se infekce ani nedostane nebo jen minimálně. Vy potřebujete hlavně slizniční IgA protilátky, ale vakcína vám nastaví hlavně systémové IgG protilátky.“[56]

– I když byla vakcína AstraZeneca (25. března 2021 pojmenovaná Vaxzevria[57]) schválená EMA jako bezpečná, opakovaně vznikají pochybnosti, zda v souvislosti s ní nevznikají krevní sraženiny. V době vzniku tohoto příspěvku některé německé kliniky zastavily očkování touto vakcínou u žen pod 55 resp. 60 let.[58] Své rozhodnutí pravděpodobně opřely o studii zaslanou k publikaci 28. března 2021.[59] Studie vychází ze statistiky, nicméně přiznává, že vakcína nebyla podávána starším osobám, protože těch nebylo dost v klinické studii AstraZeneca, takže se neví, jestli nebude působit potíže i starším. Mezi mladšími očkovanými byly osoby z prioritních skupin, především zdravotníci a učitelé, mezi nimiž převládají ženy. V Norsku byly touto vakcínou ze 78 % očkovány ženy.[60]

– Ve studii zaslané k publikaci 1. února 2021 se uvádí, že pokud mají být očkovány osoby, které již covid-19 prodělaly, stačí jim jen jedna dávka vakcíny, která se jinak očkuje ve dvou dávkách. I po první dávce jsou u takových osob pozorovány častější a vážnější nepříznivé účinky.[61]

– Izraelské lékařské centrum Sheba publikovalo 18. února 2021 v časopise The Lancet studii, z níž vyplývá, že by vakcinace měla snížit rozšiřování viru SARS-CoV-2 o 75 %.[62] Je to jistě velký úspěch, ale zbývajících 25 % může mít na šíření viru značný vliv.

 

Testování

• Pro průkaz probíhající infekce se používá PCR a antigenní testy. Mohou se však vyskytovat pacienti s typickými symptomy, kteří opakovaně vycházejí negativně. U těch by bylo vhodné diagnózu potvrdit testem protilátek a konfirmačním virus-neutralizačním testem, což se ovšem běžně nedělá.
• PCR může být pozitivní nejen u osob, které mají aktuálně příslušnou nemoc, ale také u těch, které ji prodělaly dříve, protože PCR pozitivita někdy přetrvává týdny i měsíce. Nebo může jít o přechodnou neškodnou přítomnost viru na sliznicích, například u lidí, kteří jsou již vůči nákaze imunní, anebo může jít o prostou laboratorní chybu, jejíž četnost se podle různých odhadů pohybuje v rozsahu 5–20 %.[63]
• Testy PCR i antigenní testy jsou totiž primárně určeny pro testování nemocných osob nebo osob s vysokým podezřením na možnou nákazu. Pro plošné testování zdravých lidí nejsou vhodné. Budou-li použity ve zdravé nerizikové populaci, kde předpokládáme nízký výskyt infikovaných (v nižších jednotkách procent), dojde k tomu, že většina pozitivních výsledků budou výsledky falešně pozitivní a jejich nositelé budou chybně označeni za infikované se všemi důsledky s tím spojenými.[64]
• Ani citlivost testů není stoprocentní, takže všichni skutečně nakažení zachyceni být nemohou.
• „Jediný způsob, jakým se dá zjistit, zda v sobě má člověk infekční virus, je to, že se ho pokusíme v laboratoři kultivovat. Takový test ale trvá až dva týdny, a proto se v praxi moc používat nedá. Dalším vodítkem, které může napovědět, může být údaj o kvantitě, množství zachycené virové RNA. Dnes už se ví, že pokud je vzorek slabě pozitivní, tak v naprosté většině případů neobsahuje žádné infekční viry. Takových slabě pozitivních výsledků PCR testů je zhruba třetina až polovina. Znamená to, že třetina až polovina lidí, kterým je oznámen pozitivní výsledek PCR testu, ve skutečnosti není pro své okolí infekční. I podle WHO by se u pacientů, kteří mají slabé pozitivity nebo jsou bez příznaků, mělo k výsledkům přistupovat obezřetně. Další možností je vyšetřit protilátky, protože má-li člověk protilátky IgG, je velmi nepravděpodobné, že je infekční, protože protilátky bývají pozitivní přibližně až za 2 týdny, přičemž infekčnost trvá maximálně týden až 10 dní.“ [65]
• K dotazu kolegy advokáta Lukáše Havla dle zákona o svobodném přístupu k informacím mu SZÚ 21. 1. 2021 sdělil, že standardní počet amplifikačních cyklů je v ČR 45.[66] Jak vyplývá ze studie[67], která se zabývá deseti hlavními vědeckými nedostatky při hodnocení RT PCR testů z 27. listopadu 2020, pokud je amplifikačních cyklů více než 35, falešně pozitivních je 97 % ze všech výsledků. Je tak poměrně zřejmé, že s 45 amplifikačními cykly bude procento falešně pozitivních jen těžko nižší než 97 %. To může mít zcela zásadní negativní konsekvence. Například pokud rodina, byť s naočkovanými dospělými, před odletem z dovolené, kde by se testovalo za pomocí PCR jako v ČR, zjistí, že je jedno z dětí testováno pozitivně, přijde o letenky a bude mít starosti s obstaráním ubytování po dobu karantény. Před dalším odletem se může jednat o falešně pozitivní test druhého dítěte atd.
• Výsledky testů jsou platné jen v ten daný okamžik, vzápětí už to může být úplně jinak.[68]

 

Dále jsem k danému tématu zjistila následující:

– Kromě buněčné imunity a protilátek se na obraně organismu podílí i slizniční imunitní systém – jednak ve fázi rozeznání virové infekce, která nasedá v případě viru SARS-CoV-2 především na sliznice dýchacího traktu, a dále ve fázi efektorové, a to vytvářením účinné slizniční imunitní obrany. Slizniční imunitní odpovědí organismus reaguje na dosud neznámý podnět a postupně vytváří imunitní paměť.[69] To ovšem pouze v případě onemocnění, slizniční imunitu současné vakcíny nevyvolávají.

– K reinfekcím dochází zřídka (necelé 0,2 ‰). Část reinfekcí bude důsledkem toho, že při mírných klinických projevech nemuselo dojít k dostatečné specifické imunitní reakci. Část „reinfekcí“ bude způsobena nesprávnou interpretací testů. I kdyby bylo pouhé 1 % pozitivních testů PCR falešně pozitivních, při 100 tisících případů by se v případě 10 tisíců lidí jednalo o falešně pozitivní výsledek. Pokud se takový člověk později skutečně koronavirem nakazí, bude se to téměř jistě interpretovat jako reinfekce. „Reinfekce“ se může samozřejmě odehrát i v opačném pořadí. A nakonec je třeba vzít v úvahu, že při detekci protilátek může dojít ke zkřížené reakci s jinými protilátkami, a můžeme tak získat falešně pozitivní nález.[70] Při reinfekci záleží na konkrétní dávce viru v čase, na naší předchozí zkušenosti s tímto konkrétním virem, ale i s příbuznými koronaviry v řádu let, a na časovém odstupu od minulé infekce. Každá zkušenost z minulé infekce znovu a znovu nastavuje slizniční imunitu tak, aby si s virem poradila lépe a nepustila ho dál do těla, do dolních cest dýchacích. Případně aby zabránila takovému poškození sliznice, které pak umožní vstup nasedající bakteriální infekci.[71]

– To, co je smrtící v případě covid-19, není virus samotný, ale přehnaná reakce našeho imunitního systému.[72] V současnosti však umíme léčit nejen tu, ale za pomoci nové generace antikoagulantů NOAC umíme zabránit následkům zánětu cév a vytvoření trombů a třeba za pomoci monoklonální protilátek bráníme rozvoji infekce. Neutralizační širokospektrální monoklonální protilátky nejen léčí, ale mohou chránit na více měsíců.[73]

– Vědci islandského Úřadu pro zdraví (Directorate of Health) a společnosti deCODE genetics ve studii zahrnující 40 tisíc osob sledovali šíření viru a zjistili, že děti se podílejí na šíří viru o polovinu méně než dospělí.[74]

– 23. března 2021 byla v The Journal of Infectious Disease publikovaná studie, ze které vyplývá, že rhinoviry, obvykle způsobující běžné nachlazení, poskytují určitou ochranu proti SARS-CoV-2.[75]

– Být infikovaný a infekční je rozdíl. Velká část populace se již s virem SARS-CoV-2 potkala. Jen část lidí se infikovalo, ještě méně lidí se stalo infekčními a u ještě menší části lidí se rozvinuly symptomy, takže je šlo označit za nemocné.

– Pro řízení epidemie SARS-CoV-2 se nehodí sledování reprodukčního čísla R.  Jestliže se číslo R = 2, znamená to, že jeden nakažený člověk nakazí v průměru další dva lidi. Jenže SARS-CoV-2 se takto jednoduše nešíří – přibližně 10 % nemocných může za 80 % všech nákaz. Tuto situaci lépe popisuje disperzní/rozptylové číslo k.  Číslo k udává, jaké procento nakažlivých je zodpovědné za jaké procento nakažených. Čím nižší číslo, tím větší je rozptyl počtu lidí, které nakažliví jednotlivci nakazí. Nízké číslo k značí, že se infekce šíří přes tzv. superpřenašeče. Současné číslo k je nejspíš 0,1. K rozumnému výpočtu, resp. odhadu tohoto čísla je třeba důsledné trasování.[76] Nemělo by se ovšem jednat o trasování lidí, které mohl nemocný potenciálně nakazit, nýbrž o trasování zdroje nákazy – onoho superpřenašeče. Ten by pak měl být spolu s klastrem, který mohl potenciálně nakazit, izolován.[77]

– Pobyt na čerstvém vzduchu je pro dobrý stav imunitního systému zásadní. Při ventilaci se zvyšuje cirkulace krve, ta se dostává do orgánů a sliznic. Bez prokrvení sliznic se do nich nedostanou v dostatečném množství buňky z kostní dřeně.[78]

– Stát se dosud řádně nevypořádal s požadavkem čl. 24 Úmluvy, který zakládá povinnost státu na spravedlivou náhradu veškeré újmy způsobené očkováním proti covid-19. Úprava obsažená v zákoně č. 116/2020 Sb. je jen formálním naplněním tohoto požadavku.

– Aniž bych chtěla snižovat utrpení nemocných a bolest pozůstalých, bez emocí si dovoluji poukázat na statistiku[79], podle níž je ze všech aktivních případů covid-19 vážných a kritických 0,4 %. Co se týká smrtnosti tohoto onemocnění, doporučuji článek Tomáše Fürsta[80], v němž vysvětluje rozdíl mezi CFR (Case Fatality Rate) – smrtnost odhalených případů a IFR (Infection Fatality Rate) – celková smrtnost. V tomto článku dále odkazuje na ještě komplexnější rozbor těchto ukazatelů v rozhovoru s Jayem Bhattacharya, lékařem a vědcem ze Stanfordské univerzity, který se zabývá epidemiologickými otázkami v souvislosti s onemocněním covid-19.[81] Smrtnost není biologickou konstantou. Závisí na nemoci, na viru, na hostiteli – jeho zdravotním stavu, věku, na tom, jak jeho léčbu zvládá lékař a jiný zdravotnický personál, na celém systému zdravotnictví, ale i na čase. Tento virus jistě projde populací a čím více lidí onemocnění prodělá, tím více se, jak se zdá, snižuje smrtnost. Zatímco CFR je u nás něco pod 2 %, je pravděpodobné, že IFR bude řádově nižší – kolem 0,2 %. Podobně vyznívá odpověď, kterou SZÚ formuloval na dotaz kolegy advokáta Tomáše Nielsena dle zákona o svobodném přístupu k informacím.[82]

 

Z nasbíraných informací lze myslím vyvodit následující:

• O prodělání onemocnění covid-19 nemusí vypovídat pouze titr protilátek, ze kterého se běžně na prodělanou infekci usuzuje.
• Buněčná imunita chrání proti onemocnění, i když jsou protilátky neměřitelné.
• Po infekci SARS-CoV-2 jsme s velkou pravděpodobností naším imunitním systémem chráněni minimálně mnoho měsíců, ale spíše v řádu let.
• Zatímco vybudovaná imunita po prodělané nemoci nás chrání před těžkým průběhem, virus můžeme roznášet. Pokud však znovu neonemocníme, je pravděpodobnost, že bychom byli přenašečem viru, zanedbatelná.
• Vakcinace současnými vakcínami nemůže před roznášením nemoci ze své podstaty chránit tak, jako prodělaná infekce.
• Jediný způsob, jak poznat, že je člověk chráněný proti onemocnění covid-19, je test, který zjistí dostatek SARS-CoV-2 specifických T a B buněk. V klinické praxi se však nepoužívá a schválení komerčních diagnostických testů je regulováno EU.[83] Prokázat tedy, že vakcínu nepotřebuji a že je téměř nepravděpodobné, že bych onemocnění šířila, je v mnoha případech prakticky nemožné.
• Vakcíny proti covid-19 jsou nesmírně užitečné, mají primárně chránit před těžkým průběhem a úmrtím, avšak po očkování můžeme znovu onemocnět.
• Vakcinace by měla být cílená a individualizovaná.
• Vakcinace není zcela bez rizik, i když velmi malých, proto by se měl vždy zvažovat poměr přínosu a rizik. Přestože je zde jen velmi malé riziko, je třeba opatrnosti ve vztahu k potenciálním následkům v dlouhodobém horizontu.
• Pro osoby, které prodělaly covid-19, nemusí být očkování proti covid-19 naprosto bezpečné.
• Pro imunitní systém zdravého člověka je prodělání infekce přínosnější než očkování.
• Průběžné vystavování se malým dávkám patogenu je pro imunitní systém výhodné, některé jiné viry nás mohou proti SARS-CoV-2 dokonce chránit.
• Děti nejsou zdaleka tak nebezpečnými přenašeči nemoci, jak se obecně podává.
• Větší důraz by měl být kladen na sledování čísla k, nikoli čísla R.
• Co se týká covid pasů, ne vždy dokážeme určit, kdo onemocnění covid-19 prodělal. Takového člověka tak můžeme buď neustále nutit k testování nebo ho pod tlakem přimět k očkování, které možná nepotřebuje a které pro něj nemusí být vhodné.
• Izolované testování jednoznačnou informaci o bezinfekčnosti testovaného nezaručuje, naopak může falešně vypovídat o jeho pozitivitě se všemi důsledky.
• Zatímco očkování stát poskytuje zdarma, testování je drahé (Cena PCR testu se v ČR pohybuje mezi 1700 a 2500 Kč, při požadovaném výsledku do 3 hodin 5000 až 7000 Kč, příplatek za cizojazyčný certifikát může stát až 500 Kč). To může být pro řadu lidí nepřímý donucovací prostředek k podstoupení vakcinace. V některých zemích může být navíc testování před návratem do vlasti těžko dostupné.

 

Nevím, jak se to mohlo stát celosvětově, snad že nejsme vzdálení od dětinského „Tu pětku ale dostala celá třída, mami“ nebo možná proto, že nikdo z politiků není dítě, které se odvážilo zvolat: „Císař je nahý!“[84], v posledním roce jsme se v případě nemoci covid-19 na onemocnění a úmrtí v jeho důsledku začali dívat jako na selhání společnosti. Jako by nikdy před rokem 2020 nebyl nikdo nemocný a nikdy nikdo neumřel. Jako by život jednotlivce byl odjakživa absolutní hodnotou a bylo třeba pro jeho záchranu obětovat přítomnost i budoucnost. Jako by nebylo jasnou prioritou zajištění normálně fungující společnosti.

Troufnu si říct, že téměř všem docházejí síly. Proto chápu jakoukoli iniciativu, která se pokouší přivést život zpět k tomu, co jsme znali do loňského jara.[85] Nejsem si ale jistá, jestli všichni vycházejí ze stejných informací, proto jsem si dovolila na některé informace, které se mi podařilo nasbírat, upozornit – závěr, nechť si každý učiní sám.

Já jsem toho názoru, že pokud je prioritou zabránit závažnému průběhu onemocnění, a především zbytečným úmrtím, a jestliže více než 99 % populace vir SARS-CoV-2 nezpůsobuje závažné potíže, po proočkování rizikových skupin, které budou očkováním chráněny, a při vědomí, že symptomy onemocnění covid-19 v současnosti léčit dokážeme, je třeba vrátit se k normálnímu životu, a to i tehdy, neprokáže-li se, že po prodělané nemoci či očkování nemůžeme vir roznášet dál. K normálnímu životu bez covid pasů a bez náramků. K práci a studiu, k pobytu na čerstvém vzduchu, k aktivnímu odpočinku, ke sportování, ke kultuře, ke znovuobnovení přerušených sociálních vazeb a k navázání nových vztahů, prostě k čemukoli, co nám působí radost, a to v libovolném pořadí.

Dovolím si zde citovat kolektiv imunologů a virologů – Zuzanu Krátkou, Václava Fejta, Radka Kučeru a Hanu Zelenou: „Covid-19 je z pohledu imunologa normální virová infekce, která ovšem může mít občas atypický průběh, a která navíc postihla imunologicky naivní populaci. Vymýcení SARS-CoV-2 není možné a nám nezbývá, než se smířit s tím, že se tento nový koronavirus stane dalším členem široké rodiny virů, které stále žijí na našich sliznicích a jednou za čas nám znepříjemní život. Než si virus „ochočíme“ (nebo on nás), je třeba činit uvážlivá preventivní opatření, abychom příliš nezatížili zdravotní systém, ale zároveň se postupně mohli vrátit do normálního života. Rozhodovat bychom se měli na základě dat, nikoliv dojmů, pocitů a senzačních zpráv.“[86]

A na závěr ještě slova přednostky pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice Martiny Vašákové: „Musíme se tomu postavit a říct, že budeme mít život i nadále navzdory koronaviru. Ať už to nebere nikdo pozitivně, nebo negativně. Je to potřeba brát jako fakt, na kterém je třeba stavět. A my jako zdravotníci, lékaři a vědci děláme maximum pro to zachránit nemocného, stát musí udělat vše pro ochranu zdravého, ale zároveň život musí běžet dál.“[87]

Autorům citovaných zdrojů se omlouvám za nedokonalou citaci – dovolila jsem si ji s ohledem na to, že se nejedná o vědecký článek, nýbrž o pouhý názor, který o tyto zdroje opírám.

 

Autorka JUDr. Vladana Vališová, LL.M., působí jako advokátka a rozhodce Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR, Mezinárodního rozhodčího soudu při ČMKBK a Sboru rozhodců FAČR
Foto: canva.com

 

---

[1]Přehled vykázaných očkování v ČR – k 4. 4. 2021 osob s ukončeným očkováním 567 359, https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr (dostupné 4. 4. 2021).

[2]Viz např. rozhovor s Janem Kyselou dne 7. 1. 2021, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/maji-mit-ockovani-vyhody-diskriminace-to-neni-mini-ustavni-expert-136249 29.03.2021 (dostupné 28.03.2021).

[3]Rozhovor Jana Wintra na ČT24, 11. 1. 2021, čas 20:18-20:32 hod., https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/221411058130111/ (dostupné 28. 3. 2021).

[4]č. 569/2020 Sb., o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

[5]Španělsko připravuje registr odmítačů vakcíny. Dostupný bude zemím EU, 29. 12. 2020, https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/spanelsko-registr-ockovani-koronavirus-covid-19-pandemie.A201229_061201_zahranicni_lesa (dostupné 28. 3. 2021).

[6]M. Rodriguez Martinez: Will any countries in Europe make the COVID vaccine compulsory?, 7. 12. 2020, https://www.euronews.com/2020/12/07/will-any-countries-in-europe-make-the-covid-vaccine-compulsory (dostupné 28. 3. 2021).

[7]Covid-19 vaccines: ethical, legal and practical considerations, 27. 1. 2021, https://pace.coe.int/en/files/29004/html (dostupné 28. 3. 2021).

[8]Usnesení č. 2/1993 Sb., Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky.

[9]Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

[10]Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.

[11]Sdělení č. 96/2001 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně.

[12]Sdělení č. 209/1992 Sb., Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů na tuto Úmluvu navazujících.

[13]Pavel Doubek: Zdravotní zákroky bez souhlasu pacienta a lidská důstojnost, 9. 12. 2015, https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/zdravotni-zakroky-bez-souhlasu-pacienta-a-lidska-dustojnost#note-24 (dostupné 29. 3. 2021).

[14](stížnost č.  7525/76) – pozn. autorky

[15]stížnost č. 43835/11

[16]Imunolog: Nakažených nepřibývá kvůli restrikcemi zničené imunitě, naopak, 31. 3. 2021, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/imunolog-nakazenych-nepribyva-kvuli-restrikcemi-znicene-imunite-naopak-148952 (dostupné 1. 4. 2021).

[17]Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

[18]KNAPP, VIKTOR. Teorie práva. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C.H. Beck, 1995, str. 152.

[19]Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Newspeak (dostupné 29. 3. 2021).

[20]Za zábavou díky nesnímatelnému náramku. Co plánuje nová hlavní hygienička?, 27. 3. 2021, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/za-zabavou-diky-nesnimatelnemu-naramku-co-planuje-nova-hlavni-hygienicka-148577#seq_no=1&source=hp&dop_id=148577&dop_ab_variant=0&dop_req_id=QxfqNwzdhA2-202103270954&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz (dostupné 29. 3. 2021).

[21]‘Vaccine passports’ will help you travel abroad this year. But they won’t be without their challenges, 5. 3. 2021, https://www.cnbc.com/2021/03/05/digital-health-passport-will-i-need-proof-of-vaccine-to-travel-abroad.html (dostupné 30. 3. 2021).

[22]Few signs that EU health passports can be ready before July (25. 3. 2021), https://www.euractiv.com/section/politics/short_news/few-signs-that-eu-health-passports-can-be-ready-before-july/ (dostupné 30. 3. 2021).

[23]https://www.evernym.com/travelpass/ (dostupné 30. 3. 2021)

[24]IATA Travel Pass Successfully Trialed on First International Flight, 17. 3. 2021, https://www.iata.org/en/pressroom/pr/2021-03-17-04/ (dostupné 30. 3. 2021).

[25]Debate on the report „Covid-19 vaccines: ethical, legal and practical considerations” Parliamentary Assembly of the Council of Europe (PACE)27 January 2021, https://www.who.int/director-general/speeches/detail/debate-on-the-report-covid-19-vaccines-ethical-legal-and-practical-considerations (dostupné 29. 3. 2021).

[26]Nucleic Acid Amplification Test

[27]https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2021/CS/COM-2021-130-F1-CS-MAIN-PART-1.PDF

[28]Few signs that EU health passports can be ready before July (25. 3. 2021), https://www.euractiv.com/section/politics/short_news/few-signs-that-eu-health-passports-can-be-ready-before-july/ (dostupné 30. 3. 2021).

[29]UK Biobank SARS-CoV-2 Serology Study,https://www.ukbiobank.ac.uk/media/x0nd5sul/ukb_serologystudy_report_revised_6months_jan21.pdf (dostupné 30. 3. 2021).

[30]Assessment of protection against reinfection with SARS-CoV-2 among 4 million PCR-tested individuals in Denmark in 2020: a population-level observational study, https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(21)00575-4/fulltext?utm_campaign=tlcoronavirus21&utm_content=158238263&utm_medium=social&utm_source=twitter&hss_channel=tw-27013292 (dostupné 30. 3. 2020).

[31]Testujme s rozumem: dlouhodobé protilátky proti SARS-CoV-2 u seniorů, 17. 12. 2020, https://www.prolekare.cz/covid-19/testujme-s-rozumem-dlouhodobe-protilatky-proti-sars-cov-2-u-senioru-125253 (dostupné 30. 3. 2021).

[32]Immunological memory to SARS-CoV-2 assessed for up to 8 months after infection, https://science.sciencemag.org/content/371/6529/eabf4063 (dostupné 30. 3. 2021).

[33]SARS-CoV-2-specific T cell immunity in cases of COVID-19 and SARS, and uninfected controls,https://click.endnote.com/viewer?doi=10.1038%2Fs41586-020-2550-z&token=WzIxMDkwOTgsIjEwLjEwMzgvczQxNTg2LTAyMC0yNTUwLXoiXQ.2AGh9bsuRehzIuY04aiAzqhzo1o (dostupné 30. 3. 2021).

[34]Robust T Cell Immunity in Convalescent Individuals with Asymptomatic or Mild COVID-19, https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0092867420310084 (dostupné 30. 3. 2021).

[35]Highly functional virus-specific cellular immuneresponse in asymptomatic SARS-CoV-2 infection,https://click.endnote.com/viewer?doi=10.1084%2Fjem.20202617&token=WzIxMDkwOTgsIjEwLjEwODQvamVtLjIwMjAyNjE3Il0.RIjze9tsM0SmDMn75UxMdn4fNDs (dostupné 30. 3. 2021).

[36]Vědkyně Koutná: Paměťová imunita chrání po prodělání covidu nejméně rok, 23. 12. 2021, https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/vedkyne-koutna-pametova-imunita-chrani-po-prodelani-covidu-jeste-rok-40346029 (dostupné 31. 3. 2021).

[37]Covid-19: Past infection provides 83% protection for five months but may not stop transmission, study finds, https://www.bmj.com/content/372/bmj.n124 (dostupné 30. 3. 2021).

[38]Imunitu proti viru si tvoříme i pod rouškou, říká imunolog, 21. 9. 2020, https://denikn.cz/443973/virus-na-jeho-pouti-nezastavime-promorime-se-nejspis-driv-nez-bude-vakcina-rika-imunolog/ (dostupné 31. 3. 2021).

[39]Imunolog: Nakažených nepřibývá kvůli restrikcemi zničené imunitě, naopak, 31. 3. 2021, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/imunolog-nakazenych-nepribyva-kvuli-restrikcemi-znicene-imunite-naopak-148952#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=uSeYQTcSPGo-202103311313&dop_id=148952&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz.

[40]Can you still transmit Covid-19after Vaccination?, 3. 2. 2021, https://www.bbc.com/future/article/20210203-why-vaccinated-people-may-still-be-able-to-spread-covid-19 (dostupné 30. 3. 2021).

[41]Jiří Beran: Onemocnění covid zanechá mnohaletou imunitu. Očkování není nutné, říká profesor, 10. 12. 2021, https://zivotvcesku.cz/jiri-beran-onemocneni-covid-zanecha-mnohaletou-imunitu-ockovani-neni-nutne-rika-profesor/ (dostupné 3. 4. 2021).

[42]Téměř všechny oběti covidu jsou senioři, nárůst úmrtí nezpomaluje, 27. 2. 2021, https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/temer-vsechny-obeti-covidu-jsou-seniori-narust-umrti-nezpomaluje/2001925 (dostupné 2. 4. 2021).

[43]Imunolog Thon upřímně o očkování i o svých kolezích, 25. 3. 2021, https://www.novinky.cz/domaci/clanek/imunolog-thon-uprimne-o-ockovani-i-o-svych-kolezich-40355027#dop_ab_variant=444100&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=Y2uk3nmvAo6-202103251003&dop_id=40355027&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz (dostupné 31. 3. 2021).

[44]ibid.

[45]Narkolepsii spustily protilátky proti virovému proteinu, 27. 10. 2015, https://www.tribune.cz/clanek/37564-narkolepsii-spustily-protilatky-proti-virovemu-proteinu (dostupné 4. 4. 2021).

[46]Poslanci-lékaři očkování nechtějí, raději zaplatí pokutu, 3. 2. 2010, https://www.novinky.cz/domaci/clanek/poslanci-lekari-ockovani-nechteji-radeji-zaplati-pokutu-25419 (dostupné 4. 4. 2021).

[47]The dengue vaccine dilemma, 16. 12. 2019, https://www.pharmaceutical-technology.com/features/dangvaxia-philippines/ (dostupné 4. 4. 2021).

[48]ibid.

[49]Elitní lékař z USA: Starejte se o sebe. U viru není otázka jestli, ale kdy. (30. 1. 2021), https://www.seznamzpravy.cz/clanek/lekar-v-usa-amerika-je-jina-nez-evropa-nemuzete-tady-lidi-do-vakcin-tlacit-139329 (dostupné 31. 3. 2021).

[50]https://www.sukl.cz/sukl/comirnaty-prehledne-dulezita-fakta-o-prvni-podminecne (dostupné 27. 2. 2021).

[51]Ohroženým stačí jedna dávka vakcíny. Ale hlavně rychle, nabádá imunolog Thon, Novinky.cz (13. 1. 2021), https://www.novinky.cz/domaci/clanek/ohrozenym-staci-jedna-davka-vakciny-ale-hlavne-rychle-nabada-imunolog-thon-40347639#dop_ab_variant=0&dop_req_id=FTtbgcAKFul-202101130834&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz (dostupné 1. 4. 2021).

[52]ibid.

[53]Imunolog Thon upřímně o očkování i o svých kolezích, 25. 3. 2021, https://www.novinky.cz/domaci/clanek/imunolog-thon-uprimne-o-ockovani-i-o-svych-kolezich-40355027#dop_ab_variant=444100&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=Y2uk3nmvAo6-202103251003&dop_id=40355027&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz (dostupné 31. 3. 2021).

[54]Než vakcína na covid-19 zabere, může to trvat dva týdny i déle, tvrdí imunolog Drbal, 24. 1. 2021, https://rozalio.cz/nez-vakcina-na-covid-19-zabere-muze-to-trvat-dva-tydny-i-dele-tvrdi-imunolog-drbal/ (dostupné 4. 4. 2021).

[55]Imunolog Thon upřímně o očkování i o svých kolezích, 25. 3. 2021, https://www.novinky.cz/domaci/clanek/imunolog-thon-uprimne-o-ockovani-i-o-svych-kolezich-40355027#dop_ab_variant=444100&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=Y2uk3nmvAo6-202103251003&dop_id=40355027&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz (dostupné 31. 3. 2021).

[56]Než vakcína na covid-19 zabere, může to trvat dva týdny i déle, tvrdí imunolog Drbal, 24. 1. 2021, https://rozalio.cz/nez-vakcina-na-covid-19-zabere-muze-to-trvat-dva-tydny-i-dele-tvrdi-imunolog-drbal/ (dostupné 4. 4. 2021).

[57]https://www.ema.europa.eu/en/documents/overview/vaxzevria-previously-covid-19-vaccine-astrazeneca-epar-medicine-overview_en.pdf

[58]https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/nemecke-kliniky-pozastavuji-ockovani-astrazenekou-u-mladsich-rocniku-40355540#seq_no=1&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.web.nexttoart&dop_req_id=djl3K6qzx92-202103302357&source=article-detail, 31. 3. 2021 (dostupné 31. 3. 2021).

[59]A Prothrombotic Thrombocytopenic Disorder Resembling Heparin-Induced Thrombocytopenia Following Coronavirus-19 Vaccination, https://www.researchsquare.com/article/rs-362354/v1 (dostupné 31. 3. 2021).

[60]A rare clotting disorder may cloud the world’s hopes for AstraZeneca’s COVID-19 vaccine, 27. 3. 2021, https://www.sciencemag.org/news/2021/03/rare-clotting-disorder-may-cloud-worlds-hopes-astrazenecas-covid-19-vaccine (dostupné 31. 3. 2021).

[61]Robust spike antibody responses and increased reactogenicity in seropositive individuals after a single dose of SARS-CoV-2 mRNA vaccine, https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.01.29.21250653v1.

[62]Early rate reductions of SARS-CoV-2 infection and Covid-19 in BNT162b2 vaccine, https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(21)00448-7/fulltext (dostupné 5. 4. 2021).

[63]Viroložka Zelená: Být pozitivní nemusí nic znamenat. Už vůbec ne nemoc. Testování nedává smysl, 17. 3. 2021, https://www.reflex.cz/clanek/rozhovory/106074/virolozka-zelena-byt-pozitivni-nemusi-nic-znamenat-uz-vubec-ne-nemoc-testovani-nedava-smysl.html (dostupné 3. 4. 2021).

[64]ibid.

[65]ibid.

[66]https://stavbeznouze.cz/blog/jak-se-caruje-s-pcr-testy-v-cr/

[67]External peer review of the RTPCR test to detect SARS-CoV-2 reveals 10 major scientific flaws at the molecular and methodological level: consequences for false positive results, https://cormandrostenreview.com/report/ (dostupné 29. 3. 2021).

[68]Viroložka Zelená: Být pozitivní nemusí nic znamenat. Už vůbec ne nemoc. Testování nedává smysl, 17. 3. 2021, https://www.reflex.cz/clanek/rozhovory/106074/virolozka-zelena-byt-pozitivni-nemusi-nic-znamenat-uz-vubec-ne-nemoc-testovani-nedava-smysl.html (dostupné 3. 4. 2021).

[69]Rozhovor s imunologem Vojtěchem Thonem o covid-19, https://dr.frej.cz/zdravi/rozhovor-s-imunologem-vojtechem-thonem-o-covid-19 (dostupné 31. 3. 2021).

[70]Protilátkové repetitorium – 2. díl: séroprevalence, 2. 3. 2021, https://www.prosestru.cz/covid-19/protilatkove-repetitorium-2-dil-seroprevalence-126081 (dostupné 31. 3. 2021).

[71]Než vakcína na covid-19 zabere, může to trvat dva týdny i déle, tvrdí imunolog Drbal, 24. 1. 2021, https://rozalio.cz/nez-vakcina-na-covid-19-zabere-muze-to-trvat-dva-tydny-i-dele-tvrdi-imunolog-drbal/ (dostupné 4. 4. 2021).

[72]Imunitu proti viru si tvoříme i pod rouškou, říká imunolog, 21. 9. 2020, https://denikn.cz/443973/virus-na-jeho-pouti-nezastavime-promorime-se-nejspis-driv-nez-bude-vakcina-rika-imunolog/ (dostupné 31. 3. 2021).

[73]Než vakcína na covid-19 zabere, může to trvat dva týdny i déle, tvrdí imunolog Drbal, 24. 1. 2021, https://rozalio.cz/nez-vakcina-na-covid-19-zabere-muze-to-trvat-dva-tydny-i-dele-tvrdi-imunolog-drbal/ (dostupné 4. 4. 2021).

[74]Exclusive: Kids catch and spread coronavirus half as much as adults, Iceland study confirms, 10. 12. 2020, https://www.nationalgeographic.co.uk/science-and-technology/2020/12/exclusive-kids-catch-and-spread-coronavirus-half-as-much-as-adults (dostupné 1. 4. 2021).

[75]Human rhinovirus infection blocks SARS-CoV-2 replication within the respiratory epithelium: implications for Covid-19 epidemiology, https://academic.oup.com/jid/advance-article/doi/10.1093/infdis/jiab147/6179975 (dostupné 5. 4. 2021).

[76]Epidemiologem za deset minut: Pochopte konečně covidová čísla „R“ a „k“, 20. 12. 2021, https://www.idnes.cz/technet/veda/infekce-reprodukcni-cislo-disperze-prumer.A201216_140112_veda_pka (dostupné 4. 4. 2021).

[77] Klíčový parametr pandemie covidu-19: rozptylové číslo je mnohem důležitější než reprodukční, 3. 10. 2021, https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3197343-klicovy-parametr-pandemie-covidu-19-rozptylove-cislo-je-mnohem-dulezitejsi-nez (dostupné 4. 4. 2021).

[78]Rok si ničíme imunitu, možná i proto je tolik nemocných, říká česká vědkyně, 29. 3. 2021, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/rok-si-nicime-imunitu-mozna-i-proto-je-tolik-nemocnych-rika-ceska-vedkyne-148516#seq_no=3&source=hp&dop_id=148516&dop_ab_variant=0&dop_req_id=E0W515zolgx-202103290731&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz (dostupné 29. 3. 2021).

[79]https://www.worldometers.info/coronavirus/ (dostupné 4. 4. 2021)

[80]Jiří X Doležal a soudnost Václava Klause staršího, 15. 3. 2021, https://www.dzurnal.cz/index.php/2021/03/15/jiri-x-dolezal-a-soudnost-vaclava-klause-starsiho/ (dostupné 5. 4. 2021).

[81]Jay Bhattacharya on Understanding the Covid-19 Virus, 11. 8. 2020, https://freopp.org/jay-bhattacharya-on-understanding-the-covid-19-virus-3ecbee8d6e23 (dostupné 4. 4. 2021).

[82] KOMENTÁŘ: Koronavirus není tak nebezpečný, říkají oficiální data Státního zdravotního ústavu, 24. 11. 2020, https://g.cz/komentar-koronavirus-neni-tak-nebezpecny-rikaji-oficialni-data-statniho-zdravotniho-ustavu/ (dostupné 5. 4. 2021).

[83]Než vakcína na covid-19 zabere, může to trvat dva týdny i déle, tvrdí imunolog Drbal, 24. 1. 2021, https://rozalio.cz/nez-vakcina-na-covid-19-zabere-muze-to-trvat-dva-tydny-i-dele-tvrdi-imunolog-drbal/ (dostupné 4. 4. 2021).

[84]https://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADsa%C5%99ovy_nov%C3%A9_%C5%A1aty

[85]Např. stanovisko platformy Rozumné právo: Na očkované není nutné aplikovat všechna protiepidemická omezení, 10. 2. 2021, https://www.rozumne-pravo.cz/cz/stanoviska/na-ockovane-neni-nutne-aplikovat-vsechna-protiepidemicka-omezeni/ (dostupné 30. 3. 2021).

[86]Protilátkové repetitorium – 2. díl: séroprevalence, 2. 3. 2021, https://www.prosestru.cz/covid-19/protilatkove-repetitorium-2-dil-seroprevalence-126081 (dostupné 31. 3. 2021).

[87]Covidu se líbíme, musíme ho začít brát jako fakt, říká profesorka, 29. 3. 2021, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/bamlanivimab-se-osvedcil-propagovat-ivermektin-je-pitomost-rika-profesorka-148535 (dostupné 29. 3. 2021).