České obce mají řadu úkolů, někdy velice specifických. Jednou z méně připomínaných a diskutovaných jsou jejich úkoly na úseku ochrany nouzových zásob ropy a záležitostí s tím souvisejících.

 

Jde o oblast sice někdy opomíjenou, nicméně – vzhledem k minimální domácí produkci ropy a silné vazbě na její zahraniční dovoz – otázka ropné bezpečnosti je pro Českou republiku nesmírně senzitivní a zaslouží si náležitou odbornou pozornost.

Co se týká pozitivně-právního vymezení, klíčový je zde především zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů.

Zmíněný zákon upravuje v souladu s právem Evropské unie způsob vytváření, udržování a použití nouzových zásob ropy a ropných produktů určených pro zmírnění nebo překonání stavů nouze vzniklých z jejich nedostatku, dále pak postupy pro řešení stavů nouze a úkoly orgánů státní správy a orgánů územních samosprávních celků v této oblasti. Citovaným evropským právním rámcem je zde zejména směrnice Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů.[1]

Jakou roli zde hrají obce? Jejich úkol spočívá v rovině správního práva trestního, tedy jsou ex lege povinny projednávat určité přestupky na úseku nouzových zásob ropy a ropných produktů.

Co konkrétně a které obecní úřady musí činit? Nejprve musíme vytknout před závorku, že zákonodárce správně rozlišil, že by nebylo účelné vtahovat do této agendy všech 6250 českých a moravských obcí, ale zadává zde zákonem úkoly pouze tzv. trojkovým obcím (resp. obcím s rozšířenou působností), tedy těm největším.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností má podle zmíněného zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů, za úkol projednávat následující přestupky. Rozdělíme je na přestupky fyzických osob a právnických osob (resp. i podnikajících fyzických osob).

 

Přestupky osob fyzických[2]

Obecní úřad obce s rozšířenou působností zde projednává přestupky fyzických  osob, na jejichž činnost se vztahuje omezení za účelem snížení spotřeby ropy a ropných produktů, které poruší nařízení vlády ohledně omezení maximální rychlosti jízdy motorových vozidel na pozemních komunikacích, dále pak poruší omezení používání některých druhů, kategorií a tříd silničních motorových vozidel v určitých dnech nebo pro určitý druh přepravy, anebo přestupky fyzických osob spočívající v omezení  nebo zákazu používání silničních motorových vozidel se sudými nebo lichými koncovými čísly státních poznávacích značek[3] ve stanovených dnech.

Tyto přestupky projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností výhradně v případě, jestliže nebyl přestupek projednán příkazem na místě Policií České republiky.

Fyzickým osobám je zde možno uložit maximální pokutu do výše 5000 Kč. Je otázkou, zda by se nemělo uvažovat o navýšení této horní hranice, jelikož jde o velice citlivou a zásadní otázku ochrany nouzových zásob ropy. A citovaná úroveň pěti tisíc korun zde již asi plnohodnotně neplní svou preventivní funkci.[4]

 

Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob

Obecní úřad obce s rozšířenou působností[5] zde projednává přestupky právnických osob (resp. podnikajících fyzických osob), na jejichž činnost se vztahuje omezení spotřeby ropy a ropných produktů, které poruší povinnost omezit používání některých druhů, kategorií a tříd silničních motorových vozidel v určitých dnech nebo pro určitý druh přepravy. Anebo poruší-li omezení nebo dokonce zákaz ve stanovených dnech používat silniční motorová vozidla se sudými nebo lichými koncovými čísly státních poznávacích značek. Dodejme, že tyto přestupky projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností pouze a výhradně v případě, pokud nebyl projednán příkazem na místě Policií České republiky.[6]

Za zmíněné přestupky je možné právnickým osobám (resp. podnikajícím FO) uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.[7]

Správu pokut uložených za přestupky na tomto úseku, jak pro fyzické, tak i pro právnické osoby, vykonává Celní správa České republiky, nikoliv tedy obce s rozšířenou působností.

Častou správně-právní otázkou bývá, zda jde v určitém konkrétním případě o samostatnou či přenesenou působnost. Zde je to z právního hlediska jasné. Výše zmíněné úkoly orgánů obce s rozšířenou působností jsou tzv. přenesenou působností – tedy delegovanou státní správou[8].

Ačkoliv nyní veřejná správa řeší především pandemii onemocnění covid-19, což je samozřejmě v pořádku, nezapomínejme ani na ropnou bezpečnost.

 

Autor JUDr. Petr Kolman, Ph.D., působí jako právník a vysokoškolský pedagog
Foto: Pixabay

 

---

[1] Srov. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32009L0119&from=EN.

[2] Tedy ryzí fyzické (přirozené) osoby – nepodnikající.

[3] Viz ustanovení § 10b odst. 1 písm. a) a ustanovení § 5 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů.

[4] Srovnáme-li například s výší maximálních pokut v oblasti ochrany osobních údajů.

[5] Tedy tzv. trojková obec.

[6] Viz ustanovení § 10b odst. 1 písm. a) a ustanovení § 5 odst. 1 písm. b), c) zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů.

[7] Tedy až magický milion korun.

[8] Viz ustanovení  § 10 c) zákona  č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů.