Zástupci více než 60 lidskoprávních organizací vyzvali ve čtvrtek 25. března 2021 poslance Evropského parlamentu, aby v nadcházejícím hlasování odmítli nové nařízení o potírání teroristického obsahu na sítích. To ukládá společnostem jako je Google, Facebook či Twitter, aby do hodiny od zveřejnění odstranily příspěvky vyzývající k terorismu. Podle ochránců lidských práv však taková pravidla narušují některé základní svobody.

Nové nařízení o potírání teroristického obsahu (definovaného jako materiály podporující terorismus či příspěvky cílené na nábor a výcvik teroristů) na sítích má znemožnit například koordinaci útoků či zveřejňování návodů k výrobě výbušnin. Smazání či zamezení přístupu k teroristickým příspěvkům budou mít na jeho základě pravomoc požadovat úřady členských států Evropské unie, orgány jedné země přitom budou moci využít tento nástroj pro celé území EU.

Evropská komise připravila nařízení v roce 2018 v reakci na sérii útoků radikalizovaných jednotlivců v několika evropských zemích, mimo jiné ve Francii či Rakousku. Soudilo se, že v nich hrály určitou roli i online příspěvky s teroristickým obsahem. Předpokládá se, že Evropský parlament bude o nařízení o potírání teroristického obsahu na sítích hlasovat v dubnu, čtyři měsíce poté, co se podařilo na jeho podobě dohodnout s jednotlivými členskými státy.

Lidskoprávní organizace včetně Human Rights Watch (HRW), Amnesty International (AI), evropské pobočky Civil Liberties Union (CLU) či Evropské federace novinářů (EFJ) se však domnívají, že nařízení ohrožuje svobodu vyjadřování, právo na informace nebo právo na soukromí.

Krátký čas, který mají provozovatelé sociálních sítí na odstranění příspěvků, znamená, že by s největší pravděpodobností museli využívat automatických nástrojů, jako jsou filtry při nahrávání příspěvků na síť, podotýkají lidskoprávní skupiny. Takové nástroje podle nich mohou selhat při rozlišování škodlivého obsahu od aktivismu, satiry a příspěvků nabízejících alternativní přístup k problematice.

„Zvýšená automatizace nakonec povede k odstranění legálního obsahu, jako je zpravodajství, či obsahu o diskriminaci menšin a méně zastoupených skupin,“ uvedly lidskoprávní organizace. Problematická je také moc, kterou navrhované nařízení vloží do rukou státních úřadů v unijních zemích.

„Taková regulace může posílit autoritářské vůdce při umlčování kritiků za hranicemi jejich států. Znamená to, že vedoucí představitelé zemí jako (maďarský premiér) Viktor Orbán můžou po online platformách požadovat odstranění obsahu nahraného z jiné země, protože se jim nelíbí,“ dodává právnička Eva Simonová z evropské pobočky Civil Liberties Union.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com