Kvůli zrušení části volebního zákona podaly členky Institutu svobody a demokracie Ing. Jana Bobošíková a Ing. Hana Lipovská, Ph.D., trestní oznámení na soudce Ústavního soudu JUDr. Pavla Rychetského, dr. h.c., prof. JUDr. Jana Filipa, CSc., a JUDr. Kateřinu Šimáčkovou, Ph.D. Podezírají je ze zneužití pravomoci úřední osoby a z maření přípravy a průběhu voleb.

Podle sdělení Jany Bobošíkové a Hany Lipovské je trestní oznámení zpracované na základě veřejně dostupných zdrojů. Odkazují se na nález Ústavního soudu, disentní stanovisko či veřejná vyjádření. Uvádějí také, že nemají jinou možnost obrany proti konání soudců.

Trestní oznámení podaly, protože soudci podle nich svým rozhodnutím „zásadním způsobem zasáhli do práv třetích osob a narušili průběh voleb do Poslanecké sněmovny“ a zároveň narušili činnost klíčových orgánů veřejné moci. Rozhodnutí je podle nich v rozporu s ústavním pořádkem.

JUDr. Filipa, který byl soudcem zpravodajem, kritizují za to, že text rozhodnutí vyhotovil více než tři roky poté, co záležitost dostal přidělenu, poté, co prezident Miloš Zeman rozhodl o termínu voleb. „Časování vyhlášení nálezu nelze označit jako náhodné nebo dokonce přirozeně vyplývající z pořadu jednání a projednávání případů Ústavním soudem,“ uvedly oznamovatelky. Svůj návrh podle nich předložil ostatním soudcům v neúplné podobě až 19. ledna 2021, celý text dostali o dva dny později. „Plénum pak projednávalo návrh (spolu s dalšími pěti návrhy) hned v úterý 26. ledna,“ dodaly Jana Bobošíková a Hana Lipovská. Pavel Rychetský podle nich svým jednáním spáchání trestného činu umožnil. Poukázaly také na vyjádření soudce JUDr. Radovana Suchánka, Ph.D.,  podle kterého Rychetský znal stanoviska ostatních ústavních soudců ještě před rozhodnutím.

JUDr. Kateřině Šimáčkové vytýkají, že jako zástupkyně ČR u Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (tzv. Benátské komise) si „musela být vědoma skutečnosti, že takto zásadní změna volebního zákona pouhých osm měsíců před již vyhlášenými volbami je protiprávní“. Podle dokumentu zastupovala Kateřina Šimáčková v minulosti Senát při návrhu na zrušení části volebního zákona, soudkyně by tak podle nich mohla být podjatá a z projednávání proto měla být vyloučena.

Část zákona o parlamentních volbách zrušil Ústavní soud kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů na začátku února 2021. Ze zákona odstranil hranice deseti procent hlasů pro dvojkoalice, 15 procent pro trojkoalice a 20 procent pro koalice čtyř a více stran. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů.

Zdroj: ČTK
Foto: archiv AD