Poslanci dne 3. března rozhodli, že základem pro další projednávání návrhu nového stavebního zákona už nebude původní materiál ministerstva pro místní rozvoj. Místo něj se stane podkladem komplexní pozměňovací návrh sněmovního hospodářského výboru, který počítá s převodem všech stavebních úřadů pod stát. K tomuto návrhu budou moci poslanci nyní směřovat své pozměňovací návrhy. Řada opozičních poslanců ale verzi hospodářského výboru kritizuje a odmítá.

Protože se ve sněmovním systému objevily už dvě desítky pozměňovacích návrhů, poslanci přerušili projednávání stavebního zákona do konce března, aby měli čas na přípravu svých úprav.

Původně Ministerstvo pro místní rozvoj, které stavební zákon připravilo, počítalo s modelem čisté státní stavební správy. Po loňské dohodě se svazem měst a obcí od něj ale ustoupilo a přišlo s hybridním modelem. Hospodářský výbor však podpořil návrh nový, který podporuje verzi převodu úřadů a úředníků zcela pod stát.

Stejně jako vládní návrh obsahuje přes 330 paragrafů a počítá s účinností nového zákona od 1. července 2023. Počítá ale s tím, že už od 1. ledna budou moci vznikat krajské stavební úřady a vláda začne vybírat jejich ředitele, kteří budou mít zhruba rok a půl času připravit vše na fungování podle nového zákona.

Základem navrhované organizační struktury mají být krajské stavební úřady organizované podobně jako třeba ty katastrální, které budou mít v obcích svá územní pracoviště. Návrh počítá i se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu, který by sídlil v Ostravě.

Stavební zákon se připravuje už několik let a vyvolává řadu sporů. Ministerstvo pro místní rozvoj si od něj slibuje například rychlejší povolování velkých staveb. Výhrady má naopak ministerstvo kultury, Svaz měst a obcí dokonce minulý týden navrhnul zákon stáhnout z projednávání.

Zdroj: ČTK
Foto: www.canva.com