Vláda schválila návrh novely volebního zákona. Počítá s dvěma variantami

Čtrnáct volebních krajů, nebo jeden volební obvod, to jsou varianty, které zahrnuje návrh novely zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který dnes, tedy v pondělí 22. února 2021, projednala a schválila vláda. Návrh počítá i s tím, že nově by koalice pro vstup do sněmovny potřebovaly sedm, devět nebo 11 procent hlasů voličů. Volební pravidla je nutné změnit s ohledem na nález Ústavního soudu Pl. ÚS 44/17 zveřejněný 3. února t. r., který některé pasáže předpisu zrušil.

 

Ministerstvo vnitra předložilo vládě dvě varianty zákona. První, kterou úřad označil za úzkou, počítá se změnou přepočtu hlasů na mandáty při zachování 14 volebních krajů. Přitom by byla použita Hareova kvóta – jde o mechanismus, kdy je vydělením celkového počtu platných hlasů pro subjekty, které postoupí do skrutinia, číslem 200 získáno volební číslo. „Jde říct, že jde o počet platných hlasů potřebných k získání jednoho mandátu. Kolikrát se toto volební číslo vejde do celorepublikového zisku hlasů konkrétní politické strany, hnutí nebo koalice, tolik získá mandátů,“ stojí v předkladu materiálu.

Uvádí také, že pomocí volební kvóty zpravidla nedojde k rozdělení všech mandátů, proto je třeba navázat početní operací, která nerozdělené mandáty přidělí. „Navrhované řešení počítá s metodou největších zbytků. Následně dojde k rozdělení získaných mandátů ve volebních krajích, a to obdobnou metodou, tedy za pomoci Hareovy kvóty a rozdělení zbylých mandátů těm volebním krajům, kde daná politická strana, politické hnutí nebo koalice vykazuje nejvyšší zbytky dělení,“ dodalo Ministerstvo vnitra. Tímto postupem se podle něj eliminují faktory, které narušují poměrnost volebního systému.

Druhá varianta je širší a zasahuje i do organizačního a technického zajištění voleb. Počítá se zrušením volebních krajů a vznikem jediného volebního obvodu. Volební formulí pro přepočet hlasů na mandáty je Hagenbach-Bischoffova kvóta, při níž se oproti Hareově kvótě  celkový počet hlasů postoupivších do skrutinia dělí číslem 201. Tato varianta by však vyžadovala některé organizační změny – registračním úřadem by kupříkladu už nebyly krajské úřady, ale Ministerstvo vnitra, jinak by také vypadaly hlasovací lístky.

Obě varianty, tedy čtrnáct volebních krajů i jeden volební obvod, zachovávají pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny, zároveň zavádějí pro koalice tzv. aditivní klauzuli ve výši sedmi, devíti a 11 procent hlasů podle počtu stran, které koalici tvoří. Stejnou hranici musely volební koalice překonat do roku 2000, tedy kdo novely volebního zákona.

„Obě varianty splňují parametry nastavené Ústavním soudem a nabízejí spravedlivější rozdělení mandátů. Teď bude záležet, na jaké variantě bude v Parlamentu politická shoda,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček.

Ústavní soud zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Případná novela zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se uplatní už při letošních sněmovních volbách.

 

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay

 

Go to TOP