Sněmovna patrně schválí novelu, podle níž soudy přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Vládní předlohu podpořil 24. dubna ústavně-právní výbor. Poslankyně opozice Helena Válková neuspěla ve výboru s pozměňovacím návrhem, který by všechny změny týkající se přísedících z novely vypustil.

Omezení přísedících je podle vlády součástí snižování byrokracie. Podle Válkové je reforma nynější koncepce laických přísedících nutná, nelze ji ale udělat narychlo a nepromyšleně.

Přísedící by neměli spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a neměli by působit ani v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů tak bude řízení vždy konat samosoudce, stojí v důvodové zprávě. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.

U krajských soudů mají přísedící nadále být podle důvodové zprávy v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody – tedy například vraždy a závažnější případy loupeži, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících bude u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.

„Rozhodování v senátu za účasti přísedících tím bude do budoucna v trestním řízení před krajským soudem omezeno na skupinu nejzávažnějších trestných činů, mezi nimiž zůstávají především násilné trestné činy, a to ve prospěch samosoudcovského rozhodování,“ uvedlo Ministerstvo spravedlnosti.

Předseda výboru Radek Vondráček ve výboru neuspěl s návrhem, aby zákon vyloučil z bezpečnostních kontrol při vstupu do soudních budov vedle advokátů také advokátní koncipienty. Nynější praxe soudů podle něho není v této věci jednotná.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com