SAK navrhuje úpravu výše škody ve slovenském „Trestnom zákone“

Dne 1. 10. 2020 nabyla účinnosti v ČR velká novela trestního zákoníku i řádu, která reagovala mj. na poznatky z praxe, především na růst minimální a průměrné mzdy, a výrazně zvýšila hranice výše škody. Podobnou situaci nyní řeší i legislativci na Slovensku, a proto Slovenská advokátní komora navrhla úpravu, která by provázala výši malé škody s výší průměrné měsíční mzdy. Podle ní není v pořádku, když stejný čin, který by před 15 lety byl přestupkem, by se teď z důvodu inflace a vývoje ekonomiky stal trestným činem. Takový určitě nebyl ani úmysl zákonodárců v roce 2006.

Návrh změn trestního zákona v části, která upravuje minimální škodu, předložila Slovenská advokátní komora Ministerstvu spravedlivosti SR již minulý rok jako připomínku k zákonu o zajišťování majetku. Ministerstvo se tehdy s připomínkou vypořádalo tak, že tuto otázku bude řešit při nejbližší novele trestních kodexů. Vzhledem k tomu, že MSp SR vytvořilo pracovní skupinu pro novelizaci trestního zákona a trestního řádu, SAK se znovu zabývá touto problematikou a opětovně zašle návrh ministryni spravedlnosti.

Návrh SAK se týká úpravy § 125 odst. 1, který nyní určuje, že malá škoda je taková, která převyšuje částku 266 eur. Další hranice škody jsou násobky této fixní částky. Tato úprava je na Slovensku platná již 15 let, historicky se však částka odvozovala od nařízení vlády o minimální mzdě, tedy ne pevně zákonem.

Současná pevně upravená výše malé škody způsobuje to, že stejný skutek při posuzování před 15 lety (v době přijetí právní úpravy) nemusel být ani trestný, anebo mohl být trestně mírnější, než je tomu v současnosti. Takže z mnoha skutků, které původně nebyly ani trestnými činy, ale byly by přestupky, se „spontánně“ trestné činy stávají. Důsledkem aktuální legislativní úpravy je tak neustálé zpřísňování trestní odpovědnosti pouze kvůli skutečnostem, jako jsou inflace, růst průměrné mzdy, ale i růst minimální mzdy. Toto však neodpovídá principům materiálního chápání právního státu a vymyká se principům chápaní trestního práva jako prostředku ultima ratio (poslední možnost). Průměrná mzda od účinnosti trestního zákona (v r. 2006) narostla z 623 eur na 1096 eur (v r. 2020).

Tato situace se negativně projevuje i v rozhodovací praxi trestních soudů, které jsou často předmětnou neflexibilní právní úpravou nucené pachatele trestat přísněji, než by bylo přiměřené.

Viliam Karas, předseda SAK k tomu uvedl: „Není v zájmu společnosti přísně trestním právem trestat prvopachatele drobných činů. Je to nepřiměřené a v konečném důsledku i drahé. Trestní řízení je v nepoměrně vyšší hodnotě než způsobená škoda, nemluvě o nákladech na případný výkon trestu odnětí svobody. Řešení takových skutků by mělo zůstat v přestupkové rovině. “

Za účelem odstranění anomálie, kdy se změna trestního postihu děje spontánně, mimo vůli zákonodárce, navrhuje SAK změnu právní úpravy, která má zajistit, že jednotlivé kategorie škod budou odpovídat vůli zákonodárce i po změně, resp. zohlednění ekonomické reality. Proto Slovenská advokátní komora navrhuje provázání výše malé škody s výší průměrné měsíční mzdy.

Navrhovaná úprava v § 125 odst. 1: Škodou malou se rozumí škoda převyšující částku jedné poloviny průměrné měsíční mzdy zaměstnance v hospodářství Slovenské republiky za první pololetí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém došlo ke spáchání činu.

Předmětnou novelu v České republice loni uvítali také zástupci obhajoby. „Předmětnou novelu trestního zákoníku velmi vítám jako reálný krok dekrimininalizace a s tím související depenalizace v rámci trestní politiky České republiky. Z pohledu sociologie práva trestní politika strnule nereagovala desítky let na ekonomicko-sociální vývoj společnosti, což bylo velmi špatné. Problémy současné společnosti jsou v jiných oblastech kriminality, než je ta nejdrobnější majetková trestná činnost, která již tradičně náleží do trestní působnosti četnicko-rychtářské, čili obecní – přestupkové, i když se bude jednat o zátěž obcí, ale opět je třeba tedy administrativně a popřípadě legislativně v této situaci municipality podpořit,“  uvedl ke schválené normě loni na podzim JUDr. Marek  Nespala, advokát, předseda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů ČAK a člen prezidia Unie obhájců ČR.

 

redakce AD, SAK

Foto: Pixabay

Go to TOP