Olomoucké arcibiskupství podalo ústavní stížnost ve sporu o Květnou zahradu v Kroměříži, památku na seznamu světového dědictví UNESCO. Podle pravomocného verdiktu NS z prosince loňského roku má zahrada zůstat ve vlastnictví státu. Arcibiskupství neúspěšně žádalo o její vrácení v rámci církevních restitucí. Tento krok potvrdil mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.

„Využili jsme i této poslední možnosti v rámci českého právního řádu, abychom dostáli své úloze dobrého hospodáře, protože cítíme odpovědnost za staletý majetek olomouckých biskupů jako velice zásadní a závažnou. Chceme využít všech nabízených možností, abychom opravdu měli jistotu, že jsme pro tuto úlohu udělali vše, co bylo v našich silách,“ řekl mluvčí Gračka. „Chceme, aby nezávislá instituce i v té nejvyšší instanci potom rozhodla, zda ten náš nárok je oprávněný nebo není,“ doplnil.

Arcibiskupství v žalobě tvrdilo, že zahrada tvoří funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou. Církev je získala v rámci majetkového vyrovnání v roce 2015. Květná zahrada však podle rozsudku může fungovat samostatně, navrácení církvi se jí tedy netýkalo.

Kroměřížský zámek a obě zahrady byly zapsány na seznam UNESCO společně. Arcibiskupství dříve uvádělo, že jde o jeden z důkazů jejich funkční souvislosti. Prostřednictvím svých právních zástupců také uvedlo, že zahrady a zámek mívaly v minulosti vždy stejného vlastníka, nejdříve církev, poté stát.

Dovolání arcibiskupství odmítl nedávno ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud. Poukázal na znění zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, který prý vydání zahrady neumožňuje.

„Soudy nemohou politickou reprezentací zvolené pojetí nápravy majetkových křivd uzpůsobovat vlastním představám o žádoucí míře kompenzace újmy, kterou církve a náboženské společnosti v minulosti utrpěly,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu. Nesouhlasil ani s tvrzením, že zahradu, která kdysi sloužila k relaxaci a odpočinku církevních hodnostářů, lze podřadit pod pojem „obydlí duchovních“.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay