Evropská komise zahájila 15. července 2021 řízení s Maďarskem a Polskem kvůli obavám z porušování práv sexuálních menšin (LGBT) v obou zemích. Zatímco v maďarském případě je důvodem hlavně nový zákon, který mimo jiné zakazuje ve školách informovat o menšinové sexuální orientaci, u Polska jsou podle komise problémem zóny bez LGBT ideologie, které vyhlásily desítky polských měst. Oběma státům, s nimiž unijní exekutiva dlouhodobě vede několik oddělených řízení souvisejících s právním státem a s evropskými hodnotami, odeslala komise dopisy a dala jim dva měsíce na reakci.

„Rovnost a respekt k lidským právům jsou základní hodnoty EU… Komise použije veškeré nástroje, aby tyto hodnoty hájila,“ komentoval zahájení procedury mluvčí komise Johannes Bahrke.

Šéf kanceláře předsedy maďarské vlády Gergely Gulyás v reakci uvedl, že Brusel nemá co mluvit k maďarskému zákonu a nemá se vměšovat do záležitostí, které spadají do kompetence členských států. Varoval, že zásahy EU do těchto oblastí by mohly rozbít celý blok. Evropskou komisi obvinil, že „útočí ze spíše politických než právních důvodů“.

Spolupracovník premiéra Viktora Orbána také podle agentury AFP obvinil evropskou exekutivu, že schválně zpožďuje schválení plánu, který může maďarské ekonomice pomoct vzpamatovat se z pandemie miliardami z unijních fondů.

Polské „zóny bez LGBT ideologie“ kritizuje Evropská komise od loňska. Několika městům, která tyto zóny vyhlásila, komise zastavila finanční podporu z unijních fondů.

Pokud Budapešť a Varšava námitkám unijní exekutivy nevyhoví, může řízení dospět až před Soudní dvůr EU. Ten má možnost zrušení sporných pravidel nařídit pod hrozbou vysoké pokuty.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com