Vláda dne 1. února 2021 schválila transpozici „směrnice o ochraně oznamovatelů“ v podobě návrhu zákona o ochraně oznamovatelů a doprovodného změnového zákona. O obou návrzích bude dál jednat Poslanecká sněmovna.

Cílem návrhů je zajistit ochranu širokému okruhu osob vykonávajících práci v soukromém i veřejném sektoru pro případ, že oznámí protiprávní jednání, o kterém se dozvěděly v souvislosti s prací. Chráněni budou typicky zaměstnanci a státní zaměstnanci, OSVČ, ale např. i stážisté, dobrovolníci a osoby, které oznamovateli pomohou protiprávní jednání oznámit. Navrhovaná opatření mají sloužit nejen k ochraně potenciálních oznamovatelů protiprávního jednání, ale také k prevenci protiprávních jednání obecně.

Oznamovatelé mají zranitelnou pozici i proto, že v Česku vůči nim přetrvává spíše negativní postoj. Zákon chce oznamovatele chránit před odvetnými opatřeními, která konkrétně vyjmenovává. Je mezi nimi například propuštění, uložení kárného opatření, diskriminace, přeložení na jiné místo, změna rozvržení pracovní doby nebo snížení mzdy. Takové odvetě nesmí být vystavena ani oznamovatelova osoba blízká nebo jeho kolega. Ochrany před odvetným opatřením se ovšem nemůže domáhat člověk, který podal vědomě nepravdivé oznámení.

„Smyslem předkládané úpravy je poskytnout oznamovatelům záruku, že pokud stanoveným způsobem oznámí informace o možném protiprávním jednání souvisejícím s prací, nebudou nijak postihováni. Jsem ráda, že se nám daří postupovat v procesu transpozice rychle, neboť v přijetí zákona vidím i úsporu veřejných a soukromých prostředků v důsledku včasného odhalení protiprávního jednání“ uvedla ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová.

Zavedení zákazu postihu oznamovatelů do právního řádu pomůže oznamovatelům zlepšit jejich postavení jak v případě sporu před soudem, tak obecně ve společnosti, a v konečném efektu napomůže častějšímu odhalení nejen korupce, ale i dalších typů závažné kriminality.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, se stala účinnou 16. prosince 2019 a od té doby běží pro všechny členské státy Evropské unie dvouletá transpoziční lhůta k promítnutí směrnice do národních právních řádů.

V procesu transpozice směrnice je Česká republika napřed v porovnání s ostatními členskými státy Evropské unie. Podle informací ministryně spravedlnosti Marie Benešové jsou některé členské státy teprve na samotném začátku transpozičních prací, zatímco v České republice už transpoziční návrhy byly schváleny vládou a jsou na cestě k projednání v Poslanecké sněmovně.

Snaha o legislativní úpravu whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, ale žádný z dosavadních návrhů nebyl přijat. K aktuálnímu návrhu ministerstvo obdrželo 231 zásadních a 220 doporučujících připomínek a uvedlo, že je zohlednilo. Přijetí předpisu o oznamovatelích je nezbytné kvůli tomu, že od 17. prosince 2021 bude závazná související směrnice EU. Účinnost zákona proto ministerstvo stanovilo ke stejnému datu. Právnické osoby pak budou podle něj muset do konce března 2022 zavést vnitřní systém pro přijímání a vyřizování oznámení. Za nedodržení povinností by mohly dostat až milionovou sankci.

 Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti; ČTK
Foto: Pixabay