Oběti trestných činů zřejmě budou mít nárok na peněžitou pomoc od státu v případě zhoršení sociální situace, do které se dostaly právě v důsledku spáchaní trestného činu. Vyplývá to z vládní novely zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, kterou na svém zasedání 26. ledna 2021 podpořila Sněmovna. Předloha – v souvislosti s evropskými předpisy – konkrétně upravuje zajišťování majetku.

Navrhovanou změnu u peněžité pomoci zdůvodňuje Ministerstvo spravedlnosti problematickým výkladem jednoho z ustanovení. Nejvyšší správní soud podle podkladů v lednu 2019 uvedl, že oběti nemusejí zhoršenou sociální situaci prokazovat. Pro nárok na tuto pomoc postačí, že doloží rozhodnutí soudu, kterým jim přiznal náhradu škody nebo nemajetkové újmy, stojí v důvodové zprávě.

„Přitom smyslem institutu peněžité pomoci je od jeho zavedení do českého právního řádu zmírnění zhoršené sociální situace, do které se oběť dostala v důsledku spáchání trestného činu,“ uvedlo Ministerstvo spravedlnosti. Jak také uvedlo MSp, Nejvyšší správní soud v podstatě nařídil státu nahrazovat peněžitou pomocí „všechny možné a myslitelné majetkové škody a nemajetkové újmy, pokud o nich soud pravomocně rozhodl“.

Prakticky to podle důvodové zprávy znamená, že i v případech, kdy by oběť měla nárok na paušální částku 10 000, nebo 50 000 korun – na niž mají nárok osoby, které doloží újmu na zdraví, nebo těžkou újmu na zdraví, která jim zhoršila sociální situaci – může dostat bez dalších podmínek až 200 000 korun. Tuto sumu může obdržet v případě, že navíc doloží i ztrátu na výdělku nebo náklady související s léčbou.

Předlohu novely zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, nyní posoudí Ústavně-právní výbor.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay