Pojišťovna musí doplatit náklady za pronájem náhradního auta, rozhodl ÚS
Ústavní soud zveřejnil v úterý 26. ledna 2021 svůj nález sp. zn. I. ÚS 2932/20, podle něhož platí, že smyslem a účelem ustanovení, přiznávajícího poškozenému právo na náhradu škody, je zajistit, aby poškozenému byla v plné míře kompenzována majetková újma. A dále platí, že ani u bagatelních věcí nelze slevit ze základních principů, na nichž je založen spravedlivý proces.
Stěžovatelka, společnost Romek.car, uzavřela s poškozeným smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky z poškozeného na stěžovatelku. Poškozenému vznikla v lednu 2019 škoda způsobená protiprávním jednáním viníka dopravní nehody, přičemž žalovaná Direct Pojišťovna, a. s. (vedlejší účastnice) je pojistitelem viníka dopravní nehody. Poškozený si byl nucen z důvodu opravy automobilu pronajmout náhradní vozidlo v období od 10. 1. 2019 do 28. 1. 2019, tedy po dobu 19 dnů (denní sazba činila 700 Kč). Poškozený měl vůz půjčený od stěžovatelky, která mu za půjčení vozidla fakturovala částku 13 300 Kč. Vedlejší účastnice při likvidaci pojistné události uhradila za půjčení vozidla pouze částku 4 200 Kč, neboť akceptovala pouze zapůjčení náhradního vozidla do doby oznámení totální škody, tj. do 15. 1. 2019. Zbývající částka ve výši 9 100 Kč se stala předmětem sporu v řízení před Městským soudem v Brně.
Městský soud v Brně v napadeném usnesení dospěl k závěru, že účelně vynaložené náklady na náhradní vozidlo lze poškozenému, resp. jeho právní nástupkyni, přiznat jen do 15. 1. 2019, neboť to je den, kdy bylo vedlejší účastnicí rozhodnuto o totální škodě. K vyplacení pojistného došlo dne 25. 1. 2019.
Stěžovatelka se závěry Městského soudu v Brně nesouhlasila, přičemž ve své argumentaci vyšla z nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3831/17, který ve skutkově obdobném případu poukázal na účel poskytování náhradního vozidla. K tomu stěžovatelka mimo jiné uvedla, že plnění od vedlejší účastnice bylo poškozenému připsáno na účet 25. 1. 2019, což byl pátek, 26. a 27. 1. tudíž připadlo na sobotu a neděli a v pondělí 28. 1. tedy v nejbližší možný termín, poškozený náhradní vůz vrátil. Podle stěžovatelky napadené rozhodnutí Městského soudu v Brně nereflektuje rozhodné skutečnosti tvrzené stěžovatelkou a nijak nezohledňuje shora citovaný nález Ústavního soudu.
Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí z pohledu tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a shledal, že předmětná ústavní stížnost je důvodná.
Ústavní soud předně konstatuje, že k tzv. bagatelním věcem, tj. věcem, u nichž peněžité plnění nepřevyšuje částku 10 000 Kč, přistupuje zásadně zdrženlivě, když již v minulosti mnohokrát judikoval, že způsobilost porušit základní práva a svobody je třeba posuzovat rovněž materiálně v kontextu aktuálních sociálních a ekonomických poměrů ve společnosti [srov. např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2538/09 (ve SbNU nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz)]. Nicméně současně platí, že ani u bagatelních věcí nelze slevit ze základních principů, na nichž je založen spravedlivý proces [srov. nález sp. zn. II. ÚS 3679/12 ze dne 16. 4. 2013 (N 57/69 SbNU 109), dostupný též na http://nalus.usoud.cz].
V projednávané věci považuje Ústavní soud za sporný postup Městského soudu v Brně, který se ve své argumentaci nijak nevypořádal s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3831/17. V nálezu sp. zn. IV. ÚS 2503/18 Ústavní soud přitom konstatoval, že nenásleduje-li obecný soud nosné důvody nálezu Ústavního soudu, aniž by pro to poskytl adekvátní odůvodnění, porušuje právo účastníka řízení na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.
Stejně tak městský soud pochybil, když se nezabýval rozsahem skutečně způsobené škody, čímž zasáhl do vlastnického práva stěžovatelky, jež je jí garantováno čl. 11 odst. 1 Listiny. Ústavní soud přitom v souvislosti s právem poškozeného na náhradu škody ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 2221/07 konstatoval, že „smyslem a účelem ustanovení, přiznávajícího poškozenému právo na náhradu škody, je zajistit, aby mu v plné míře byla kompenzována majetková újma“.
Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2932/20 vyhlášený dne 26. ledna 2021 naleznete ZDE.
Zdroj: Ústavní soud
Foto: Pixabay