Ústavní soud chystá na 21. ledna vyhlášení nálezu, který může ovlivnit vyplácení finančních náhrad restituentům za nevydané pozemky. Nejvyšší soud navrhl zrušit část zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, která při výpočtu náhrady odkazuje na ceny z počátku 90. let a vyhlášku ze stejného období.

Aktuální řízení volně souvisí s nálezem z roku 2017. Tehdy Ústavní soud řekl, že náhrada za pozemky, které už nelze restituentům vydat, musí být přiměřená a rozumná. Justice může podle nálezu v konkrétních sporech zohlednit současné poměry, a nejen ceny z počátku 90. let. Šlo o průlomový nález, před tím se ceny podobně aktualizovaly jen u náhrad podle zákona o mimosoudních rehabilitacích, a to na základě rozsudků Evropského soudu pro lidská práva.

Soudce zpravodaj Pavel Rychetský v roce 2017 uvedl, že nález je aktuální i čtvrtstoletí po vydání restitučních předpisů, protože mnoho nároků ještě není vyřešených. Zdůraznil, že restituenti mají získat přiměřenou finanční náhradu. Nemusí být sice ekvivalentem nynější tržní ceny, nesmí však být jen symbolická a měla by odstranit či alespoň zmírnit křivdu způsobenou komunistickým režimem.

Podle Nejvyššího soudu se ale nálezem Ústavního soudu otevřel příliš široký prostor pro interpretaci, včetně rizika, že lidé nebudou za srovnatelné pozemky dostávat také srovnatelné náhrady. Lepší než překlenovat deficity právní úpravy výkladem by bylo ji zrušit, míní Nejvyšší soud.

„Zrušení citovaného ustanovení by sice tuto obtíž plynoucí z ‚nedostatku práva‘ bezprostředně neodstranilo, avšak mohlo by se stát impulzem pro zákonodárce, aby převzal iniciativu a pokusil se řešenou problematiku případně uchopit novým a ústavně konformním způsobem,“ stojí v návrhu podaném v roce 2019.

Zákon konkrétně říká, že za pozemky, které se nevydávají a za které nelze poskytnout jinou parcelu jako náhradu, náleží peněžitá náhrada. Stanovuje se však v cenách platných k 24. červnu 1991 podle dobové vyhlášky.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay