Ústavní soud musí po více než deseti letech znovu zvážit, zda by pokuty pro vězně neměla přezkoumávat justice. Nyní vězni nemohou proti kázeňskému trestu až 5000 korun podat žalobu, pouze stížnost k Vězeňské službě. Podle Nejvyššího správního soudu je právní úprava v rozporu s ústavním pořádkem, proto senát s předsedou JUDr. Josefem Baxou navrhl provést škrty v zákoně o výkonu trestu odnětí svobody. Návrh je dostupný na webu soudu.

Ústavní soud obdržel návrh v prosinci a rozhodovat o něm bude plénum, tedy sbor všech 15 soudců a soudkyň.

K problematice kázeňských trestů se ústavní soudci vrátí po více než deseti letech. V roce 2010 zrušili paragraf, který prakticky znemožňoval přezkoumávání všech kázeňských řízení s vězni. Návrh na zrušení paragrafu i tehdy podal Nejvyšší správní soud. Politici pak museli přijmout novou právní úpravu, která umožnila přezkoumávat alespoň některé kázeňské tresty, které mohou být výrazným zásahem do základních práv a svobod.

Proti pokutám až do výše 5000 korun ale vězni nemohou podat žalobu ani podle nové právní úpravy. Možnost žaloby ale paradoxně mají třeba u trestu propadnutí věci nižší hodnoty – teoreticky i krabičky cigaret nebo kapesního nože.

NSS upozornil na to, že výše pokuty jako kázeňského trestu pro vězně je srovnatelná se sankcemi ukládanými za dopravní přestupky, které soudy přezkoumávat mohou. Navíc ve výkonu trestu je obtížnější vydělat peníze, proto je pokuta citelnější. Není tedy správné a logické, aby neexistovala možnost obrany u soudu.

„Není možné, aby co do důsledků mnohem přísnější trest, zasahující do vlastnického práva obviněného stejně jako je tomu v případě pokuty za přestupek, nepožíval možnosti soudního přezkumu,“ stojí v návrhu. Konkrétně se NSS zabývá stížností muže, který dostal pokutu 1000 korun za nedodržení předepsaného postupu při skladování léků.

Nejvyšší správní soud navrhuje zrušit celý odstavec zákona, který ze soudního přezkoumávání vylučuje také snížení kapesného nebo odnětí dříve přiznaných výhod, a to s odloženou platností případného zásahu Ústavního soudu. Parlament by tak měl čas schválit novou právní úpravu podle právního názoru obsaženého v budoucím nálezu.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay