Vláda zkrátila nová oddlužení z pěti na tři roky
Vláda dnes schválila návrh zákona, který zkracuje délku nových oddlužení pro všechny fyzické osoby z pěti na tři roky. Nový zkrácený režim oddlužení by mohl začít platit v insolvenčních řízeních zahájených po 1. červenci 2021. Návrh zdůrazňuje princip rovnosti v přístupu k druhé šanci podle evropské legislativy. Zvýšený důraz se i nadále klade na poctivý záměr dlužníka a práva věřitelů, a to po celou dobu trvání oddlužení.
Klíčovým prvkem novely insolvenčního zákona je zkrácení doby oddlužení v nových řízeních z dosavadních pěti let na tři roky. Již od dubna 2020 se zpřístupnilo pětileté oddlužení všem fyzickým osobám bez ohledu na to, jestli mají dluhy z podnikání. Zkrácené tříleté oddlužení je ovšem stále vyhrazeno pouze vybraným kategoriím zranitelných osob, kterými jsou např. starobní důchodci. Nově se v duchu evropské směrnice navrhuje tříleté oddlužení zpřístupnit všem fyzickým osobám bez rozdílu.
Ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová po jednání vlády řekla, že ekonomické potíže spojené s epidemií dopadají i na střední třídu. „Je třeba jí v tomto směru pomoci, tato novela by měla být efektivní a účinná,“ řekla. Příslušná evropská směrnice má být zakomponována do českého práva do července 2021, což by se podle ministryně Benešové mělo podařit. „Hlavním cílem je rychlejší a efektivnější osvobození od dluhů,“ dodala.
Odstranění faktických překážek na vstupu do oddlužení
Součástí návrhu zákona je i norma usnadňující dlužníkům s exekucemi vstup do oddlužení. Exekuční srážky, které by za současné právní úpravy byly až do schválení oddlužení uloženy u plátce mzdy, bude možné použít přednostně na úhradu pohledávek výživného a ve zbytku na úhradu nákladů insolvenčního řízení. Dlužník proto nebude nucen po provedení exekučních srážek uhrazovat výživné a náklady řízení z nezabavitelné částky.
Odstranění procesních překážek včasného osvobození dlužníka
Včasnému osvobození dlužníka nebrání případné průtahy při zpeněžování majetku. V novém procesním schématu oddlužení lze dlužníka osvobodit, přestože v okamžiku splnění předpokladů pro osvobození dosud nebylo dokončeno zpeněžení majetku náležejícího do majetkové podstaty. Nedojde-li k přerušení či prodloužení průběhu oddlužení iniciovanému zpravidla ze strany dlužníka, bude dlužník osvobozen nejpozději po třech letech od schválení oddlužení. Ve zpeněžování lze pokračovat i po osvobození dlužníka.
Důraz na zájmy věřitelů a na poctivost dlužníka
Práva věřitelů jsou v novém procesním schématu insolvenčního řízení chráněna stejně účinně jako v současné právní úpravě. Schopnost dlužníka splácet nezajištěným věřitelům alespoň tolik, kolik činí pohledávky insolvenčního správce, zůstává podmínkou povolení oddlužení i nadále. Poctivost dlužníka se beze změny vyžaduje po celou dobu trvání insolvenčního řízení. V opačném případě dlužníkovi hrozí zejména zrušení schváleného oddlužení nebo odejmutí přiznaného osvobození.
Česká asociace věřitelů vnímá vládní návrh zákona na zkrácení oddlužení z pěti let na tři roky jako nespravedlivý a nepřijatelný zásah do práv věřitelů.
„Jeho přijetí by znamenalo další zásadní zhoršení vymahatelnosti práva a pro dlužníky signál, že se dluhy již vůbec nemusejí splácet. To je může v budoucnu motivovat k tomu, aby vědomě vytvářeli a nespláceli další dluhy. Novela insolvenčního zákona platí pouhý rok a půl a již dochází k návrhu na její změnu, aniž by byly zhodnoceny její dopady. Přijaté kompromisní řešení se tak salámovou metodou může vrátit k původní extrémní podobě, před kterou velká část odborníků i zákonodárců v minulosti varovala. Pokud vláda trvá na zkrácené době oddlužení, měla by alespoň výrazně zpřísnit jeho podmínky. Například tím, že by úspěšné absolvování oddlužení bylo opět podmíněno splacením minimálně 30 procent dluhu,“ uvedl k vládnímu rozhodnutí JUDr. Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti; ČTK; Česká asociace věřitelů
Foto: Pixabay
