Poslanecká sněmovna přerušila projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, do příští schůze v prosinci. Ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová označila při dnešním druhém čtení předlohy část úprav navrhovaných poslanci za „bramboračku“. S některými z nich, jak už je podpořil Ústavněprávní výbor, zásadně nesouhlasí, část z nich se podle ní navíc vzájemně vylučuje.

„Vůbec nemám radost z toho, jak se zákon vyvíjí,“ zdůraznila ministryně. Nechce, aby se ministerská legislativa podílela na revizi těch poslaneckých návrhů, s nimiž zásadně nesouhlasí. Úpravy, jak je podpořil výbor, se ale podle ministryně Benešové musí řádně prověřit, což si vyžádá určitý čas.

Ústavněprávní výbor chce z novely například vyškrtnout ustanovení, podle nichž by se všechny exekuce na jednoho dlužníka soustředily u exekutora, který zahájil první z nich. Slučování mělo podle vlády snížit náklady řízení. Šanci výbor naopak dal dvěma poslaneckým úpravám, které míří na dluhy z minulosti. Jeden z nich předpokládá, že by dlužníkům vůči státu stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Druhý počítá se zastavováním dlouhodobě bezvýsledných exekucí s jistinou do 1500 korun. Věřitelé by získali část pohledávky zpět od státu a exekutorům by stát uhradil část výdajů spojených s vymáháním peněz.

Výbor také doporučil, aby se z vymožených peněz nejprve splácela jistina dluhu, teprve potom úrok. Další podpořený návrh snižuje penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění. Právní výbor naopak zamítl všechny poslanecké návrhy na zavedení místní příslušnosti exekutorů.

Vládní novela mimo jiné předpokládá, že věřitelé by hradili zálohu na náklady vymáhání dluhu. Věřitele by podle zdůvodnění vedla ke zvážení, zda jsou majetkové poměry dlužníka takové, že by pohledávka mohla být úspěšně vymožena. Nehradila by se například v případě vymáhání výživného.

Předloha také zavádí tříletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor musel zastavit bezvýslednou exekuci i bez návrhu a bez souhlasu věřitele. Věřitel by postup mohl odvrátit další zálohou na náklady řízení. Bezvýsledná exekuce by ale mohla trvat nejdéle devět let.

Zdroj: ČTK
Foto: PS PČR