Zřejmě již každému z nás byla v životě jiným způsobena majetková nebo nemajetková újma. Většina takových situací je méně závažná, jelikož vzniklá újma je zanedbatelná, a k jejímu vyřešení postačí rozumná domluva mezi stranami škodné události. V případě nemajetkové újmy pak omluva. Někdy ale omluva ani domluva nestačí.

Každá osoba se však může dostat do situace, kdy škůdce, tedy ten, kdo jednal protiprávně a svým jednáním způsobil újmu na jmění nebo nemajetkovou újmu, odmítá svoji povinnost kompenzovat poškozenému újmu. Často je pak protiprávní jednání škůdce natolik škodné, že působí poškozenému výraznou újmu.

Tento článek se dále zabývá speciálně náhradou při újmě na přirozených právech člověka. Přirozená práva jsou složky osobnosti člověka, tedy zejména jeho život a důstojnost, dále pak zdraví, právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a také projevy osobní povahy.

Kdy vzniká povinnost nahradit jinému újmu?

Povinnost nahradit újmu vzniklou nepřiměřeným zásahem do přirozených práv člověka vzniká ze zákona každému, kdo vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do přirozeného práva poškozeného. Existují tedy celkem čtyři zákonné předpoklady pro to, aby škůdci vznikla povinnost újmu nahradit. Jedná se o:

1. protiprávní jednání,
2. újmu,
3. kauzální nexus, tj. příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním a vzniklou újmou,
4. a zavinění.

Poškozený v soudním sporu nese důkazní břemeno ohledně protiprávního jednání škůdce, vzniklé újmy a příčinné souvislosti. Zavinění postačí ve formě nedbalosti a škůdce jej díky zákonem stanovené vyvratitelné domněnce nemusí prokazovat.

Co má škůdce povinnost nahradit?

Škůdce má povinnost nahradit poškozenému vše, co svým zaviněným protiprávním jednáním způsobil. V případě vzniku povinnosti odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu, nahradí majetkovou újmu, tj. škodu, i nemajetkovou újmu včetně způsobených duševních útrap.

Majetková újma = škoda

Škoda se primárně nahrazuje uvedením do původního stavu, a pakliže to není možné, nebo požaduje-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

Nemajetková újma

Naproti tomu nemajetková újma se odčiní tzv. přiměřeným zadostiučiněním, které musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Zákon také stanoví závažné důvody, pro které mohou být odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Řadí mezi ně např.:

• úmyslné způsobení újmy,
• zneužití závislosti poškozeného.

Speciální případy ─ ublížení na zdraví a usmrcení

Speciální právní úprava je věnována náhradě při ublížení na zdraví a při usmrcení. Poškozený, kterému bylo zasaženo do přirozeného práva na zdraví má především právo na náhradu škody, tedy nárok na:

• náhradu nákladů spojených s léčením,
• náhradu nákladů spojených s péčí o domácnost,
• náhradu za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti,
• náhradu za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti,
• náhradu za ztrátu důchodu.

Samozřejmě má také právo na náhradu nemajetkové újmy spočívající v nároku na bolestné, nároku za ztížení společenského postavení, vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, a nároku na tzv. další nemajetkové újmy. Kromě toho vzniká osobě, která konala bezplatně práce pro poškozeného v jeho domácnosti nebo závodu, nárok na peněžitý důchod.

Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví vzniká nárok na peněžitou náhradu za duševní útrapy také manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké, která plně vyvažuje jejich utrpení. Při usmrcení je možné pozůstalým přiznat také náhradu nákladů spojených s pohřbem a náhradu nákladů na výživu pozůstalým.

Správné určení a vyčíslení jednotlivých nároků je základem úspěchu

Poškozeného v soudním řízení tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně jednotlivých nároků. Konkrétní žalobní tvrzení je tak vždy třeba prokázat vhodnými důkazy. Poškozený musí přesně vyčíslit nejen škodu, ale podle současné rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu ČR i nemajetkovou újmu. Nejvyšší soud ČR vytvořil metodiku obsahující pravidla pro odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění. Jedná se o pomůcku, která sice nemá závazný charakter, ale soudy z ní ve své praxi vycházejí. Metodika se však nedotýká tzv. dalších nemajetkových újem.

Soud je pak vázán žalobním návrhem a nemůže žalobci přiznat náhradu vyšší, než jakou žádal. Naproti tomu bude-li poškozený požadovat více, než na co má nárok, soud tuto skutečnost negativně promítne do povinnosti nahradit náklady řízení.

Vyčíslení jednotlivých nároků na náhradu nemajetkový újmy a jejich správné vymezení v žalobě je úkolem bezesporu složitým. Je proto nezbytné se v takové situaci obrátit na advokáta, který je odborníkem a dané problematice rozumí. Pomůže Vám s vyčíslením všech nároků, na něž máte ze zákona nárok, a zajistí, aby vaše pohledávka byla řádně uplatněna u soudu a případně dále účinně vymáhána.

Na koho se můžete obrátit?

Hledáte spolehlivého advokáta? Obraťte se na advokátní kancelář FABIAN & PARTNERS prostřednictvím jejich přehledného webu, telefonicky nebo mailem. Pomohou vám s vymáháním pohledávek všech druhů ─ výživné, mzdy, směnky, půjčky, nájemné nebo také vymáhání faktury. Nebojte se ozvat odborníkům a požádat je o právní pomoc.

Petra Petříková; FABIAN & PARTNERS