K druhému omezování exekuce prodejem movitých a nemovitých věcí není důvod

V souvislosti s opatřeními v boji proti šíření nákazy Covid-19 byl na jaře ve stavu legislativní nouze přijat zákon Lex Covid, který mimo jiné zaváděl moratorium pro podávání insolvenčních návrhů, zmírňoval podmínky při oddlužení osob a ve výkonu rozhodnutí a exekucí zakázal pro období od 24. 4. 2020 do 30. 6. 2020 exekuci prodejem movitých věcí a nemovitostí, které jsou obydlím dlužníka. Přechodně do konce roku 2020 zvýšil nezabavitelnou částku na účtu dlužníka z dosavadního dvojnásobku na čtyřnásobek životního minima jednotlivce. Výjimku tvořily pohledávky výživného, pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy nebo písemné oznámení povinného učiněné vůči soudu, že má ve výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí pokračovat.

Primárním cílem zákona nikdy nebylo zamezení šíření nákazy při výkonu činnosti soudní moci ani činnosti právnických profesí. Podle Ministerstva spravedlnosti totiž při práci notářů, advokátů, exekutorů ani insolvenčních správců nedochází k shromažďování většího množství osob a nevzniká tak ani zvýšené riziko šíření infekce, jemuž se má nařízením předcházet. Ostatně za období od 12. 3. 2020 do 24. 4. 2020, než bylo zakázáno provádění mobiliárních exekucí, a stejně tak v období od 1. 7. 2020 až dosud, nebyl prokázán jediný případ přenosu koronaviru mezi vykonavatelem a povinným.

Jediným důvodem zákazu provádění některých způsobů výkonu rozhodnutí tak byla prevence ekonomických dopadů provedení exekuce a zmírnění tvrdosti insolvenčního zákona vůči dlužníkům.

Vláda tento týden předložila Poslanecké sněmovně letos již druhý návrh na zákaz provádění mobiliárních exekucí, tentokrát až do 28. 2. 2021, což je doba více než čtyř měsíců, tedy dvojnásobně dlouhá oproti jarnímu zákazu. K tomu byl podán poslanecký pozměňovací návrh rozšiřující omezení i na exekuci prodejem nemovitosti.

Argumenty uváděné v důvodové zprávě k návrhu zákona jsou vesměs stejně obecné jako na jaře – propad příjmů domácností, vyčerpání úspor a obavy z nepříznivých ekonomických dopadů výkonu rozhodnutí na dlužníky.

Fakta ale jasně svědčí proti těmto tvrzením. Není pravdou, že by domácnosti vyčerpaly své úspory. Díky programu Antivirus se udržela nejen zaměstnanost, ale i příjmy domácností. Celkové reálné příjmy obyvatelstva vzrostly oproti předchozímu čtvrtletí o 0,3 %, a to díky vládní podpoře zaměstnanosti. Podle statistik Českého statistického úřadu české domácnosti dokonce stihly vytvořit meziročně o 5,3 % vyšší úspory.

V takovém případě ale nejsou žádným způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu a stejně tak státu v případě řádného projednání návrhu nehrozí značné hospodářské škody. Důvody pro přijetí zákona ve stavu legislativní nouze chybí. Zákon by tak byl protiústavní.

Státem poskytované kompenzace mzdových nároků zaměstnanců pracujících v uzavřených provozech činí 100 % průměrného výdělku, zatímco na jaře to bylo 80 %, a stát proplatí provozovateli polovinu nájemného, na jaře proplácel 30 %. Dokonce ani v nejvíce postiženém segmentu, gastronomii, není situace taková, jak vláda v návrhu tvrdí. Podle údajů společnosti Bisnode v gastronomii zaniká méně firem. Letos do konce srpna zatím zaniklo 390 společností, které podnikají ve stravování a pohostinství. To je meziročně o desetinu méně než ve stejném období loni.

Za velmi diskutabilní a nepřezkoumatelné je třeba označit délku navrhovaného omezení exekucí. Doposud žádné opatření vlády ani jiného orgánu nesvědčí o tom, že by základní školy měly být uzavřeny na tak dlouhou dobu. Dnes víme, že krizová opatření proti šíření nákazy nejvýše v horizontu dvou až tří týdnů zaberou a nárůst nákazy poklesne. Budou-li školy otevřeny již začátkem listopadu, jak je avizováno, pak rodiče dětí mladších 10 let opět nastoupí do práce. Trvání zákazu exekuce prodejem movitých věcí po dobu dalších 4 měsíců tedy zcela postrádá oporu v reálném stavu a očekávaném vývoji.

Stejně tak není důvod k zákazu provedení dražby movitých věcí, které byly zabaveny dříve, neboť dlužník s nimi tak jako tak nakládat nemůže, s jejich ztrátou se smířil a jejich zpeněžením by mohl být jeho dluh snížen či zcela splacen. Naopak jejich několikaměsíčním skladováním u řady věcí hrozí jejich znehodnocení nebo snížení hodnoty a náklady na skladném půjdou v konečném důsledku na vrub dlužníka.


JUDr. Lukáš Jícha, soudní exekutor

Dvě dobré zprávy na závěr – podle nejnovějších statistik Exekutorské komory ČR meziročně klesl počet osob v exekuci o 50 000 a ČR si podle nového průzkum Eurostatu vede velmi dobře i v počtu nezaměstnaných, která je nejnižší v EU. (pozn. red.)

Go to TOP