Sněmovna: Pravidla kurzarbeitu je třeba upravit, od listopadu platit nebude

Na své 61. schůzi, a to hned v prvním čtení, podpořila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Vládní předlohu takzvaného kurzarbeitu ale chtějí poslanci ještě upravovat ve výborech. Mimo jiné chtějí změnit maximální výši příspěvku nebo délku vyplácení podpory. Celkem bude třeba projednat na dvě desítky pozměňovacích návrhů, které se k norně ve Sněmovně sešly.

 

Návrh pravidel zkrácené práce s příspěvkem státu, tzv. kurzarbeit, by měl nyní posoudit Výbor pro sociální politiku a na návrh opozice také Hospodářský výbor. Kurzarbeit tedy nebude zaveden od listopadu tohoto roku tak, aby navázal na „běžící“ program Antivirus, jak vláda původně navrhovala. V současné době dokonce ani není jisté, zda budou nová pravidla zkrácené práce s příspěvkem státu schválena tak, aby byla účinná od ledna 2021.

Ministryně financí JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., označila vládní návrh za výsledek kompromisu. Opatření podle ní nesmí blokovat zaměstnance na neperspektivních místech. „Stát svými zásahy nesmí podnikatelské prostředí deformovat,“ řekla JUDr. Schillerová.

Aktuální verzi parametrů kurzarbeitu kritizuje jak opozice, tak zaměstnavatelé a odbory. K tomu poslankyně Mgr. Kateřina Valachová, Ph.D., uvedla, že jak tripartita, tak zástupci parlamentních stran budou o pravidlech ještě jednat.

Poslankyně Ing. Věra Kovářová, MIM, zdůraznila, že Česko zkrácenou práci potřebuje, navrhované parametry ale nejsou efektivní. Její kolegyně PhDr. Olga Richterová, Ph.D., volala mimo jiné po objektivních kritériích pro spouštění státní podpory zaměstnavatelům v podobě hrazení platů zaměstnanců v době, kdy pro ně není práce. Podle vládní předlohy by měl rozhodovat kabinet.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vládní návrh uváděl, že by mohl zaměstnanec zůstat doma až čtyři dny v týdnu. Za neodpracované hodiny by dostával 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří pracují u právnické osoby aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu a zohledňoval by se při vyplácení dávek.

Jako legislativní pracovník Ministerstva práce a sociálních věcí se až do roku 2012 podílel na tvorbě všech novel zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti i autor odborných článků pro Advokátní deník, advokát a odborník na pracovní právo JUDr. Ladislav Jouza. K připravované úpravě tzv. kurzarbeitu uvedl, že první údaje o něm byly obsaženy již v návrhu novely zákoníku práce v roce 2006 (č. 262/2006 Sb.) Již tehdy byly do zákona převzaty praktické poznatky z pracovněprávních předpisů Německa, kde se v praxi osvědčily. „Vzpomínám na to, jak v přípravném legislativním období tohoto předpisu i krátce po jeho vydání nebyly zúčastněné subjekty, jako např. zaměstnavatelé, justiční sféra apod. s právní úpravou spokojeny. Tvrdilo se, že částečná nezaměstnanost u nás nemůže nastat, že úprava je s ohledem na ekonomickou situaci nadbytečná apod. Současná situace však potvrzuje opak,“ řekl k projednávanému zákonu o zkrácené práci s příspěvkem státu JUDr. Ladislav Jouza.

Současná úprava kurzarbeitu byla do zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., vložena zákonem č. 203/2015 Sb.

 

 

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay

 

Go to TOP