Lidí bez nároku na důchod bude přibývat, říká ombudsman

Po roce 2010 došlo v České republice ke zpřísnění podmínek pro získání starobního důchodu. Ty jsou v rámci zemí EU naprosto výjimečné – oproti sousednímu Slovensku či Rakousku, kde je minimální doba pojištění pro získání starobního důchodu 15 let, se v České republice postupně prodloužila až na 35 let. Navíc se do této doby nezapočítávají některé náhradní doby pojištění získané po roce 2009, případně se krátí. Spadá sem např. i doba studia. To vše podle ombudsmana JUDr. Stanislava Křečka povede k nárůstu počtu seniorů, kterým nevznikne nárok na starobní důchod.

 

Zatímco dříve se lidé v souvislosti se starobním důchodem na ombudsmana obraceli především kvůli výši důchodu, v poslední době přibývá případů, kdy si stěžují na to, že vůbec nemají na starobní důchod nárok a nemůže jim být přiznán.

Po roce 2010 se totiž začaly zpřísňovat podmínky a minimální doba pojištění pro vznik nároku na důchod se postupně prodloužila z 25 let až na současných 35 let. K tomu přistupuje i nezapočítávání či krácení některých náhradních dob pojištění získaných po roce 2009, například doby studia, a také další redukce některé započitatelné doby pojištění získané do roku 2010 v případě důchodů přiznaných po 31. 12. 2018. Příliš nepomůže ani alternativní podmínka zmírněné doby pojištění 20 nebo 15 let, protože tu lze využít jen v případě dosažení důchodového věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže daného data narození. Znamená to tedy „odejít do důchodu“ výrazně později.

„Obávám se, že pokud nebude politická reprezentace řešit přísnou podmínku pro získání důchodu, čeká nás zvýšení počtu seniorů v důchodovém věku bez nároku na důchod a zvýšení chudoby v této skupině lidí. Buď budou senioři nuceni do opravdu hodně vysokého věku pracovat, nebo budou odkázáni na dávky pomoci v hmotné nouzi, které však nezajišťují důstojné zabezpečení ve stáří. Navíc se tím významně zatíží dávkový systém. Už dnes se kvůli podmínce 35 let ocitají zcela bez důchodu lidé, kteří nastřádali kupříkladu 33 let celkové doby pojištění, ženy, které část života strávily v domácnosti, lidé s invalidním důchodem, kteří nemohli najít práci a byli dlouhodobě vedeni na úřadu práce. Do budoucna se to bude zhoršovat a lidí bez důchodu bude přibývat,“ varuje ombudsman JUDr. Stanislav Křeček.

Požadavek 35 let doby důchodového pojištění je v evropském srovnání nebývalý. Nejběžnější v Evropě je podmínka 15 let doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod. Tak je tomu i na Slovensku, v Rakousku a jinde. Do budoucna hrozí, že podmínku 35 let doby pojištění splní především ti, kdo v průběhu života nenarazí na studijní nebo pracovní a zdravotní komplikace. Už nyní se počet zamítnutých žádostí o důchod pohybuje kolem 5000 ročně a důvodem zamítnutí je převážně nezískání doby pojištění, přibližně 5 % žadatelů podmínku nároku na důchod nesplní. Tento počet se bude podle ombudsmana zvyšovat, naplno by se měl projevit kolem roku 2040.

Podle zjištění Kanceláře veřejného ochránce práv lidé často nevědí, které činnosti jsou nebo nejsou dobami důchodového pojištění, takže je běžně v průběhu svého produktivního života nesledují. Mezi činnosti, které se do důchodového pojištění nezapočítávají, patří například odložený nástup do zaměstnání po ukončení studia, péče o dlouhodobě nemocné dítě starší čtyř let, které nebylo uznáno za závislé na péči, delší doba v evidenci uchazečů o zaměstnání osob invalidních v I. nebo II. stupni. Od roku 2010 se do důchodu nezapočítává ani doba studia po dosažení 18 let.

Pro příklad uvedl JUDr. Křeček stěžovatelku, které nebyl přiznán starobní důchod, protože nesplnila podmínku 35 let důchodového pojištění. Pracovala 27 let a vychovala čtyři děti, z toho jedno v pěstounské péči, 5 let jí bylo započítáno jako náhradní doby pojištění. Až do roku 2001 v podstatě nepřetržitě pracovala. Později, do roku 2019, kdy dosáhla důchodového věku, střídala krátkodobější zaměstnání s evidencí na úřadu práce. Celkem tak získala 32 let doby pojištění. Z části kvůli věku a obecně horší zaměstnatelnosti, ale také kvůli invaliditě I. stupně pro psychické postižení, má omezenou možnost si odpracovat chybějící rok.

„Nastavení důchodového systému je politickým rozhodnutím. Považuji však za nezbytné upozornit na negativní dopady právní úpravy. Setkávám se s nimi už nyní a je jisté, že situace lidí po dosažení důchodového věku se bude zhoršovat. Upozornil jsem na mimořádnou přísnost podmínek Komisi pro spravedlivé důchody, která dává doporučení ministryni práce a sociálních věcí k projednání v koaliční radě. Jsem přesvědčen, že by vláda měla možným negativním důsledkům velmi přísné právní úpravy předcházet včas a zvážit její změnu,“ vysvětluje JUDr. Křeček. Přísně nastavenou podmínku pro vznik nároku na starobní důchod v České republice ostatně kritizuje i OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) v návrhu své aktuální zprávy, jejíž finální verze by měla být publikována v říjnu 2020.

Ombudsman vítá, že Komise pro spravedlivé důchody doporučila, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí rozpracovalo varianty, které zmírňují podmínku získané doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod, v rámci již dříve diskutovaného 0. a I. pilíře. Ministerstvo by pak mělo představit návrh důchodové reformy, který vyjde právě ze závěrů této komise. Ochránce práv navíc apeluje na uvedené ministerstvo, aby se na otázku ojediněle vysoké potřebné doby pojištění zaměřilo například i v rámci případných dílčích změn zákona o důchodovém pojištění.

Za stávajícího nastavení podmínek přiznání starobního důchodu JUDr. Křeček lidem doporučuje, aby si včas u České správy sociálního zabezpečení zjišťovali započítané roky pojištění. Z informativního osobního listu důchodového pojištění zjistí, jestli jim nechybějí odpracované roky, aby si mohli obstarat chybějící doklady o důchodovém pojištění, případně aby si mohli některé chybějící doby doplatit.

Důchody patří k nejčastějším tématům podnětů, které Kancelář veřejného ochránce práv obdrží. Každoročně se kvůli nim na ombudsmana obrátí 500–600 lidí, z toho přibližně v jedné pětině se jedná o problémy se starobním důchodem. Systémové problémy, které z podnětů vyplynuly, ombudsman vždy řešil prostřednictvím připomínek k vládním návrhům zákonů, legislativními doporučeními i aktivní účastí v odborných důchodových komisích. V minulosti se takto podařilo prosadit zvýšení důchodů pro osoby dlouhodobě pečující o blízkou osobu závislou na péči u většiny pojištěnců. Naopak se nepodařilo zabránit zrušení doby studia jako náhradní doby důchodového pojištění.

V rámci Komise pro spravedlivé důchody ombudsman podpořil návrhy, které směřují ke spravedlivějšímu nastavení důchodového systému – jde například o podporu dřívějšího odchodu do důchodu zaměstnanců v náročných profesích, o spravedlivější výpočet důchodu pro osoby pečující o dítě nebo o osobu se zdravotním postižením.

 

 

Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv
Foto: Pixabay

Go to TOP