Student vysoké školy požádal kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR o poskytnutí údajů z peněžních deníků poslaneckých klubů. Chtěl je použít ve své magisterské práci. Sněmovní kancelář mu odmítla informace poskytnout. Chybovala. Ve svém rozsudku 4 As 91/2020–45 z 29. září 2020 to konstatoval Nejvyšší správní soud, u něhož si student stěžoval. Podle NSS lze i studenta vysoké školy považovat za “společenského hlídacího psa“, který sleduje veřejný zájem.

V souladu s § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, požádal student vysoké školy Samostatné oddělení styku s veřejností PS PČR o poskytnutí informací o hospodaření poslaneckých klubů. Část informací, které se týkaly  peněžních deníků klubů, však sněmovní kancelář poskytnout odmítla. Student se odvolal, jeho odvolání bylo zamítnuto. Proto student podal žalobu proti rozhodnutí o odvolání k Městskému soudu v Praze, ten ji rozsudkem ze dne 11. 2. 2020 také zamítl. Proti tomuto rozsudku městského soudu podal student/žalobce kasační stížnost, v níž mimo jiné navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek městského soudu i rozhodnutí správních orgánů obou stupňů. NSS svým rozhodnutím z 29. září rozsudek Městského soudu v Praze zrušil, zrušil i rozhodnutí vedoucího Kanceláře PS PČR a vrátil věc zpět k dalšímu řízení.

Podle stanoviska NSS jsou poslanecké kluby jedním ze základních pilířů parlamentní demokracie, na svou činnost přijímají veřejné prostředky z rozpočtu Sněmovny, „proto zde existuje zřetelný zájem na veřejné kontrole hospodaření poslaneckých klubů i ve vztahu k platovým náležitostem jejich zaměstnanců.“ Z informací o počtu pracovníků a výši jejich platů a odměn si veřejnost může udělat představu o tom, zda politické strany nakládají s veřejnými prostředky hospodárně a jestli je nezneužívají k výplatě neadekvátně vysokých částek svým členům nebo k jiným nežádoucím účelům.

„Takový poznatek může být pro voliče jedním z aspektů hodnocení činnosti jednotlivých poslaneckých frakcí a rozhodování, pro jaký politický subjekt budou hlasovat v příštích volbách do Poslanecké sněmovny,“ konstatoval ve svém rozsudku NSS. Soud také dospěl k závěru, že poskytnutí informací studentovi pro diplomovou práci může přispět k veřejné diskusi, neboť diplomové práce se v České republice zveřejňují. Veřejná kontrola činnosti orgánů veřejné moci nepřísluší podle NSS jen úzce vymezené skupině osob a status takzvaného společenského hlídacího psa může mít i student. Tzv. platový nález Ústavního soudu, na který odkázal Městský soud v Praze, není v této konkrétní kauze důvodem pro paušální odmítnutí nároku na informace z platových deníků.

Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ke kauze sdělila, že základní údaje o celkové výši příspěvků na činnost poslaneckých frakcí veřejnosti pravidelně poskytovala, několikrát také poskytla informace o peněžních denících. „Takový dotaz po posouzení v souladu s příslušným nálezem Ústavního soudu splnil čtyři “prahová kritéria“ pro poskytnutí konkrétní informace, kdy jedním z nich je i veřejný zájem,“ uvedla ve svém vyjádření sněmovní kancelář. A dodala: „V případě studentské žádosti toto kritérium podle sněmovní kanceláře splněno nebylo. Rozhodnutí NSS nyní vnáší nový pohled do této procedury, který budeme muset akceptovat.“

Student v mezičase obhájil svou diplomovou práci a studia VŠ ukončil. Přesto by se vedení kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR mělo jeho žádostí o informace z roku 2017 znovu zabývat. Pokud nadále nebude chtít některé konkrétní údaje z deníků poskytnout, bude to muset náležitě zdůvodnit.

Celý rozsudek NSS 4 AS 91/2020–45 naleznete ZDE.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay