Soudní dvůr Evropské unie v úterý 22. září svým rozsudkem C-594/18 Rakousko vs. Komise definitivně zamítl rakouskou žalobu napadající rozhodnutí Evropské komise (EK) schválit státní podpory, jež Spojené království zamýšlelo poskytnout bloku C jaderné elektrárny Hinkley Point C nedaleko Bristolu. Rakousko podalo žalobu proti rozhodnutí Evropské komise u Tribunálu Evropské unie již v roce 2015, kdy Británie ještě byla členem EU.

Rozhodnutím ze dne 8. října 2014¹ schválila Evropská komise podpory, jež Spojené království zamýšlí poskytnout bloku C jaderné elektrárny Hinkley Point, která se nachází v Somersetu na pobřeží Spojeného království (dále jen „Hinkley Point C“), za účelem podpory výstavby nových kapacit na výrobu jaderné energie. Zprovoznění tohoto bloku je naplánováno na rok 2023 a předpokládaná doba provozu je šedesát let. Podpory, které lze rozdělit na tři složky, mají být poskytnuty budoucí provozovatelce bloku C, společnosti NNB Generation Company Limited (dále jen „NNB Generation“), která je dceřinou společností společnosti EDF Energy plc.

Prvním z dotčených opatření je „rozdílová smlouva“², která má zaručit cenovou stabilitu pro prodej elektřiny během provozu Hinkley Point C. Druhým z opatření je dohoda mezi investory společnosti NNB Generation a ministrem pro energetiku a klimatickou změnu Spojeného království, která zaručuje nárok na vyrovnání pro případ předčasného ukončení provozu jaderné elektrárny z politických důvodů. Třetí z opatření spočívá v úvěrové záruce Spojeného království za dluhopisy, jež vydá společnost NNB Generation, a zaručuje včasné splacení jistiny a úroků z podkladových dluhopisů.
Evropská komise ve svém rozhodnutí kvalifikovala tato tři opatření jako státní podpory slučitelné s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU. Podle tohoto ustanovení mohou být podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, považovány za slučitelné s vnitřním trhem.

Rakousko se domáhalo zrušení tohoto rozhodnutí u Tribunálu Evropské unie. Ten však rozsudkem z 12. července 2018³ žalobu zamítl.

Rakousko, které je dlouhodobým kritikem jaderné energetiky, v žalobě tvrdilo, že schválení státní podpory je v rozporu se závazkem Evropské unie podporovat obnovitelné zdroje energie. Podle bývalého rakouského kancléře Wernera Faymanna, který podání žaloby inicioval, mají subvence podporovat nové moderní technologie, které jsou v zájmu všech států EU. „V žádném případě se nevztahují na jadernou energetiku,“ uvedl Faymann při podání žaloby.

V řízení o kasačním opravném prostředku, které Rakousko následně podalo⁴, byl Soudní dvůr vlastně požádán o odpověď na otázku, k níž zatím neexistuje judikatura, zda výstavba jaderné elektrárny může být předmětem státní podpory schválené Evropskou komisí na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU. Zamítnutím kasačního opravného prostředku Soudní dvůr na tuto otázku odpověděl kladně.

Soudci ve svém rozhodnutí uvedli, že unijní právo „nevyžaduje, aby zamýšlená podpora sledovala cíl společného zájmu“. Každý členský stát EU má právo „svobodně stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, volit mezi různými energetickými zdroji a rozhodovat o základní skladbě svého zásobování energií“.

Již v červenci 2018 soudci Soudního dvora EU v tomto sporu dospěli k závěru, že podpora jaderné energie i prostřednictvím finančních pobídek je v souladu s cílem EU usnadnit investice v oblasti jaderné energetiky. V květnu tohoto roku pak generální advokát Soudního dvora EU odmítl rakouské odvolání. Uvedl přitom, že rozvíjení jaderné energetiky, které je zakotveno ve smlouvě o Evropském společenství pro atomovou energii (Euratom), je jasně definovaný cíl unijního práva a tento cíl nelze podřídit jiným cílům unijního práva, jako je ochrana životního prostředí.

Na stranu Evropské komise se ve sporu postavily kromě Británie také Česko, Maďarsko, Slovensko, Polsko, Francie či Rumunsko. Rakousko ve sporu podpořilo Lucembursko.

Celé znění rozsudku SD EU C-594/18 Rakousko vs. Komise ZDE.

1 Rozhodnutí Komise (EU) 2015/658 ze dne 8. října 2014 o státní podpoře SA.34947 (2013/C) (ex 2013/N), kterou Spojené království zamýšlí poskytnout za účelem podpory jednotky C jaderné elektrárny Hinkley Point (Úř. věst. 2015, L 109, s. 44).
2 Stranami této smlouvy jsou NNB Generation a společnost Low Carbon Contracts Ltd, jež je subjektem financovaným prostřednictvím zákonné povinnosti zavazující solidárně všechny dodavatele elektřiny, kteří jsou držiteli licence.
3 Rozsudek ze dne 12. července 2018, Rakousko v. Komise, T-356/15; viz rovněž tiskovou zprávu č. 104/18.
4 Stejně jako v řízení před Tribunálem Lucembursko vstoupilo do řízení před Soudním dvorem jako vedlejší účastník na podporu Rakouska, zatímco Česká republika, Francie, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Spojené království vstoupili do řízení jako vedlejší účastníci na podporu Komise.

Zdroj: curia.europa.eu a ČTK
Foto: Richard Baker, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=4404731