Nejvyšší správní soud (NSS) by, podle návrhu novely zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, kterou v pondělí 21. září schválila Vláda ČR, v budoucnu nemusel přezkoumávat rozhodnutí Ministerstva vnitra a soudů neudělit azyl lidem, kteří pocházejí z takzvaných zemí bezpečného původu. Kasační stížnost by neměli mít možnost podávat ani žadatelé, kteří vzali svoji žádost o mezinárodní ochranu zpět, či lidé v detenci. Návrh předkladatele novely, Ministerstva vnitra, obsahuje i takzvané řízení v případě krizové situace, které by mělo být aktivováno při případné další výrazné migrační vlně.

„Je více než zřejmé, že obecným trendem je nastavení kratší doby řízení, a to včetně rozhodování o ochranných pobytových oprávněních a související řízení v migrační oblasti,“ uvádí se v předkladu novely zákona. Ministerstvo vnitra chce proto upravit lhůty pro rozhodování soudů v některých řízeních o azyl a ve vymezených případech i zrušit přezkum dalším soudem. Podle dřívějšího vyjádření ředitelky Odboru azylové a migrační politiky MV Mgr. et Mgr. Pavly Novotné chce úřad vyloučit NSS z rozhodovacího procesu pouze u případů, kdy jsou žádosti o azyl zjevně nedůvodné.

Ministerstvo zároveň plánuje rozšířit seznam bezpečných zemí. Ředitelka Novotná již před časem uvedla, že zhruba třetina žádostí o právní ochranu v České republice pochází od lidí ze zemí, s nimiž má Evropská unie bezvízový styk. Nejvíce jich je z Ukrajiny a Gruzie. Velkou skupinu tvoří také žadatelé z dalších postsovětských republik, jež nemají dosud bezvízový styk, ale nepatří do kategorie „nebezpečné“. Celkově žádají o mezinárodní ochranu zhruba dva tisíce lidí ročně. Azylová řízení podle Ministerstva vnitra trvají i déle než 12 měsíců.

Ve stávající právní úpravě také chybí adekvátní reakce na možnou budoucí krizovou situaci, kdy by o azyl zažádal výrazně vyšší počet cizinců. Z toho důvodu navrhuje MV tzv. řízení v případech zvláštní situace, o té by ale musel rozhodnout kabinet. V případě migračního tlaku by bylo azylové řízení zkráceno, zkrácené řízení by pak bylo možné použít pouze v případech znovuzavedení hraničních kontrol.

Podle důvodové zprávy k novele zákona je migrační a azylová situace v ČR stabilizovaná, situace ve zdrojových a tranzitních třetích zemích zůstává nadále nestabilní. „V roce 2018 bylo podáno 1702 žádostí o udělení mezinárodní ochrany, což je nejvyšší číslo od roku 2008. Zvyšující se trend v počtech osob žádajících o udělení mezinárodní ochrany je patrný i v roce 2019,“ stojí ve zprávě Ministerstva vnitra.

Ministerstvo v návrhu normy reaguje i na stále rostoucí počet lidí, kteří žádají o azyl z tranzitního prostoru letiště. Tyto žádosti jsou zpravidla účelové, neboť po vpuštění do ČR žadatelé většinou ihned odcestují do jiných zemí EU,  a podávají je hlavně Kubánci a Arméni. Z jejich strany dosáhly „téměř masového charakteru“.

Novela mimo jiné také navrhuje, aby veškeré uvedené žádosti projednával Krajský soud v Praze.

Norma nyní míří do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay